Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
V předchozím článku o LinuxExpu jsme vám přinesli názory vystavujících. Ale jak vnímal tuto výstavu návštěvník?
U vchodu probíhalo odškrtávání registrovaných návštěvníků a prodej vstupenek neregistrovaným. Potom každý dostal tašku s reklamními letáky, několika propiskami a anketou.
Ve výstavní části byly poměrně jasně odděleny firmy a open source projekty, zadní prostor byl určen pro dva přednáškové sály.
V open source části byl hned na ráně stánek openSUSE a vedle něj Wikimedia. Ta si k prezentaci vypůjčila Microsoft Surface, na němž předváděla multimediální obsah z Commons a vyhledávání pomocí přikládání kartiček s něčím vzdáleně připomínajícím QR kódy. Mít stoleček od MS hned vedle openSUSE vypadalo přinejmenším zajímavě...

Kartička s kódem se musí zatížit, aby ji kamery přečetly
U stánku openSUSE se nacházely dva počítače, jeden s GNOME a jeden s KDE4, několik hackerů a občas probíhala soutěž. Na počítačích se dalo vyzkoušet SUSE Studio, hackery jste mohli potrápit záludnými otázkami a u židličky s nápisem soutěž bylo vyskládáno několik cen, převážně plyšového charakteru. Vždy byla zadána otázka, kolemjdoucí měli zapsat odpověď a své jméno na lístek a ten hodit do krabičky. Z krabičky se pomocí patentovaného algoritmu zatřes&vytáhni™ tahaly lístečky a vytaženým bylo naloženo z dostupných cen.
Vedle openSUSE se nacházel Vojta Trefný. Také měl před sebou dva počítače, tentokrát s betou Ubuntu 9.04. Na jednom běželo rozumně použitelné GNOME a na druhém KDE 4. Na obou byla věčně otevřena susí wiki, lidé tam hledali odpovědi na otázky ze soutěže odvedle. Vojta dále prodával knížky a samolepky.
Následoval stánek Joomly, ale protože jí rozumím jako koza petrželi, tak se mu moc věnovat nemohu. Měli tam hezkou prezentaci běžících webů aneb co se všechno dá s Joomlou udělat.
U stánku Hacking & Development jsem strávil asi nejvíce času. Jedná se o projekt, který portuje jádro na různá kapesní zařízení Palm. Naposledy jsem se s nimi setkal loni a jsou vidět opravdu veliké pokroky. Už bych to nazval použitelným v produkčním prostředí. Smekám, já bych na reverzní inženýrství neměl nervy.
Jednoho čtvrtečního odpoledne k tomuto stánku zabloudil starší pán v obleku a po přečtení nápisu Hacking se otázal vývojářů, jestli jsou to hekři. A oni, že jo. Rozhovor pokračoval otázkou, proč chtějí zničit všechny počítače na světě... Po krátkém udiveném pohledu byl termín "kernel hacker" uveden na pravou míru a pán odcházel s trochu klidnějším srdcem. Řadím mezi kuriozity.
Další nejčastější otázka poté, co lidé viděli, co Palmy poháněné tučňákem všechno dovedou, byla "Kolik ten software stojí". Málokdo si zkrátka dokáže představit, když vidí, jak se vývojáři dřou, že by takovýto výtvor mohl někdo nakonec dávat zadarmo.
Hned vedle hackerů byl Tomáš Matějíček se svým Slaxem. Měl tam dva EEE Boxy a kolemjdoucím, kteří mu nabídli flašku, instaloval Slax o sto šest. Během tlačení modulů přes USB odpovídal na otázky o budoucnosti Slaxu, modulech a plánované verzi 7.
Ve výstavní části jsme dále mohli vidět přenosnou prodejnu knih BEN, butik konkurence a stolečky s občerstvením.
V komerční části jste mohli navštívit prezentace firem nabízejících vše možné od housingu přes anti* a outsourcing až po účetnictví. Protože bych určitě na někoho zapomněl a ten by si pak stěžoval, odkážu vás radši na oficiální seznam a sem dám jenom pár fotek.
Připomínám, že rozhovory se zástupci některých z nich jste si mohli přečíst v minulém díle.
Bezesporu nejdiskutovanější byla účast Microsoftu na linuxové akci. Na obě jejich přednášky jsem byl velmi zvědavý. Takže:
Na jejich první přednášce mluvil Roman Šuk o vztahu MS k OSS. Začal tím, že spolupracují například s vývojáři Apache a PHP, aby to běželo na Windows, a potom nadšeně rozprávěl o jejich implementaci SourceForge - CodePlexu. Mluvil také o soutěži, kterou vyhlásili. Ve zkratce: Vyvíjejte s jejich nástroji nebo něco, co rozšíří funkčnost jejich produktů, nahrajte to na CP a možná něco vyhrajete. Kdosi se otázal, jak se dá vylepšit jejich produkt, když nemáte zdrojáky. Tak prý pomocí jejich API.
Na přednášce neustále vytahoval, že ke svým produktům i k Windows mohou dodat zdrojáky. Musíte sice podepsat krutou NDA a nesmíte je zkompilovat, abyste se přesvědčili, že je to opravdu ono, ale stejně je to úžasné. Nedělal jsem si čárky, kolikrát to za těch 45 minut vzpomenul, ale 5× určitě.
Druhá přednáška se týkala PHP, což je jistě linuxová parketa, na Windows. Štěpán Bechynský představil Open Source Lab v Redmondu, kde se testuje "nepřátelský" software, a vyvíjel se tam například WMP plugin do Firefoxu. Dále si spustil Windows 7 (nějaký nightly build) a v krásně barevném klikacím centru ukázal správu bezpečnosti v IIS 7. Jako velkou výhodu prezentoval, že vadná aplikace neohrozí celý server...
Potom si otevřel Visual Studio a předvedl, jak je jednoduché napsat vlastní modul do IIS. Přiznám se, že modul do Apache jsem nikdy nepsal, takže nemohu srovnávat. Ale vypadalo to fakt jednoduše (bez ironie).
Vlastimil Ott zahájil druhý den akce pádem Plasmy, protože si k prezentaci zvolil Mandriva Linux 2009.1 s KDE 4. Plasma totiž zjevně špatně nese, když se jí pod nohama změní rozlišení, čemuž se ovšem nedá vyhnout, pokud si k prezentaci zvolíte projektor s nativním rozlišením 800×600.
Prezentace začala historií Mandriva Linuxu (tedy vlastně Mandrake Linuxu), vývojem a bleeding-edge vlastnostmi. Protože tíhnu k adrenalinovému softwaru, prezentace mě zaujala. Kdybych nemiloval dpkg, určitě bych si nainstaloval Cooker. Mandriva je opravdu jednou z těch distribucí, které razí cestu, což bylo v přednášce demonstrováno na mnoha příkladech (netbooky, KDE 4...).
Na přednášce o MySQL nastoupil nejdříve Martin Malý a spustil manažerštinou o zastoupení MySQL v ČR firmou Servodata. Používal některé termíny, kterým nemůže běžný technik rozumět. Až se vrátím z mítinku o kešflou, řeknu vám ke katování kostů něco víc, OK?
Tomáš Pivoda navázal výhodami MySQL nad běžnými pracími prostředky. Zmínil například binární replikaci a hlavní výhodu: cenu. Projekty mohou začít s MySQL zadarmo a až se rozrostou, mohou si koupit profi nástroje a podporu.
YaSTaři měli dvojblok přednášek. Na té první, o AutoYaSTu, bylo tak narváno, že se nešlo dostat do sálu. Nakonec se publikum trochu zagzipovalo, takže byli všichni zájemci uspokojeni.
Další přednáška narážela na dnešní neklidnou dobu, kdy má každá firma, církev, město, škola, Stano... svoji distribuci. Marek Stopka, známý balič, předvedl, jak si do svého nového distra nacpat nové programy a Michal Hrušecký představil SUSE Studio.
Nadešla ta chvíle, kdy se konečně dozvíte, co je to to nové Studio (tedy, pokud jste to už nezadali do Googlu). Takže: Jedná se o propracované Web 2.0 Beta rozhraní pro tvorbu vlastního LiveCD nebo flashky. Přímo v prohlížeči si naklikáte balíčky, splashscreen a vlastní skripty a přímo na serveru necháte sestavit. Pokud se vám nechce výsledek stahovat, můžete si jej hned na serveru spustit - nabootuje se v KVM a otevře se sezení VNC. Během práce v tomto emulátoru se ukazují soubory, které byly změněny, a vy je můžete jedním kliknutím zakomponovat do výsledného obrazu. Zase jsem zíral a záviděl (já si dle potřeby ohýbám buď Debian Live nebo Slax, a to prostě na Studio nemá).
Vyvrcholením celé akce byla přednáška Linux na dlani. Marek Vašut pohovořil o úskalích portace Linuxu na malá zařízení - zavádění jádra, podpora hardwaru, reverzní inženýrství a spousta dalších věcí. Lehce také nakousl userspace a pokusy o rozjetí OpenBSD.
Ve středu odpoledne se konala panelová diskuze. Za obdélníkovým stolem zasedla rada ve složení Jan Wildeboer, Jan Šedivý, Jiří Karpeta, Filip Molčan, Michal Rada a moderátor a provokatér diskuze Petr Krčmář.
Diskutující se lehce představili a Jan Wildeboer povídal o vydělávání na (nejen) otevřeném softwaru. Každý den chodí žebrat na ulici do firemního červeného klobouku.
Petr Krčmář nadnesl téma otevřené standardy a už to jelo. Strhl se takový menší flejmkríg naživo (co také čekali, že?). Bohužel byl předčasně ukončen; na celou diskuzi vyhradili jenom hodinu. Odcházel jsem hned po oficiálním ukončení akce, takže nevím, jestli účastníci pokračovali až do krve...
A to je z letošního LinuxExpa vše. Pokud jste dočetli až sem, gratuluji. Pokud jste tam nebyli, tak alespoň vidíte, o co jste přišli. Pokud budete mít za rok cestu, stavte se.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
"Hned vedle hackerů byl Tomáš Matějíček se svým Slaxem"
Proč na fotografii Tomáš Matějíček chybí? 
Nějak se tam nevešel
ale nic ohledne foceni a nastaveni podminek tam neni
ma to jakousi automatiku co stoji za hovno
hlavne ze to ma na sobe napsano 6 megapixel
ale neumim s tim, vsak rikam
S takovym olympusem s 3mpix a 8x optickym zoomem se foti jedna basen, tohle bych radsi zahodil
nezna nekdo toho pana, co sedi tak nepritomne u stanku IBM ?