Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Harry McCracken pro Technologizer, originál.
V 50. letech zadávala IBM množství reklam na kancelářskou techniku do velkonákladových časopisů jako LIFE. Dnes nabízejí tyto reklamy fascinující pohled na svět, ve kterém byly technologie, zaměstnání a pracovní prostředí radikálně odlišné od dnešního. Skutečně existovaly časy, kdy byl typickým předmětem obchodní korespondence běžný papírový dopis, který sekretářka napsala na psacím stroji, jenž mohl, ale nemusel být elektrický – a který neměl žádný mechanismus pro opravu chyb.
V 50. letech se IBM teprve začínala zajímat o počítačové odvětví a mnoho firem bylo potřeba přesvědčit, že elektrické psací stroje nejsou jen snůška technologických nesmyslů, zatímco logaritmická pravítka byla stále nezbytné vybavení. A americké kanceláře vypadaly úplně jinak, než jak jsme z dnešní doby zvyklí.
Namíchejte si tedy svůj oblíbený koktejl, uvelebte se do oblíbeného starého kancelářského křesla a vraťte se s námi do éry mainframů a týmů sekretářek spolu s těmito letitými reklamami IBM z časopisů LIFE a podobných.
V předtranzistorové době 50. let byly vakuové trubice stále vzrušující a futuristická technologie. IBM se ještě nepustila do prodeje počítačů pro obecné použití; technické hračky vyobrazené na této reklamě jsou kalkulátory a hodiny.
Společnost ve svých inzerátech z 50. let ráda ukazovala nukleární motivy – to bylo také vzrušující a futuristické.
IBM pravděpodobně neočekávala, že by každý, kdo spatří tento inzerát v LIFE, pospíchal koupit Electronic Calculator (elektronickou kalkulačku). Chtěla jen posílit svůj image coby vedoucího výrobce super-sofistikovaného vědeckého vybavení, který už prodal tisíce Electronic Business Machines.
Tady máme stopadesát inženýrů – všichni jsou v bílém a začínají se jim tvořit plešky – kteří zkroušeně pohlížejí na svá logaritmická pravítka, protože hrozí, že jim IBM Electronic Calculator vezme práci.
Žena, která kalkulátor ukazovala v předchozí reklamě, byla vystřídána mužem; od této chvíle budou všechny ženy v reklamách IBM z 50. let sekretářky.
Je celá šťastná, o tom není pochyb. Ale také to vypadá, že píše jen jednou rukou, zatímco se usmívá do fotoaparátu. Jen si představte, jak by musela být produktivní, kdyby si k psaní zvolila trochu všednější styl.
Každý den používáme klávesu Enter/Return – dokonce i iPad má virtuální Enter. Ale je zarážející, když si uvědomíme, že kdysi dávno šlo o průlomovou novinku. Pokud jste používali manuální psací stroj – a v roce 1954 je používalo mnoho lidí – museli jste váleček vracet zpátky sami.
Není jasné, kde IBM vzala ta čísla, která v inzerátu uvádí – zejména to, že průměrný písař vrací váleček 268000krát za rok – ale je to vtipné.
IBM došla logicky k závěru, že potřebuje přesvědčit jak sekretářky (které psaly), tak šéfy (kteří platili účty a chlubili se výsledky) o tom, že vyrábí nejlepší psací stroje. Na tento inzerát (na kterém na sebe „Miss S.“ a „Mr. R.“ dělají oči a jejich dopisy jsou plné lásky) se snad ani nelze podívat, aniž by si člověk nepředstavil, že na pozadí celého příběhu je něco více než profesionální vztah na pracovišti.
Reklamy IBM na elektrické psací stroje často zobrazovaly tyto stroje nápadně nezapojené do sítě. Patrně proto, aby firmám s manuálními psacími stroji připomněly, že ty od IBM skutečně mají napájecí kabel.
Další inzerát se sekretářkou a šéfem, tentokrát se snaží navnadit jak „muže, kteří dopisy podepisují“, tak „slečny, které ty dopisy píší“. Byly to jednodušší časy.
Tento inzerát je tak inspirující, že bych si skoro přál mít možnost se v roce 1956 ucházet o „provokativní“ zaměstnání coby výjezdový technik IBM. Všimněte si nádherného odkazu na „největší počítač na světě“ – nebude to dlouho trvat a jediná vlastnost týkající se velikosti, kterou se budou počítačové firmy chlubit, bude miniaturizace, ne ohromnost.
Stroj, o kterém je řeč, byl IBM 702 – archetypální mainframe, který zabíral celou místnost a používal magnetickou pásku místo známých děrných štítků. Byl to první opravdu komerční počítač od IBM a když byl tento inzerát v oběhu, už se ani nevyráběl.
Mysleli jste si, že různobarevné hračičky vynalezl Steve Jobs? Více než čtyřicet let před vícebarevnými Macy nabízela IBM psací stroje v šesti lákavých odstínech: žlutý jasmín, titian záře, vlaštovčí modrá, holubičí šedá, kaskádově šedá a tropický bronz. Není jisté, jestli si ta dáma pořídila svůj IBM, aby jí ladil ke kytkám, nebo to bylo naopak.
Všimněte si také, že dělníci zjevně směli v roce 1956 kouřit v kancelářích.
Takhle poznáte, že jste prorazili v americkém byznysu v roce 1957: Máte tip-ťop sekretářku, fešnou lampičku a obraz (sebe sama? – nejsem si jistý) za stolem. Také musíte nosit trojdílný oblek a začít používat řetízkové hodinky. Jo, a být muž je v podstatě povinnost.
Psací stroj na tomto inzerátu byl úctyhodný kousek technologie – jediný dostupný model s proporcionálně rozmisťovanými znaky. IBM se chlubila, že dokázal připravovat texty zarovnané doprava. (Jeden háček: Musely být napsány dvakrát, za použití speciálních mezerníků s proměnlivou šířkou.)
Přeskočme dvacetdva let. Počátkem 80. let už to měly psací stroje spočítané. Nejen kvůli osobním počítačům (IBM oznámila své první PC něco málo přes půl roku od chvíle, kdy vyšel tento inzerát), ale také kvůli textovým procesorům, například těm, které zpopularizovala v 70. letech firma Wang Labs.
Tento inzerát ukazuje, jak neuvěřitelně vyspělé už psací stroje byly: IBM nemohla tvrdit, že by Selectric III pomohl vaší kariéře nebo ohromil vaše zákazníky. Místo toho se musela snažit nalákat potenciální kupce na vymoženosti jako bezodrazové klávesy. Trvalo dalších jedenáct let, než se IBM vymanila z vyrábění psacích strojů. Mainframy však dělá dodnes.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
+1 - nehledě k tomu, že "Chytřejší planeta" je opravdu výstavní marketingovej blábol.
ale za tu hlučnou Flashovou reklamu tady na ábíčkuA kruci... ani jsem netušil, že to vydává zvuky
Skutečně existovaly časy, kdy byl typickým