Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Digitální a informační agentura (DIA) přistupuje ke změně formátu důvěryhodného seznamu České republiky z verze TLv5 na verzi TLv6, která nastane 29. dubna 2026 v 00:00 (CET). Ke změně formátu důvěryhodných seznamů členských států (tzv. Trusted Lists) dochází na základě změn příslušné unijní legislativy. Důvěryhodné seznamy se používají v rámci informačních systémů a aplikací zejména pro účely ověřování platnosti elektronických
… více »Rspamd (Wikipedie), tj. open source systému pro filtrování nevyžádané pošty, byl vydán v nové major verzi 4.0.0. Přehled novinek v Changelogu.
SolveSpace (Wikipedie), tj. multiplatformní open source parametrický 2D/3D CAD, byl vydán v nové verzi 3.2. Přehled novinek v Changelogu na GitHubu. Vyzkoušet lze novou oficiální webovou verzi.
Organizátoři Dne IPv6, tradiční akce věnované tématům spojeným s tímto protokolem, vyhlásili Call for Abstracts. Na webu konference mohou zájemci přihlašovat příspěvky o délce 20 nebo 40 minut či 10minutové lighting talky a to až do 30. dubna. Tvůrci programu uvítají návrhy přednášek z akademického i komerčního sektoru, které mohou být technického i netechnického zaměření. Den IPv6 se letos uskuteční 4. června a místem konání bude i
… více »Euro-Office (Wikipedie) je evropský fork open source kancelářského balíku OnlyOffice. Za forkem stojí koalice firem IONOS, Nextcloud, Eurostack, XWiki, OpenProject, Soverin, Abilian a BTactic. Cílem je zajistit digitální suverenitu Evropy a snížit závislost na neevropských platformách. Projekt vznikl mimo jiné v reakci na nedávné uzavření cloudové služby OnlyOffice. OnlyOffice obviňuje Euro-Office z porušení licenčních podmínek. Na možné problémy upozorňuje i Collabora Online. Jednostranná změna licence není v pořádku.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Většina lidí, tedy hlavně hráčů, se snaží ušetřit na ceně procesoru, grafické karty nebo pamětí. Ztracený výkon se potom snaží dohnat přetaktováním těchto komponent. To, že se mi to nelíbí, zde nechci rozpitvávat. Naopak se zaměřím na opačný problém - podtaktování.
Důvod mám jednoduchý. Dosažení maximální životnosti komponent. To se může hodit například na serveru skládaném z vlastních komponent, kde nikdy nemůžete zaručit bezvadný stav (hlavně mechanických částí, jako jsou ventilátory nebo pevné disky), a tak jim můžete alespon ulehčit. Snížení frekvence procesoru nám dá méně vyzářeného tepla, tím nižší teplotu ve skříni a následně s lepším chlazením i menší opotřebení komponent. Samozřejmě to není všespásná metoda, ale pouze jedna z dalších pomůcek.
Pro majitele notebooků je důvodem také spotřeba elektrické energie, která s frekvencí procesoru narůstá, takže lze několik desítek minut přidat výdrži na baterie. Přece jen pro psaní textu nebo úklid na pevném disku není třeba takt 2.5 GHz. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pokud právě nekompiluji updaty systému (emerge systém v Gentoo Linuxu), tak bohatě vystačím s taktem 1,20 GHz, tedy polovičním. Vzhledem k dnešním výkonům procesorů je i při mé normální práci (desktop KDE a spuštěné aplikace Quanta Plus BE, Mozilla Firefox, Kmail, server Apache a LDAP a Pure-ftpd a databáze MySQL a PostgeSQL) výkon plně dostačující. A jak můžete sami posoudit, jedná se o plnohodnotné pracovní prostředí včetně spuštěných serverových aplikací.
Dalším důvodem může být šetření energií u PC postaveného pouze jako router, kde je výkon někdy až přemrštěný. Samozřejmě zůstává otázka, zda obsahuje podporovaný procesor.
Podařilo se mi najít pouze jedinou informaci o spotřebě energie v závislosti na frekvenci. Protože se mi na stránkách Intelu nepodařilo najít žádné relevantní informace k desktopové verzi procesoru Pentium 4, použil jsem informace o procesoru Pentium 4 M (mobilní verze), kde je frekvence ovládaná automaticky. Proto nebudou uvedená data přesně odpovídat, ale pro představu myslím postačí.
Procesor Pentium 4 M s pracovní frekvencí 2 GHz má tedy spotřebu 32 W. Při zpomalení na 1,2 GHz má odběr už jen 20,8 W. Tím jsme ušetřili třetinu spotřebované energie.
Nyní budu pracovat podle předpokladu, že poměr snížení frekvence ke snížení spotřeby u procesoru Pentium 4 M je podobný jako u ostatních procesorů.
Tedy např. procesor AMD 64 3400+ pracující na frekvenci 2200 MHz má udávanou spotřebu 89 W. Pokud tedy snížíme jeho takt na 1,32 GHz, pak by měla spotřeba klesnout na přibližně 58 W.
Protože však nemám k dispozici křivku závislosti frekvence na odběru (která jistě nebude lineární), další hodnoty lze pouze odhadovat. Pokud ji někdo má, bylo by zajímavé podělit se o ni s ostatními v diskuzi.
Většinou se dá nastavit nižší frekvence i v BIOSu, což platí hlavně o procesorech Athlon. To je sice také možné, ale vzdáleně na tom pak už nic nezměníte. Navíc pokles bývá poměrně výrazný. Proto jsem hledal, zda existuje softwarové řešení. A světe div se: existuje a je velmi elegantní.
CPUSpeedy je script psaný v Pythonu. Umožnuje změnu pracovní frekvence procesoru v mezích možností jednotlivých procesorů, takže se nejedná o žádné praktiky ohrožující záruku.
CPUSpeedy pracuje s pomocí ovladače jádra CPUFreq. Takže ten musí být zkompilován. Také z toho vyplývá, že CPUSpeedy podporuje jen ty procesory, které jsou podporovány ovladačem CPUFreq.
Práce se skriptem je jednoduchá. Nabízí měnit frekvenci procesoru buď numerickou hodnotou následovanou mezerou a MHz/GHz, nebo hodnotami min, low, med, high, max.
Pro výpis možných frekvencí použijeme:
#cpuspeedy -f
|
Ve výpisu zjistíme podporované hodnoty a jejich jmenné ekvivalenty, nebo dostaneme chybové hlášení, že není možné přistoupit k ovladači CPUFreq.
Další nastavení je opravdu triviální:
#cpuspeedy med
|
Nastaví v mém případě 1.50 GHz.
Můžeme si zjistit aktuální frekvenci parametrem -s.
# cpuspeedy -s
|
Obnoví maximální frekvenci procesoru (v mém případě 2.4 Ghz).
Pro uživatele grafických prostředí existuje gtk nadstavba nazvaná gtk-cpuspeedy. Její použití je ještě jednodušší. Zvolení pracovní frekvence proběhne pouhým zaškrtnutím dané volby. Jak je vidět na obrázku, tak nenabízí všechny možné pracovní frekvence, ale jen pět základních.
CPUSpeedy je elegantní forma ovládání rychlosti CPU. Doufám, že si tento "anti-tuning" oblíbíte stejně jako já.
Jak samotné CPUSpeedy tak i grafickou nastavbu vytvořil Gabriele Giorgetti. Domovstou stránku projektu naleznete na stránce: http://cpuspeedy.sourceforge.net
Asi nebudu sám, koho napadlo, že by se dalo řešit automatické zpomalování a zrychlování podle zatížení procesoru. A protože ani vy čtenáři, ani já jsem nebyl první, i na to existují hotová řešení. Ale o těch až příště.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Takže to že projdou všechny testy ještě neznamená že je to vše OK a na to abych zvednul výkon o 1% mě to přetaktování nestojí.
No a CPU si kupuji vždy to než je tam ten velkej cenovej skok - samozřejmě že se nevyplatí kupovat uplné novinky kde je přemrštěná cena.
PS. I AMD 300Mhz jsem přetaktoval bez problémů na 490Mhz a i jádro šlo přeložit a fungovalo, ale proč to dělat a skracovat si životnost CPU i když je pravda že za rok je to CPU zastaralé ale je to moje domácí PC a nemám na to abych každý rok kupoval nový.
Jo, co z toho, prosímtě, máš ?
Až na kódování Ogg vorbisů a kompilaci větších programů nejsem schopen rozeznat rozdíl mezi 1GHz celeronem a 2.8GHz Pentiem...
a treba UT2004 s 32boty tam je kazdy Hz dobry.
3) Koduju video z DVD do XviD
4) Pouzivam KDE a mam rad eye candy
Mam jeste pokracovat?
Zdálo se mi, že čas ušetřený při kompilacích mi nestojí za riziko jejich chybovosti a z toho vyplývající nestability sytému. Stabilitu procesoru jsem měl otestovanou pomocí mprime souvislým, týden dlouhým, testem.
.
20.7.2004 12:49
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
to ovsem pocitate s tim, ze to uchladite viz to "že (za jinak nezměněných okolností)" a tim padem se nezmeni vlastnosti materialu. clanek nevypada jako laboratorni zprava to proto aby ho nekdo vubec cetl, takze se nema smysl o tom hadat...
20.7.2004 14:50
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
20.7.2004 12:44
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
Jinak pokud se zdroj nevypne ze sítě (tj nevypadne těch 3V co napájí MB aby se dal zdroj zapnout) Tak vše funguje OK.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.7.2004 13:40
20.7.2004 09:02
$ cat /usr/local/bin/cpu
#!/bin/sh
hight () {
echo performance > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 0 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na vyssi vykon"
}
low () {
echo powersave > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor && \
echo 4 > /proc/acpi/processor/CPU/throttling && \
echo "Nastavuji na nizssi spotrebu"
}
[ "$1" == "s" ] && {
FREQ=`egrep "cpu MHz" /proc/cpuinfo | gawk '{print $4}' | gawk -F . '{print $1}'`
[ "${FREQ}" -le "1000" ] && hight || low
}
[ "$1" == "start" ] && {
AC=`cat /proc/acpi/ac_adapter/AC/state | gawk '{print $2}'`
[ "off-line" == "$AC" ] && low || hight
}
staci pak napsat jen cpu s a prepne se to do druhe frekvence(bud 600MHz nebo 1400, zalezi co bylo prave nastaveno)
do rc.local jsem si zaradil cpu start kterej nastavi frekvenci podle toho jesli startuju na baterku nebo ne.
taky jsem si nastavil acpid kterej reaguje na vyndani a zandani napajeni do booka
komplet popis je na t41.zdenda.com
ACPI Processor P-States driver, ale při pokusu o jeho zavedení mě přivítá chybová hláška:
FATAL: Error inserting acpi (/lib/modules/\ 2.6.7-gentoo-r8/kernel/arch/i386/kernel/cpu/\ cpufreq/acpi.ko): No such deviceByl někdo úspěšnější?
Přesto ale děkuji.
. Nize pridavam vypis po zadani prikazu cpuspeedy -f. Nevite nekdo, co s tim? Oba soubory (/usr/sbin/cpuspeedy i /usr/lib/cpuspeedy/pycpufreq.py) jsou tam, kde maji byt. Jinak se jedna o verzi 0.3.0. Diky za rady.
# /usr/sbin/cpuspeedy -f (Ten vetrak dela podstatne mensi hluk ). Pokud se nekomu povedlo to na athlonu rozbehat, uvitam jakou koliv radu, nepohrdnu ani konfigurakem jadra. Muzete klidne posilat maila na odposlech@post.cz.
Dekuji Dumi