Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Nepochybuji o tom, že velké množství čtenářů AbcLinuxu Wiki zná, používá či dokonce provozuje. S hrůzou jsem ale zjistil, že drtivá většina lidí z mého (non-cyber) okolí o Wiki nikdy neslyšela. Pokud se tedy dá situace z reálného světa alespoň přibližně přenést na komunitu čtenářů AbcLinuxu, určitě se najde někdo, pro koho bude tento článek osvětou. Ostatní předem upozorňuji, že se toho moc nového nejspíš nedozvědí.
Představte si, že čtete knížku a zničeho nic se váš zrak zastaví na do očí bijící a neodpustitelné hrubce. Nevím jak vás, ale mne to dokáže pěkně vytočit. Co s tím? Nechat to tak, jak to je, přece nejde, ale na druhou stranu, čmárat do knížky? No fuj! Nejlepší by bylo opravit přímo "zdroják" a nechat knížku znova "vyrenderovat". V materiálním světě je toto řešení z pochopitelných důvodů velmi nereálné. Co když ale čtete nějakou tu webovou stránku (třeba tuhle) a chtěli byste opravit pravopysnou chibu? Obtěžovat kvůli tomu redaktora je také řešení, ale nebylo by báječné prostě kliknout na "edit" a během několika sekund vše vyřídit? A proč zůstat jen u drobných oprav? Proč nemít přístupný rovnou celý obsah? Pokud se teď ve vaší hlavě rýsuje systém, kde každý má svobodu napsat cokoliv, můžete ho rovnou pojmenovat. Jmenuje se Wiki.
Ha! Vsadím se, že jsem uhádl, co vás právě napadlo. Co tedy stojí v cestě někomu, kdo nemá zrovna nejčistší úmysly a chtěl by třeba celou stránku smazat? Odpověď je jednoduchá a pro typického unixoidního bezpečnostního paranoika jistě šokující: NIC! Reálná situace není tak znepokojivá. Musíme si totiž uvědomit, že každá úprava je zaznamenána a během okamžiku lze vyvolat kteroukoliv historickou verzi dokumentu. Když BadGuy něco "upraví", příští GoodGuy vše prostě vrátí zpět a hotovo. Ve finále tedy víceméně záleží na poměru BadGuys vs. GoodGuy a praxe ukazuje, že temné straně Síly podlehlo jen mizivé procento populace (...zatím! Mu-ha-ha-ha! -pozn. Darth Vader).
Živoucím důkazem funkčnosti této čisté myšlenky je neuvěřitelně obsáhlá encyklopedie Wikipedia, jakási vlajková loď celé Wiki filozofie. I když je zde vandalismus na denním pořádku, vždy si můžete být na 99 procent jisti, že zde najdete správnou a objektivní informaci. Nejnázornější jsou stejně ukázky, a tak vřele doporučuji vyhledat heslo "Microsoft" (či něco podobně milovaného/nenáviděného) a prozkoumat historii. Je humorné sledovat, jak někdo nahradil slova "Bill Gates" heslem "Satan" apod., ale mnohem přínosnější pro nás bude zjištění, že korekce na sebe nenechala dlouho čekat. Náprava škod po vtipálcích je jedna věc, ale co s tématy, kde "neexistuje jediná pravda"? Dobrým příkladem je například válka v Iráku. Když totiž nastane vzájemné přepisování příspěvků zastánců a odpůrců Bushovy politiky, je na čase stránku uzamknout pro všechny a nechat oba tábory trochu vychladnout. S postupem času ubude emocí a na povrch vyplavou holá fakta, nechť si každý utvoří svůj vlastní názor. Mimochodem, ve Wikipedii mám i několik svých příspěvků, takže kdo bude škodit, toho nebudu mít rád... :-)
Možná vás ale nezajímá shromažďování vědomostí, možná máte stejný "problém" jako já. Hned vysvětlím. Jakožto webmaster několika stránek musím udržovat a poměrně často editovat desítky nebo stovky stránek. Drtivá většina editaci se ale netýká funkčnosti nebo vzhledu, ale čistě obsahu. Proč musím stále dokola vkládat zápisy z porady představenstva nebo informace o obratu za poslední kvartál? To má přece dělat nějaká sekretářka/ekonom a ne já. Znalost jazyka HTML by měla být odměnou/výhodou, ne trestem!
Zde se dostáváme k další silné stránce Wiki, a to je značně jednoduchá syntaxe, kterou pochopí snad i ochočený šimpanz. Wiki potom totiž můžeme použít jen jako CMS (content management system) pro firemní nebo osobní (viz odkazy níže) stránky. Veřejnosti prostě znemožníme cokoliv editovat a celou Wiki zredukujeme na prachsprostý on-line editor stránek. I tak se nám ale uleví, protože po prvotním vytvoření kaskádových stylů a jiné vzhledové havěti můžeme na stránky, z hlediska obsahu, prakticky zapomenout.
Vidět znamená uvěřit a proto nebudu dále plýtvat slovy. Doufám totiž, že následující stránky promluví za mne:
O Wiki jsem dnes mluvil obecně. Samotných implementací je nemalé množství. Liší se rychlostí, možnostmi, dokonce i syntaxí, ale o tom zase někdy příště. Pro tentokrát bylo účelem pouze vás nadchnout, snad se povedlo...
P.S.: Přiznávám se, že jsem se pořádně nemohl rozhodnout, že které strany celé téma uchopit, takže pokud bylo něco nejasného či působilo zmateně, neváhejte se zeptat v diskuzi...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
WikiMatrix je rozsáhlý seznam wiki software, který umožňuje rychlé srovnané různých wiki implementací.
Sample Wiki je dobrá ukázka nasazení wiki ve firemním prostředí.
Andy, BridgeArt.net webmaster
(je?) pod heslem "linux".
(mam s tim dost slusnou zkusenost...)
problem tedy bude asi nekde jinde.... ...a vsichni vime kde...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.11.2004 14:51
24.11.2004 11:03
24.11.2004 12:26