V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Nepochybuji o tom, že velké množství čtenářů AbcLinuxu Wiki zná, používá či dokonce provozuje. S hrůzou jsem ale zjistil, že drtivá většina lidí z mého (non-cyber) okolí o Wiki nikdy neslyšela. Pokud se tedy dá situace z reálného světa alespoň přibližně přenést na komunitu čtenářů AbcLinuxu, určitě se najde někdo, pro koho bude tento článek osvětou. Ostatní předem upozorňuji, že se toho moc nového nejspíš nedozvědí.
Představte si, že čtete knížku a zničeho nic se váš zrak zastaví na do očí bijící a neodpustitelné hrubce. Nevím jak vás, ale mne to dokáže pěkně vytočit. Co s tím? Nechat to tak, jak to je, přece nejde, ale na druhou stranu, čmárat do knížky? No fuj! Nejlepší by bylo opravit přímo "zdroják" a nechat knížku znova "vyrenderovat". V materiálním světě je toto řešení z pochopitelných důvodů velmi nereálné. Co když ale čtete nějakou tu webovou stránku (třeba tuhle) a chtěli byste opravit pravopysnou chibu? Obtěžovat kvůli tomu redaktora je také řešení, ale nebylo by báječné prostě kliknout na "edit" a během několika sekund vše vyřídit? A proč zůstat jen u drobných oprav? Proč nemít přístupný rovnou celý obsah? Pokud se teď ve vaší hlavě rýsuje systém, kde každý má svobodu napsat cokoliv, můžete ho rovnou pojmenovat. Jmenuje se Wiki.
Ha! Vsadím se, že jsem uhádl, co vás právě napadlo. Co tedy stojí v cestě někomu, kdo nemá zrovna nejčistší úmysly a chtěl by třeba celou stránku smazat? Odpověď je jednoduchá a pro typického unixoidního bezpečnostního paranoika jistě šokující: NIC! Reálná situace není tak znepokojivá. Musíme si totiž uvědomit, že každá úprava je zaznamenána a během okamžiku lze vyvolat kteroukoliv historickou verzi dokumentu. Když BadGuy něco "upraví", příští GoodGuy vše prostě vrátí zpět a hotovo. Ve finále tedy víceméně záleží na poměru BadGuys vs. GoodGuy a praxe ukazuje, že temné straně Síly podlehlo jen mizivé procento populace (...zatím! Mu-ha-ha-ha! -pozn. Darth Vader).
Živoucím důkazem funkčnosti této čisté myšlenky je neuvěřitelně obsáhlá encyklopedie Wikipedia, jakási vlajková loď celé Wiki filozofie. I když je zde vandalismus na denním pořádku, vždy si můžete být na 99 procent jisti, že zde najdete správnou a objektivní informaci. Nejnázornější jsou stejně ukázky, a tak vřele doporučuji vyhledat heslo "Microsoft" (či něco podobně milovaného/nenáviděného) a prozkoumat historii. Je humorné sledovat, jak někdo nahradil slova "Bill Gates" heslem "Satan" apod., ale mnohem přínosnější pro nás bude zjištění, že korekce na sebe nenechala dlouho čekat. Náprava škod po vtipálcích je jedna věc, ale co s tématy, kde "neexistuje jediná pravda"? Dobrým příkladem je například válka v Iráku. Když totiž nastane vzájemné přepisování příspěvků zastánců a odpůrců Bushovy politiky, je na čase stránku uzamknout pro všechny a nechat oba tábory trochu vychladnout. S postupem času ubude emocí a na povrch vyplavou holá fakta, nechť si každý utvoří svůj vlastní názor. Mimochodem, ve Wikipedii mám i několik svých příspěvků, takže kdo bude škodit, toho nebudu mít rád... :-)
Možná vás ale nezajímá shromažďování vědomostí, možná máte stejný "problém" jako já. Hned vysvětlím. Jakožto webmaster několika stránek musím udržovat a poměrně často editovat desítky nebo stovky stránek. Drtivá většina editaci se ale netýká funkčnosti nebo vzhledu, ale čistě obsahu. Proč musím stále dokola vkládat zápisy z porady představenstva nebo informace o obratu za poslední kvartál? To má přece dělat nějaká sekretářka/ekonom a ne já. Znalost jazyka HTML by měla být odměnou/výhodou, ne trestem!
Zde se dostáváme k další silné stránce Wiki, a to je značně jednoduchá syntaxe, kterou pochopí snad i ochočený šimpanz. Wiki potom totiž můžeme použít jen jako CMS (content management system) pro firemní nebo osobní (viz odkazy níže) stránky. Veřejnosti prostě znemožníme cokoliv editovat a celou Wiki zredukujeme na prachsprostý on-line editor stránek. I tak se nám ale uleví, protože po prvotním vytvoření kaskádových stylů a jiné vzhledové havěti můžeme na stránky, z hlediska obsahu, prakticky zapomenout.
Vidět znamená uvěřit a proto nebudu dále plýtvat slovy. Doufám totiž, že následující stránky promluví za mne:
O Wiki jsem dnes mluvil obecně. Samotných implementací je nemalé množství. Liší se rychlostí, možnostmi, dokonce i syntaxí, ale o tom zase někdy příště. Pro tentokrát bylo účelem pouze vás nadchnout, snad se povedlo...
P.S.: Přiznávám se, že jsem se pořádně nemohl rozhodnout, že které strany celé téma uchopit, takže pokud bylo něco nejasného či působilo zmateně, neváhejte se zeptat v diskuzi...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
WikiMatrix je rozsáhlý seznam wiki software, který umožňuje rychlé srovnané různých wiki implementací.
Sample Wiki je dobrá ukázka nasazení wiki ve firemním prostředí.
Andy, BridgeArt.net webmaster
(je?) pod heslem "linux".
(mam s tim dost slusnou zkusenost...)
problem tedy bude asi nekde jinde.... ...a vsichni vime kde...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.11.2004 14:51
24.11.2004 11:03
24.11.2004 12:26