Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
Super článek pro Linuxáky, pro Unixáky moc ne :|
85% z článku nelze použít v AIXu, 15% v Solarisu.
…a to jsou taky Unixy :)
rpm -i zip-2.3-3.aix4.3.ppc.rpm.
Teda, v pripaze, ze jeho admin pozna a pouziva AIX Toolbox for Linux Applications :)
BTW ps ax vs ps -ef ... matne si pamatam, ze jedna varianta pochadza a BSD vetvy unixu, a ta druha z System V... kazdopadne v linuxe funguju oboje :)
Obavam sa, ze tvoj problem mal povod skor v adminovi toho AIXu, ako v AIXe samotnom...Asi jsi nikdy nepracoval pro velkou korporaci. Tam je i maličkost velký problém. A admini si nemůžou instalovat co a kam je napadne.
kazdopadne v linuxe funguju oboje :)No když to jde v Linuxu, proč to nejde v AIXu (bez potřeby dointalovávat extra balíky)?
Asi jsi nikdy nepracoval pro velkou korporaci. Tam je i maličkost velký problém. A admini si nemůžou instalovat co a kam je napadne.Nahodou pre velku korporaciu pracujem, konkretne ako AIX admin :) Samozrejme nie je vzdy jednoduche pretlacit nejake zmeny v baseline pre unix servre, no to neznamena, ze je to nemozne.. vsetko castokrat zavisi na adminovi, ci taketo zmeny (prenho castokrat velmi bolestivo) presadzovat bude, alebo nie. Trebarz ja verim, ze cim uzivatelsky pritulnejsi system uzivatelom pripravim, tym menej roboty s "nefungujucimi" aplikaciami a zmatenymi uzivatelmi ("ved na linuxe to ide inac!") na svojich systemoch budem mat.
No když to jde v Linuxu, proč to nejde v AIXu (bez potřeby dointalovávat extra balíky)?Prave pri tychto "velkych" unixoch, ktore sa castokrat pouzivaju vyhradne v korporatnej sfere, je kladeny ovela vacsi doraz na pripravu baseline systemu, ktory bude pouzivany v produkcii, na zvazenie, ktore baliky sa do systemu zahrnu a ktore nie... Nie je to len o tom, ze sa strci instalacne CD do mechaniky a nahodi sa "vanilla" AIX... prave naopak, (minimalne nase) systemy su castokrat silno customizovane, a ak sa rozhodlo, ze bezne linux nastroje, na ktore su casto vyvojari zvyknuti sa do baseline nezahrnu, nie je to chyba vendora systemu ktory tieto nastroje ponuka (aj ked nie v zaklade), ale prave chyba admina / architekta / kohokolvek, kto je za tieto rozhodnutia plateny. A konkretne AIX s jeho "Linux affinity" programom, ktory sa pri AIXe 5L rozbehol, je, dovolim si tvrdit, na kompatibilite s linuxom celkom dobre :)
Samozrejme nie je vzdy jednoduche pretlacit nejake zmeny v baseline pre unix servre, no to neznamena, ze je to nemozne.. vsetko castokrat zavisi na adminovi, ci taketo zmeny (prenho castokrat velmi bolestivo) presadzovat bude, alebo nie.A hlavně, když už admin rozhodne, že tam zip nebude, tak si ho tam uživatel nemá instalovat, protože tím zcela určitě bude porušovat interní předpisy.
A hlavně, když už admin rozhodne, že tam zip nebude, tak si ho tam uživatel nemá instalovat, protože tím zcela určitě bude porušovat interní předpisy.To samozrejme zalezi prave na tych predpisoch, a hlavne na dohodnutych postupoch rieseni takychto poziadaviek, niekedy moze, niekedy nie :) A hlavne takto rozhodnutie uz je nezavisle od pouzitej platformy, zip menusi admin nainstalovat ani na linuxe :) Z mnou vyskusanych sa mi najviac paci system, kde je testbed kompletne odizolovany od live systemov, a nie su nan kladene take naroky (ci uz z pohladu bezpecnosti, auditovatelnosti, ITIL process compliance) ako na live systemoch... Proste si vyvojar zaziada o stroj, a ked mu v jeho poziadavke byrokrati vyhoveju, proste ho odo mna dostane tak, ako si ho specifikoval. Ked svoju robotu na nom dokonci, ja ho len restornem z system backupu a mam ho cisty, pripraveny pre dalsieho vyvojara. (A samozrejme, velmi sa hodi ak vyvojar v specifikacii produktu pre live nasadenie uvedie, ze ako zavislost je trebarz ten zip potrebne mat na live systeme nainstalovany :) )
Z mnou vyskusanych sa mi najviac paci system, kde je testbed kompletne odizolovany od live systemov, a nie su nan kladene take naroky...Je potřeba rozlišovat testovací a vývojové servery -- na vývojových si programátoři můžou dělat prakticky cokoli, ale pro testovací by měl platit stejný režim jako pro produkční, mělo by to být pokud možno identické. Jinak je to testování z velké části na nic.
Je potřeba rozlišovat testovací a vývojové servery -- na vývojových si programátoři můžou dělat prakticky cokoli, ale pro testovací by měl platit stejný režim jako pro produkční, mělo by to být pokud možno identické. Jinak je to testování z velké části na nic.Na to predsa povacsinou existuju vyssie stage ako integration a preprod... test vzal pes, to je skoro ako developlment, akurat sa na nom neblaznia vyvojari, ale application admini :)
ps -ef" funguje také.
pgrep -aa
free -hCentOS 5.9
ps axf | grep volac[o]je lepsia volba. grep takto cez ps nechyti sam seba...
Tiskni
Sdílej: