Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
A i když je základem mnoha distribucí, známých jich je jen velmi málo. Mohu zmínit např. Slax a Zenwalk. Kdysi byl na Slackware založen i tehdejší S.u.S.E. Linux. V roce 1995 byl však započat vývoj SUSE Linuxu takového, jak ho známe dnes. Tedy nezávislého na Slackware. Novou hvězdou mezi deriváty Slackwaru by se ale mohl stát Salix OS. Tato mladá distribuce si stále udržuje plnou kompatibilitu se Slackwarem, avšak za vzor si bere také Ubuntu a jiné uživatelsky přátelštější distribuce.
Primární zaměření Salixu je snadnost ovládání. Potenciální uživatel tedy nemusí být žádný zdatný linuxák, protože systém je vhodný i pro začátečníky. I přes to, že Salix krom jiných využívá softwarové zdroje Slackwaru, vývojáři do něj zahrnuli i množství grafických nástrojů, v závislosti na prostředí. Varianta s Xfce dokonce obsahuje řadu grafických klikátek „vypůjčených“ z GNOME.
Nabídku grafických prostředí má Salix shodnou se Slackwarem. Ke stažení jsou varianty s Xfce, LXDE, FluxBoxem a KDE. GNOME chybí, protože bylo v roce 2005 odstraněno přímo ze Slackware. Totožné má Salix OS i číslování verzí. Nejnovější edice Salixu je varianta s Xfce založená na Slackware 13.37. Ostatní varianty jsou zatím k dispozici pouze ve starším vydání založeném na Slackware 13.1.2. Nejnovější verze by měly být připravené během několika týdnů až měsíců.
Stáhnout si můžete LiveCD nebo instalační disk. Možnost instalace naleznete na obou, nicméně pokud toužíte po 64 bitech, musíte sáhnout po instalačním disku. Proč? Protože je LiveCD dostupné pouze ve 32bitové edici. Trochu nešťastné řešení. Skutečně uživatelsky přívětivý instalátor je totiž přítomný pouze na LiveCD. Na instalačním disku je pouze originální instalátor tak, jak ho znají všichni slackwaristé. Ne, že bych něco měl proti graficky strohým instalátorům, na Debianu např. preferuji expert install bez všech těch grafických „fičur“, ale ten slackwarovský mi připadal trochu nepřehledný a z rozdělení disku jsem byl i mírně zmatený.
Instalátor nejdříve automaticky rozpoznal swap a poté začal automaticky přiřazovat přípojné body. Instalace v LiveCD sice dělá to samé, ale člověk má stále na očích, co že to vlastně dělá. U toho slackwarovského jsem si do poslední chvíle nebyl jistý tím, jestli jsme se ohledně disku s instalátorem shodli. Nakonec mi však ukázal, co že se to bude dít, a ujistil mě, že jsme si rozuměli.
Další zajímavostí při procesu instalace je režim instalace. Výběrem režimu lze ovlivnit, v jakém stavu se systém nainstaluje:
Na konci instalace již zbývá nainstalovat jen zavaděč. Tím je stejně jako u Slackware LILO. Pro uživatele mainstreamových distribucí možná překvapení. Během instalace si lze konfigurační soubor lilosetup.conf zobrazit v editoru, ale implicitně není potřeba v něm cokoli měnit.
Po nabootování čerstvého systému nečeká uživatele žádné velké překvapení. Xfce 4.6.1 v barvách Salixu, na ploše spouštěče vedoucí na webové stránky salixos.org a komunitní IRC kanál.
Jak jsem zjistil po otevření hlavní nabídky, Xfce je doplněno o systémové utility z GNOME a některé aplikace, které jsou pro Xfce typické, byly jejich GNOME alternativami přímo nahrazeny. Výchozím prohlížečem je Firefox 4.0, namísto Ristretta je obsažen mne dosud neznámý prohlížeč obrázků Viewnior, XFBurn bylo nahrazeno Braserem a archivátor Squeeze zase File Rollerem.
Z ostatních obsažených aplikací mohu zmínit textový editor Geany, email klienta Claws Mail, přehrávač Parole, FTP klienta gFTP, vyhledávač Catfish a CD ripper Asunder.
Na co bych opravdu nerad zapomněl je průvodce instalací multimediálních kodeků a správce archivů. Jak je známo, Slackware dlouho používal balíčky .tgz. V podstatě se jedná o archivy vznikající spojením souborů a adresářů pomocí taru a zabalením gzipem.
Dnes se používají archivy/balíčky .txz, princip zůstává stejný, jen se změnil typ komprese. I když tyto jednoduché balíčky obsahují informace potřebné pro správu závislostí, Slackware je prostě nevyužívá a závislosti neřeší. Právě proto vznikla řada dodatečných správců balíčků, které závislosti podporují. Jsou jimi např. Swaret, SlackUpdate, Slapt-get a další. A právě Slapt-get je přítomný v Salix OS. Už z názvu vyplývá, že se funkčně snaží napodobovat debianí Apt-get. A protože je Salix OS vhodný i pro začátečníky, je obsažena i grafická nadstavba jménem gslapt. Ten se inspiruje jak jinak než u Synapticu a v Salix OS obstarává kromě instalování i aktualizace.
Varianta s KDE uz mě tolik nenadchla. LiveCD s KDE sice po bootu živého systému zobrazí pěkný desktop vyladěný dle stylu distribuce, v nainstalovaném systému je to už horší. KDE mi najelo ve výchozím nastavení, bez pozadí plochy, ale pro změnu s vždy oblíbenými chybovými hláškami a navíc přecpané softwarem včetně kompletního Calligra Suite, neboli KOffice. Volit Full install zkrátka není u „komplexního“ prostředí, jako je KDE 4.x, dobrý nápad.
Jestliže sháníte lehký systém pro slabé nebo staré železo, chcete zkusit Slackware bez dlouhého studia dokumentace anebo se jen chcete podívat na nějaké to další distro, pak je Salix přesně pro vás. Pokud možno vyhněte se variantě s KDE. Instalací KDE přijde Salix o tu největší ze svých předností – lehkost. KDE mi prostě do společnosti ostatních nabízených prostředí stále nějak nezapadá. Protože právě díky Xfce, LXDE, FluxBoxu a základu ve Slackware Linuxu je Salix OS výborná distribuce pro nasazení tam, kde je potřeba lehký, rychlý a na správu snadný operační systém.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
pro normalni lidi?definuj?
(root password: live) (standard user login: one / no password)
lba32 compact #End LILO global section \\ je to kousek pod nastavenim VGA, všechny ty zakomentovane řadky muzes smazat, ale doporucuju nechat nazvy sekci pro lepsi orientaciPoté již zbývá jediná věc -> spustit jako root příkaz "lilo". Tím si zavaděč načte novou konfiguraci a bios data check se při dalším bootu podstatně zkrátí.
hans[~]$ su Heslo: root[hans]# mousepad /etc/lilo.conf //dopises compact a lba32 //pripadne jeste umazes konfiguraci pozadi, pokud kvuli bmp bude lilo drzkovat pri cteni konfigurace root[hans]# lilo // prikaz k znovunacteni konfigurace Added Salix * (nebo tebou nastavene jmeno) //vypis v pripade ze vse probehlo jak ma. Muze vypisovat chyby ohledne bmp nebo lba32. Reseni jsem popsal vyse) root[hans]#