Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
My 2 cents: Doporucuji vynechat uplne /tmp a pouzit pro nej tmpfs. Napr radkou do /etc/fstab :
none /tmp tmpfs defaults ,size=1500m 0 0
nebo date link do /dev/shm, ale ja mam lepsi zkusenosti s timhle. Defaultni velikost tmpfs je pulka fyzicke pameti, coz casto staci pro normalni provoz, ale pro napr. kompilace na gentoo ne .
Dokud mate aspon nejakou volnou pamet, tak ctete a ukladate primo z ni, jinak se to, co se zrovna neuziva dava do swapu a ani to neni o moc pomalejsi, nez normalni disk. Ze zkusenosti na gentoo mohu potvrdit, ze prumerne velke preklady uz jen preklad uvnitr tmpfs docela dost urychli. Pak uz vam staci sdilet jen swap odpovidajici velikosti, nebo muzete mit jen zakladni maly swap a tmpfs a pokud potrebujete vetsi tmpfs, tak si ho na tu chvili rozsirite (dejme tomu, ze mate dost mista na /data a jen zakladni velikost tmpfs, napr 256MB, chcete pridat tolik, abyste meli pres 1GB v /tmp).
root> dd if=/dev/zero of=/data/swapfile001.swp bs=1024 count=524288
root> dd if=/dev/zero of=/data/swapfile002.swp bs=1024 count=524288
root> mkswap -L swap001 /data/swapfile001.swp && swapon /data/swapfile001.swp
root> mkswap -L swap002 /data/swapfile002.swp && swapon /data/swapfile002.swp
root> mount -o remount,size=1024m /tmp
Pochopitelne je lepsi to udelat skriptem a spojovani vice mensich swapsouboru mam ve zvyku kvuli kratsi dobe jejich znovuvytvareni, kdyz jeden z nich smazu a lepsimu chovani, krom toho nemusim mazat vsechno, pokud zrovna na /data potrebuji o pul GB vic mista na neco, co pozdeji zase zrusim. Vytvorit swapsoubory potrebujete pochopitelne jen jednou a slouzit mohou, dokud je nesmazete. Za beznych okolnosti si system dal vesele swapuje na partition, jen pokud se rozsoupnete v /tmp, tak pouzije i soubory. A pokud se rozsupujete stale, tak uz je stejne lepsi mit radeji vetsi tu swap partition a hratky s pridavnymi soubory vam odpadnou. Obecne ale na vasem desktopu staci tohle, a na serveru na swapu setrit vlastne nemusite a nechcete .
Jako dodatecny benefit pak pouziti tmpfs pro /tmp je to, ze po rebootu je v /tmp vzdycky cisto . Vlaste je to ucinne proti uzivatelum a programum, kteri ignoruji rozdily v urceni mezi /tmp, /var/tmp a dlouhodobym datovym ulozistem.
Tmpfs je jen v pameti. Takze nikdy zadne disky, nikdy zadne cekani na hlavicky, nikdy zadne zapisy do logu metadat, nikdy nic takoveho. BTW, sync se dela tusim kazdych 30 sekund. Vytvareni a opetovne ruseni tisicu malych souboru poruznu ve filesystemu je skutecne radikalne rychlejsi v tmpfs. Jak spravne rikate, veci se maji uzivat k tomu, k cemu jsou. Vsimnete si, ze nenavrhuju si tam zridit ftp uloziste nebo tam umistit databazi .
Proc to prosim nezkusite, nez me smetete ze stolu kategorickym tvrzenim zalozenym na predpokladu, ze "se to preci takhle ma chovat" a na predpokladu, ze snad mam na mysli uziti /tmp k necemu jinemu, nez je, to jest k docasnym souborum, ktere vetsinou byvaji kratkodobe a znacne male, za to jich ale byva mraky. Zkusil jste treba u sendmailu (na hodne zatizenem stroji, samozrejme) dat nekdy xf subfrontu do tmpfs a porovnat to se stavem, kdy je xf na disku? Ja fakt nemohu za to, ze temporary filesystem je vytecna vec prave pro temporary filesystemy . Hadat se nebudu a nechci, neni to zapotrebi. Kdo chce, zkusi nebo aspon zagoogli a uvidi sam. Kdo nechce, toho nepresvedci nic. Hezky den.
Jeste male upresneni, mozna to vyznelo jinak, nez jsem chtel: tmpfs NENI ramdisk. Tedy melo byt nikoli pouze "je jen v pameti", ale "je jen ve virtualni pameti". Procesum misto nijak zvlast neubira, a pokud skutecne pocitate kazdy byte fyzicke pameti pro procesy, tak opravdu neni pro vas nic, co pameti jakkoli plytva, ale o extremech se snad nebavime (a i tehdy vam tmpfs pomuze, jen v nem asi nebudete nic prekladat . Pokud nekdo chce odkazy na zkusenosti, at zagoogli a hlavne zkusi.
Namatkou treba http://www-128.ibm.com/developerworks/linux/library/l-fs3.html, nebo gentoo wiki nebo... (Vlastni zkusenost je nejlepsi, doporucuje sest z peti psychiatru :o).BTW, sync se dela tusim kazdych 30 sekund.
Pán je na první pohled odborník No zbytek nemá asi ani cenu číst. Ta doba je mnohem delší. Doporučuji si ji zjistit. To vaše řešení může některé operaci zrychlit jen a pouze při splnění několika podmínek. 1) Ty soubory musí být uloženy déle než je sync interval jádra, protože jen tehdy se skutečně fyzicky uloží na disk. Pokud je totiž smažete dřív, tak se na disk nezapíšou ani nesmažou. Prostě se to celé odehraje v paměti. A ta doba je rozhodně víc než 30s. 2) Jejich objem musí být menší než velikost dostupné RAM pro tmpfs, protože jinak by se musely stejně uložit na disk tak jako tak. Prostě by se odswapovaly. Akorát si tak domršíte memmory management jak už jsem popsal v předchozím přízpěvku.
OK. Takže pokud máte hodně nevyužité RAM při běžném provozu a potřebujete do /tmp uložit data, která jsou menší než tato nevyužitá RAM (aby se neodswapovaly) na dobu delší než je sync interval (jinak by se to stejně nezapsalo), tak si skutečně pomůžete. Pak jste šťastný muž. Z toho my vyplývá, že jste hodně bohatý, nebo provádíte nějakou hodně časově náročnou operaci s relativně malým objemem dat.
Já jsem měl na mysli hlavně tu možnost specifikovat si kódování pro ext oddíl.To já taky, s joliet sice sem-tam problémy jsou, ale pokud používám ext3 jako datovou partišnu pro W i L, tak prostě diakritiku použít nesmím. Sám sebe ohlídám, ale to přejmenovávání všeho, co mi dojde, mě nebaví.
/etc/rc.d/rc.local
(pokud se moc nepletu).
/etc/rcS.d
(v SysV initu) hned za mount věcí z fstabu - potom tam už mohou být soubory běžících programů a ty není záhodno mazat...
Tiskni Sdílej: