Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
V Linuxu určitě není nedostatek e-mailových klientů. Jaké důvody by vás mohly přesvědčit k vyzkoušení Thunderbirdu nebo dokonce ke změně už zaběhnutého e-mailového klienta? Zkoušel jsem jich opravdu celou řadu (Evolution, Kmail, Sylpheed, Mutt, Pine, Balsa, a další - přehled naleznete v článku Náhrady Windows aplikací), každý jsem používal několik měsíců a některé z nich stále podle potřeby používám.
Jakých vlastností si tedy na Thunderbirdu cením nejvíce? Velice užitečným shledávám integrovaný spamový filtr - kolik reklamy se vám v dnešním světě dostane do i velice málo známé mailové adresy, je až děsivé. Po zaučení vám s tím Thunderbird velice pomůže. Někomu naskakuje husí kůže při slově integrovaný a může hlásat, že použití externích aplikací by bylo lepší. Mají trochu pravdu - ale pro normální uživatele je rozchození externího spamfiltru přeci jen trochu těžké. Mně se zase líbí, že si můžu nastavit aby Thunderbird porovnával, jestli se jedná o spam či ne, podle bílé listiny - a tu bere přímo z svého Adresáře, což se je velice šikovné.
Když už jsme u těch kontroverzních integrací, tak další pěknou věcí je kontrola pravopisu v mailech. Nezbavuje nás to sice etického příkazu přečíst si mail před odesláním, ale ušetří nás to někdy trapných chyb. A jestliže jste Thunderbird instalovali z czilla.cz jako já (čtěte dále), už v něm máte i slovník pro češtinu.
Thunderbird obsahuje i vyhovující správce kontaktů - nazvaný prostě Adresář. Propracované jsou rovněž funkce na prohledávání - jak v kontaktech, tak zprávách - výsledky si lze uložit do tzv. virtuální složky. Můžete si tedy udělat složku, ve které se zobrazí maily podle zadaných kritérií. To že Thunderbird umí šikovně maily označovat, filtrovat, pracovat s více účty, třídit maily do vláken považuji za samozřejmost. A k dalším vlastnostem se můžeme dostat pomocí rozšíření, které Thunderbirdu, podobně jako Firefoxu, značně zlepšují schopnosti.
K nevýhodám bych zařadil nehezké stahování mailů (pouze ve stavovém řádku - ví-li někdo o nějakém rozšíření, sem s ním!) a to že ve výchozím nastavení vytváří maily v HTML formátu a tím přispívá k tomuto (dle mého názoru) odpornému nešvaru. Ano, jde to v nastavení jednoduše vypnout. Chtěl jsem do nevýhod uvést i rychlost programu na línějších strojích, ale v porovnání s ostatními programy je na tom Thunderbird stejně a rychlý jako mutt nikdy nebude a ani nemůže. Hlavní však je, že při zpracovávání velkého objemu mailů se Thunderbirdu nezadýchá.
Instalaci se zde nebudu obšírně zabývat. Jestli vám váš balíčkovací systém nabízí Thunderbird, je nejlepší využít jeho služeb. Jestli ne, nebo nabízí starší verzi apod., použijeme nejnovější verzi z www.czilla.cz. Aktuální verze je 1.0. A odkazy na stažení nalezneme na stránkách www.czilla.cz/download.
Instalátor jako u Firefoxe pro Linux není, stáhneme si tedy tar.gz
archiv. Jako root ho rozbalíme a nakopírujeme třeba do
/usr/local/
nebo /opt/
, či kde se vám to zdá
vhodnější. V adresáři se nachází binárka thunderbird
, kterou
také, teď už jako normální uživatelé - ne root, spustíme.
Při prvním spuštění vám Thunderbird nabídne import pošty (jestli nějakou nalezne) a vytvoření nového účtu - e-mailového, RSS, move mail a diskuzní skupiny. My si projdeme vytvoření nového e-mailového účtu - je to opravdu jednoduché, každá položka k vyplnění je dobře česky okomentovaná, s příkladem. Předpokladem je, že už máte někde nějaký POP3 nebo IMAP účet vytvořen.
Nechte tedy vybranou položku E-mailový účet a stiskněte tlačítko další.
Nyní vyberte typ serveru pro příchozí poštu - POP nebo IMAP. A server pro odchozí poštu - buď máte svůj a běží vám na počítači např. sendmail či postfix nebo používáte SMTP vašeho poskytovatele (jestliže používáte dial-up, je to s největší pravděpodobností to druhé).
V tomto dialogu vyplňte své uživatelské jméno pro poštovní účet.
Zde uveďte jméno tohoto účtu - je to zcela libovolná položka, doporučuji vyplnit buď email nebo něco rozumného, jako Firemní pošta apod. Teď už vás čeká jen dialog s přehledem vyplněných položek a dole zaškrtnutou volbou Stáhnout zprávy nyní. Potvrďte, hotovo.
Tak takhle nějak bude vypadat Thunderbird po spuštění - vše si jde nastavit - úpravy rozmístění sloupců, ikonky v hlavní liště apod. Myslím si, že Thunderbird zvládne ovládat každý - vlevo je sloupec se složkami pošty - Doručená pošta, Pošta k odeslání, Odeslaná Pošta, Koš apod. Můžete si zde vytvořit i své libovolné složky a podsložky. Pravou, větší část obrazovky (opět samozřejmě nastavitelné), zabírá přehled zpráv - nahoře a obsah zprávy - dole.
Moc pěkně umí Thunderbird měnit kritéria pro zobrazování mailů ve složkách - vejděte například do doporučené pošty, nad přehledem zpráv (Zobrazit - Nástrojové lišty - Vyhledávací lišta) u nápisu Zobrazit si lze zvolit ze spousty kritérií - základně je zvolené Vše, dále je zde Nepřečtené, Důležité, s přílohou, maily za posledních pět dní, maily od lidí, které máte v Adresáři apod. Lze si i definovat svoje pravidla. Vedle těchto voleb je tlačítko lupy, které slouží k vyhledávání v mailech.
