KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »
...přestanou to být jen jen dodatečné doplňky...
BTW: ještě, že se Robert nezeptal na Ubuntu, co
AMD slibilo otevreny ovladac nebo vydani dostatecne specifikace k napsani opensource ovladace komunitou jiz pred vice nez rokem!!!!!Jedno URL a dokazes, ze mas pravdu
Dekuji. Presne tuhle vetu jsem mel take na mysli... Nicmene zacinam mit pocit, ze nekteri zdejsi ctenari nemaji, a nebo ucelove nechteji mit obecne zname a dostupne informace... Na jakykoli argument se cloveku dostane odpoved typu: "Dej mi link"...No neni divu. Obvykle je treba videt originalni dokument, aby bylo jasne, o co jde, a predeslo se dalekosahlym vyznamovym posunum, jako treba v tomto pripade: Mezi "AMD is strongly considering open-sourcing at least a functional subset of ATI’s graphics drivers" a "AMD slibilo otevreny ovladac nebo vydani dostatecne specifikace k napsani opensource ovladace komunitou jiz pred vice nez rokem!!!!!" je takovy vyznamovy rozdil, ze i kdybych dany clanek cetl ihned pred tim, tak by me nenapadlo, ze "AMD slibilo .." se na nej odvolava.
Samozrejme si odkazy nearchivuji (nejsem magor) a nevidim duvod, proc takovouto klicovou a obecne znamou informaci nekomuProtoze ty tim argumentujes. Druha strana netusi, co presne jsi mel na mysli a tedy co ma hledat.
PS.: Odkazy nedavam, proste proto ze je neznam (prectu a zahodim), ale jak je videt, tahleta kriva informace od AMD nezaujala jenom me....
dalekosahlym vyznamovym posunumTohle bylo jen první vyjádření. Pak to nějaký zástupce firmy i slíbil. Hledat odkaz už se mi však nechce...
Obvykle je treba videt originalni dokument, aby bylo jasne, o co jde, a predeslo se dalekosahlym vyznamovym posunumDekuji veliteli, ze ses mne zastal


).
Ja sam za sebe si soukrome myslim, ze AMD leze v posledni dobe Mirosoftu do prdele, jelikoz Intel uz neni pro Microsoft spojencem. A podle toho se v posledni dobe chova. Ovladac pro linux je jen stripek co zapada do mozaiky... Myslim ze u AMD neni vule ani zajem, vydat poradny ovladac... A jestli ho nekdy vydaji, tak jen proto ze se jim to bude z marketingoveho hlediska hodit...
Ja sam za sebe si soukrome myslim, ze AMD leze v posledni dobe Mirosoftu do prdele, jelikoz Intel uz neni pro Microsoft spojencem.IMO pracuju na DX10, je to pochopitelna priorita (netvrdim, ze to schvalujem)
A jestli ho nekdy vydaji, tak jen proto ze se jim to bude z marketingoveho hlediska hodit...Ako inac? Nie je to neziskovka ...
Jiný výrobní proces = jiný čip. /Menší, že?/
Přetaktování = nastavení taktu MIMO TOVÁRNÍ SPECIFIKACE. Jednotlivé kousky mohou splňovat kvalitativní kritéria továrny i na vyšších frekvencích, jiné ale ne. Vyšší takt z výroby = kvalitnější čipy (případně kousky předělané jiným výrobním procesem) splňují tovární kritéria i při vyšších frekvencích; tedy může být vyšší frekvence, s kterou se prodávají.
.
(to co mi vadi nejvic je, ze jak Intel, tak AMD i Freescale, kazdy chce u informaci u novych veci podepsat naprosto hovadsky NDA, ktere mi po znemoznuje efektivne spolupracovat i po letech s ostatnimi, kteri nejsou NDA zatizeni. Proto nyni resim tak, ze NDA podepise nas BigBoss a informace sdilim ja, jako radovy vyvojar
)
Tiez som nasiel podobne info, ale pravdepodobne to boli vselijake workaroundy na bugy v BIOSe, kedze s tym najnovsim je to na 100% funkcne.
Výhoda Linuxu je především ve svobodě sestavit si systém jak já - uživatel chci. Když nechci Beryl? Nemám ho. Nechci Gnome? Nenainstaluju je. Chci aplikaci, která má nějakou závislost na Gnome? Pak musím část Gnome mít, nebo nemít ani jedno atd... prostě je to jen na mne, jak si to dám dohromady.
Provozuju servery i desktopy, hodně linuxových strojů a nechápu o čem je brblání na nějakou konkrétní část, když ji můžu téměř kdykoli nahradit něčím jiným. Jsou tací, kteří mají eye candy rádi. Osobně bych si nikdy nenainstaloval desktop tak, jak to udělám pro "sekretářku" (já mám rád strohé KDE bez eye candy), protože jí se eye candy líbí a díky tomu zkousne i občasné nekompatibility, které by jí zbytečně doháněly k šílenství, protože by měla mnohonásobně silnější dojem, že je k ní desktop nepřátelský (což možná je, možná není pravda, ale eye candy drobnosti, co potěší, velmi silně tlumí šok ze změn).
Na druhou stranu stížnosti na grafiky ATI vidím jako velmi oprávněné. Naštěstí jsem měl možnost pár karet vyzkoušet předem, takže v mých strojích, kde mi záleží na 3D je vždy nVidia. Taky má své problémy, ale zdaleka jich není tolik. Krom toho stejné brblání na kvalitu ovladačů od ATI slýchám i od uživatelů Woken, takže mi přijde, že ATI má tolik problémů, že prostě nejprve řeší ty palčivější = Wokna a pak možná někdy bude řešit minority ... smůla majitelů ATI s Linuxem.
Taky bych rád, aby ovladače byly kompletně svobodné, ale radši zkousnu funkční closed source binární ovladače (nVidia) než mizerné (jako ATI), žádné (jako SiS, řada grafik funguje jen 2D), nebo extrémně pomalý hardware (jako Intel, SiS, VIA ...).
AMD ma skvele procaky, jenze si je muzu zasadit akorat tak do kvetinace na balkon. Desky proste nejsou. A co s ATI kdyz nema ovladace.... pokud bych byl "Hulan" tak bych pouzival Vistu,a to bych mel bez problemu AMD/ATI... v Linuxu tuhle volbu nemam!
AMD ma skvele procaky, jenze si je muzu zasadit akorat tak do kvetinace na balkon. Desky proste nejsou.viz. odpovede vyssie.
.
Tiskni
Sdílej: