Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Mnohé vycházejí z použitého kernelu 3.13. Zatímco na kernel.org již visí verze 3.14.1, dříve zmrazené Ubuntu přináší řadu 3.13 a s ní novinky týkající se podpory té či oné generace GPU či CPU. Ale upřímně, verze kernelu průměrného, převážně klikajícího uživatele nijak netrápí, stejně tak třeba X.Org či GCC.
Zajímavější je nejnovější Unity. Canonical vyslyšel některé nářky uživatelů a tak zde máme nově možnost měnit velikost ikon ve spouštěcí liště (launcheru) od 16 pixelů po 64 pixelů. Lištu tak lze výrazně zmenšit bez nutnosti nějakého „hackování“. Okna aplikací jsou více „bezokrajová“ než dosud a přibyly dvě klíčové vlastnosti: za prvé je možné aplikaci minimalizovat do launcheru přímo kliknutím na ikonu v něm a za druhé je konečně možné přemístit menu programu z horní lišty obrazovky do horní lišty v okně aplikace. Ubuntu 14.04 LTS, tedy přesněji Unity, je lépe vyladěno pro použití na monitorech s vysokou bodovou hustotou – všech těch notebooků s „4k“ či „3k“ displeji a také desktopových monitorů s rozlišení 3840×2160.
Dosud používaný program systémových nastavení (GNOME Control Center) je nově nahrazen vlastním Unity Control Center. A jak již jistě víte: od této verze není podporováno cloudové úložiště, jehož funkčnost Canonical letos ukončí. Verze 14.04 je také poslední která využívá inicializační systém upstart, ten Canonical již brzy nahradí pomocí systemd, pro který se rozhodl tým Debianu. LTS verze bude podporována 5 let, varianty jako Lubuntu či Kubuntu dostanou tříletou podporu.
Je v podstatě shodná s předchozími verzemi, akorát vypouští krok týkající se Ubuntu One.
I zde se nic zásadního nemění, tato okna a dialogy známe již delší dobu.
Totéž platí pro Centrum softwaru.
Instalace uzavřených ovladačů, resp. volba mezi uzavřeným a otevřeným, je velmi přehledná. Systém sám nastaví vše potřebné.
Poněkud „zábavanou“ je ale instalace Steamu. Ta se neprovádí instalací, ale zakoupením, které vyžaduje přilogování k účtu Ubuntu One. To celé je bizarní hned v několika úrovních: Steam je zadarmo, takže nastavení koupě je faux pass. Navíc požadovat v Ubuntu, které již oficiálně nepodporuje Ubuntu One, přihlášení k Ubuntu One, je vskutku masakrózní úlet. Vyberte si sami, jestli teď vyjádříte znechucení, pobavení, nebo jen nechápavě zakroutíte hlavou.
PS: to, co musíte instalovat, není „Steam“ (vyhodí „404“), ale „steam-launcher“. Matoucí.
Jestli je 14.04 LTS konzervativní, pak si možná bere příklad z grafického rozhraní ovladače Nvidia.
V tomto konkrétním případě je to jedině v pořádku.
Co jiná linuxová distra často nenabízejí, jsou rychlé spouštěče pro významné a používané služby. Za všechny si ukažme facebook, GMail a Youtube. Pro takovéto stránky umí Ubuntu nabídnou vytvoření spouštěče v liště, což funguje tak, že danou webovou stránku poté spouští, jako by šlo o běžnou aplikaci. Pokud si vzpomenete na někdejší projekt Mozilla Prism, tak budete vědět. Kupříkladu GMail si pak spouští nastavovátko pro online účty, kde lze povolit/zakázat přístup jednotlivým aplikacím, která Google účet podporují v té či oné podobě.
Na tomto místě bych se asi měl omluvit. Rozhodl jsem se větší část povídání věnovat podivnostem v Ubuntu, jelikož jsou to ony, kdo vyčuhují na povrch nad vším ostatním. Ono totiž když si ve výchozím správci souborů zobrazíte složku s filmy, která prostě nenačte žádné náhledy, pak prostě zbystříte. Výchozí nastavení generující náhledy jen do 10MB velikosti, do které se vešly možná krátká MPEG-1 gynekologická videa v roce 2000, ale rozhodně ne průměrné video roku 2014.
Řešení spočívá ve zvětšení limitu, ale jen pro některé typy souborů. Načtou se náhledy jen z AVI souborů, nikoli MKV (apod.), což zase umístí dolní čelist výrazně níže. Náhledy dalších formátů lze „outsourcovat“ na plugin, jenže to by prevít nesměl tuhnout. Tohle je aktuálně asi nejhorší výchozí funkcionalita, jakou jsem za poslední roky viděl, a to se bavíme o LTS vydání.
Mimochodem výchozí způsob přehrávání videí je obligátně přes Totem („Videa“ z GNOME) a doinstalování kodeků. Ale když se na Intel Core 2 Quad @ 3,03 GHz s GeForce GTX 550 Ti s uzavřeným ovladačem jakákoli videa v Totemu cukají, zatímco na stejném OS běží ve „3rd party“ VLC plynule, je člověk opět rozčarován.
A konečně na závěr další podivnost: Nainstalovanou hru Alien Arena v Unity Dashi nenecházím. Z příkazové řádky samozřejmě spustit jde.
OpenTTD tento problém nemá, skoro to tedy vypadá,zejména i s ohledem na Steam, že tentokrát v Canonicalu dost odflákli výstupní kontrolu balíčkové části / repozitářů.
Ubuntu 14.04 LTS mám zatím odzkoušeno jen několik dní, a to na dvou strojích, jednom primárním. Po měsících a měsících s GNOME 3.x a KDE 4.xx mě trochu rozčarovalo výchozí chování systému, kde mi subjektivně přijde, že obě hlavní prostředí aktuálnímu Unity v Ubuntu dost zatápějí. Unity je v mnoha směrech na první posouzení poměrně líné a opravdu to nemůže být ani použitým CPU, ani GPU / jeho ovladačem.
Po určitém vyladění je systém dobře použitelný a jistě mu odpustíte řadu věcí, pokud jej již déle používáte. Ale pokud aktuálně používáte jiný OS (ať již jinou linuxovou distribuci, nebo nějaký majoritní OS), pak bych spíše doporučil počkat, až se situace ustálí. Možná pár týdnů, možná do vydání Ubuntu 14.04.1.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu One sice ruší, ale mám dojem, že jen jako úložiště. Nadále jej budou používat pro účty uživatelů, něco jako má MS svoje Live.
Co se týká videí, problémem nebude Totem. Mně to jede bez problému, ale mám grafiky Intel a AMD.
+1 :)
samozrejmne
Tak určitě.
Teda až na to, že tu zvukovku mám, Fedoru 19/20, jehoVisty, Mint 16 a Kubuntu 14.04 taky. Pokud by laskavého čtenáře zajímalo, co do toho strkám, tak jsou to primárně Sennheiser HD 25-13 (600 Ω) nebo HD 250 Linear II (300 Ω). Závěr: nepřeslechnutelné praskání se ozývá jenom na distribucích založených na Ubuntu.
Sám nevím proč.
Ale upřímně, verze kernelu průměrného, převážně klikajícího uživatele nijak netrápí, stejně tak třeba X.Org či GCC.
LTS verze bude podporována 5 let, varianty jako Lubuntu či Kubuntu dostanou tříletou podporu.
Mně osobně na Ubuntu vadí spíše nedostatek základních GUI aplikací pro nastavení a správu systému.
Ubuntu se prezentuje jako "systém pro běžné uživatele" a přitom postrádá i základní nástroje, například pro nastavení firewallu (který je navíc defaultně vypnutý)...