Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Emacs není "jen" textový editor. Umožňuje ladit programy, pracovat s poštou, prohlížet WWW, hrát hry, povídat si atd. Představím vám ho, ale pouze z hlediska textového editoru. Má vlastní programovací jazyk Emacs LISP, pomocí kterého je celý napsán. Jeho autor je Richard Stallman (zakladatel FSF). Pracuje v textovém režimu i v prostředí X-Window. Chcete-li v X spustit textovou verzi editoru, zajistíte to následujícím příkazem.
emacs -nw
|
Jako další argument můžete zadat název souboru, který chcete editovat. Editor ukončíte následující kombinací kláves.
Ctrl+x Ctrl+c
|
Do bufferů si Emacs ukládá editované soubory. Obsahuje 3 speciální buffery *scratch*, *Messages*, *Buffer List*, které se automaticky otevřou při spuštění. Následujícím příkazem spustíme Emacs a otevřeme 3 nové buffery pro 3 nové soubory.
emacs prvni druhy treti
|
Obrazovka editoru se rozdělila na dvě poloviny. V první polovině je buffer posledního souboru s názvem treti
a v té druhé speciální buffer
*Buffer List*
, který obsahuje seznam všech otevřených bufferů.
Zkuste přecházet mezi okny s buffery.
Ctrl+x o
|
Nacházíte se v bufferu treti
a chcete mít na obrazovce pouze tento
buffer, proto zavřete všechny ostatní okna.
Ctrl+x 1
|
Nyní se přesuňte do bufferu prvni
. Pro doplňování můžete
používat TAB
, jak jste zvyklí z Bashe. V případě, že existuje
několik možností, otevře Emacs další buffer a v něm je zobrazí. Po doplnění se
buffer zase sám zavře. Když se vás Emacs ptá, do kterého bufferu se chcete
přesunout, zobrazuje na řádku výchozí možnost (tj. předchozí zobrazený buffer),
která se vybere, stisknete-li ENTER
.
Ctrl+x b prvni
|
Rozdělte okno na dvě.
Ctrl+x 2
|
Přepněte se v prvním okně do bufferu druhy
a v druhém okně do
bufferu treti
.
Ctrl+x b druhy
|
Jste v druhém okně, zavřete všechny ostatní (v našem případě pouze jedno).
Zavřete buffer treti
, druhy
.
Ctrl+x 1
|
Otevřete si libovolný soubor.
Ctrl+x Ctrl+f
|
Místo souboru si otevřete nějaký adresář.
Ctrl+x Ctrl+d
|
Nyní můžete pracovat s adresáři a soubory.
C
opy,R
ename,D
elete,!
příkaz shellu,+
nový adresář atd.Zkuste pro pohyb v textu použít
Left
, Right
, Down
, Up
, Home
, End
, PageUp
, PageDown
.
A nyní to zkuste s držením klávesy Ctrl
. Dle mého názoru je ale
rychlejší používat následující klávesové zkratky. Mají ekvivalentní funkci
jako předchozí klávesy a podle toho jsou řazeny za sebou. U prvních šesti
zkuste ještě držet Alt
místo Ctrl
.
Ctrl+b
|
Místo držení klávesy Alt
můžete stisknout a uvolnit
Esc
.
Otevřete si buffer s nějakým textem. Označte si začátek (konec) regionu.
Ctrl+MEZERA
|
Posuňte se např. o dva řádky dolů. A pak text vyjměte a nebo ho zkopírujte do schránky.
Ctrl+w
|
Dle chuti se přesuňte na jiné místo v textu a vložte obsah schránky na pozici kurzoru.
Ctrl+y
|
Zkopírujte si do bufferu následující text.
www.abclinuxu.cz
|
Máte za úkol pomocí makra upravit text do následující podoby.
Abclinuxu - http://www.abclinuxu.cz
|
Jsme na prvním řádku textu a provedeme definici makra.
Ctrl+x (
|
Nyní spustíme 5x naše makro.
Alt+5 Ctrl+x e
|
A máme hotovo. Naše první makro se nám zalíbilo a proto si ho pojmenujeme
pekne_makro
. Na druhém řádku vidíme, jak ho pak můžeme spouštět.
Alt+x name-last-kbd-macro
|
Uložíme si ho do souboru ~/.emacs
. A můžeme ho používat i při
dalším spuštění Emacsu.
Ctrl+x f ~/.emacs
|
Můžete si nadefinovat spuštění makra po stisknutí klávesy F1
,
přídáním následujícího řádku za definici makra.
(global-set-key (quote [f1]) 'pekne_makro)
|
Pro začátek by se vám mohlo hodit něco z níže uvedeného konfiguračního souboru.
(custom-set-variables
|
Dle mého názor jsou editory Emacs a Vim jedny z nejlepších a nejmocnějších. Věčné hádky, bitky a války o tom, který z nich je lepší, nemají žádný smysl.
Nedávno jsem začal používat Vim. Proč?
Nedoporučuji používat oba editory zároveň. Dřív jsem používal klávesové zkratky
Emacsu ve Vimu a nyní to dělám obráceně. Zvyk je zvyk
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
EMACSu se da rict jake kodovani ma pouzit pro nasledujici zadavany prikaz a tedy i pro otevirani souboru. Otevrit soubor v iso-8859-2 (bez ohledu na to jak by ho oteviral defaultne) pak mohu nasledovne
<CTRL>+x <ENTER> c iso-8859-2<ENTER> <CTRL>+x <CTRL>+f jmeno_souboru<ENTER>
Je mozne, ze tento problem by mohl byt zpusoben tim, ze pri vstupu z klavesnice neni schopen emacs z nejakeho duvodu (bug) zjistit ze zapsany znak odpovida jinemu v patricnem kodovani. Vice by k tomu mohl zajiste rici pan Pavel Janik. Pokud si pamatuji, tak jsem s nim stejny problem pri pouziti UTF-8 kodovani konzultoval loni na OpenWeekendu. Vysledkem bylo doporuceni pouzit CVS verzi emacsu a nikoli z distribuce (v mem pripade SuSE). Vzhledem k tomu, ze ne vsude si mohu instalovat vlastni SW tak jsem to ani nevyzkousel a zustal jsem u editace textu v iso kodovani a prevodu to utf pomoci recode.
V emacsu je problem upravovat vetsi soubory. Potreboval jsem jednou editovat dump mensi databaze (cca 300 MB textu) a emacs ho ani neotevrel, zatimco s vimem jsem se sice pomalu ale jiste dopracoval k pozadovanemu vysledku.