Pojďme se nyní podívat na některá zajímavá nastavení, jenž nám Thunderbird nabízí. Začneme základním nastavením v menu Úpravy - Předvolby.
Objeví se před námi okno, ne nepodobné nastavením z Firefoxe. Je rozděleno na kategorie Obecné, Zobrazení zpráv, Vytváření zpráv, Přílohy, Písma, Ostatní. Zmíním jen ty zajímavé volby.
V Obecné si lze změnit rozmístění oken - druhá volba (ikonka), bude vyhovovat lidem, kteří mají málo složek a mají pod nimi kus místa - tuto volbou způsobíme že obsah mailu se nám bude zobrazovat v celé spodní polovině programu. Lze si zde nastavit i přehrání zvuku při nové zprávě.
V Zobrazení zpráv si lze definovat různé barvičky pro druhy zpráv, citace apod. Doporučuji mít zapnuté zalamování zpráv, je zde i možnost nechat si textové smajlíky zobrazovat jako ikonky - Zobrazit emotivní značky jako ikony.
Ve Vytváření zpráv lze ovlivnit např. na kterém znaku se bude text mailů zalamovat (72 je vyhovující hodnota) a pár nastavení pro posílání HTML zprávy atd.
Přílohy - lze si nastavit, kam se budou ukládat přílohy - má-li se vás Thunderbird u každé zvlášť ptát, nebo je automaticky ukládat do stejného adresáře. Budou se zde zobrazovat také asociace pro různé přílohy, které si nastavíte v průběhu práce s programem - přijde vám například jako příloha fotografie ve formátu JPEG a vy si k ní přiřadíte určitý program. Na tomto místě si to pak můžete dodatečně změnit.
Písma slouží, jak název napovídá, k volbě fontů a znakových sad. Zajímavější je položka Ostatní - můžete si zde nastavit vychytávky (ve výchozím nastavení to tak nastaveno je), že obrázky v mailech se nebudou načítat ze vzdálených adres, jen pokud je odesílatel uložen ve vašem Adresáři. Automatické uložení odchozí e-mailové adresy do kontaktů apod.
Nastavení specifická pro účet jsou v Úpravy - Nastavení účtu, můžete si zde nastavit výchozí signaturu, automatické stahování nových zpráv, šifrování apod. A doporučuji ve Vytváření zpráv & Adresování vypnout Vytváření zpráv v HTML formátu - sice se vás poctivě při odesílání Thunderbird ptá, ale i tak mi to přijde zbytečné.
Už jsem vychválil Thunderbirdovy schopnosti co se nevyžádané pošty (spamu) týče. Pojďme si je nastavit - Nástroje - Nastavení nevyžádané pošty, při prvním spuštění na vás vykoukne pop-up okno - OK.
Za užitečné považuji zaškrtnout položku v sekci Bílá listina - a nastavit si třeba Osobní kontakty, Thunderbird tak automaticky žádný mail přicházející z některé z těchto adres neoznačí jako spam. Lze si i nastavit, aby se maily označené jako nevyžádaná pošta po přijetí rovnou ukládaly do zvláštní složky. Pod záložkou Adaptivní filtry mějte zaškrtnuté Povolit kontrolu nevyžádané pošty. A je zde i vysvětleno, že musíte Thunderbird zaučit - ze začátku tedy budete muset určovat, jaké maily jsou nevyžádané, popřípadě ho pokárat, když se splete :) (a samozřejmě danému mailu zrušit označení jako nevyžádaný).
Stejně jako má Firefox problémy s odkazy mailto:, Thunderbird zase neumí předávat odkazy webovým prohlížečům - pro KDE a GNOME najdete (snad) funkční postupy zde Setting_Your_Default_Browser. Já ale ani jedno z těchto grafických prostředí nepoužívám a musel jsem si pomoci jinak. Pro Firefox si vytvořte tento skript, u ostatních prohlížečů není tento krok třeba.
#!/bin/sh
export MOZILLA_FIVE_HOME="/opt/firefox-builds/current"
url="$1"
if [ "x$url" = "x" ]; then
url="about:blank"
fi
if $MOZILLA_FIVE_HOME/mozilla-xremote-client openURL\("$url"\); then
exit 0
fi
exec $MOZILLA_FIVE_HOME/firefox "$url"
Upravte proměnou MOZILLA_FIVE_HOME
na odpovídající hodnotu
(např.:/usr/local/firefox
), učiňte skript spustitelným a
uložte někam, kam ukazuje proměnná PATH
. Nejdříve vypněte
Thunderbird. V domovském adresáři najděte adresář .thunderbird
a v něm adresář s aktuálním profilem. Zde otevřete soubor
prefs.js
a vložte do něho následující řádek:
user_pref("network.protocol-handler.app.http",
"linkto.sh");
A je to (obdobně i pro další protokoly: https, ftp), teď by se po
kliknutí na odkaz měl ve Firefoxu otevřít daný odkaz v novém panelu. Jde-li
to nějak jednodušeji, rád se to dozvím. Netuším, proč není v Thunderbird
místo, kde bych si nastavil firefox -newtab %s
a bylo by.
V dalším díle se dostane na zajímavější věci jako rozšíření, čtení RSS, témata apod.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pořád přemýšlím, kde vzal tu složku "Doporučená pošta". :o))Opraveno
#!/bin/sh
MOZ="/usr/local/firefox/firefox"
$MOZ -remote 'ping()' && $MOZ -remote "openURL($1, new-tab)" || MOZ $1