OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
deborphan
a apt-get clean
ale nejak moc to nepomohlo. Kdysi jsem se tu ptal jak je to s fragmentaci linuxovych filesystemu, protoze jsem na to byl zvykly kdys jsem pouzival win a bylo me receno ze fragmentace neexistuje a defragmentace se neprovadi./
mam 14GB velky a je vyuzitych 4GB, jsou na jednom oddile vsechny adresare krome /home
. Premyslel jsem jestli by nepomohlo sytstem preinstalovat a dat zvlast treba /usr
a /var
, ale nevim jestli by to k necemu bylo, jestli mate nekso skusenosti tak napiste.Kdysi jsem se tu ptal jak je to s fragmentaci linuxovych filesystemu, protoze jsem na to byl zvykly kdys jsem pouzival win a bylo me receno ze fragmentace neexistuje a defragmentace se neprovadi.
Tohle je mýtus, fragmentace FS celkem logicky existovat musí. Linuxové FS si s tím sice umějí poradit lépe (např. lepším vyhledáváním volných bloků při vytváření souoborů), než např. FAT, ale není to tak slavné, jak si někteří myslí. Sám jsem se tímto problémem zabýval, jediný FS, který má online defrag je XFS (a nástroj xfs_fsr). A pro ext3 jsem našel jedinou radu: překopírovat soubory jinam a nakopírovat zase zpět. Takže pokud to nemáte na XFS, tak vám nic jiného nezbude.
# hdparm /dev/sda
/dev/sda:
IO_support = 0 (default 16-bit)
readonly = 0 (off)
readahead = 256 (on)
geometry = 24321/255/63, sectors = 390721968, start = 0
using_dma = 1 (on)
takze DMA u toho disku zaple neni.hdparm -d /dev/sda
a nic se nezmenilo, tak nevim.hdparm -tT /dev/sda
?
# hdparm -tT /dev/sda
/dev/sda:
Timing cached reads: 1300 MB in 2.00 seconds = 649.45 MB/sec
Timing buffered disk reads: 176 MB in 3.01 seconds = 58.40 MB/sec
aptitude dist-upgrade
. Takze nechapu cim se mohlo zpusobit ze system uz nema puvodni rychlost.
ps aux
a ps aux |wc -l
?
ps aux |wc -l
napise 94. to si myslim ze neni moc. A bohuzel nejsu zas takovy exxpert abych v procesech nasel neco co muze skodit, muzu sem postnout ps aux
jestli to knecemu bude.# free -m
total used free shared buffers cached
Mem: 504 370 133 0 19 212
-/+ buffers/cache: 139 364
Swap: 666 0 666
# uptime
11:33:33 up 1:41, 2 users, load average: 0.10, 0.23, 0.23
uptime
?
/mnt/system
pripojim / a do /mnt/home
dam domovsky adresar.
pak zkopiruju cely obsah /mnt/system do /mnt/home, puvodni smazu a pak to skopiruju zase zpet. cp
, ale tak aby to zachovalo vsechna opravneni. Proste aby to nezmenilo vubec nic, byl bych nerad kdyby system nenabootoval. Taky me neni jasne co se stane s adresari /proc
a /dev
, nebude to necemu vadit ?
cp -a
resp. dobre skusenosti mam s rsync -a
a nanovo vytvoril filesystem. Posli ps aux
a skontroluj dmesg
.
cp -a /mnt/system/* /mnt/home/backup
rm -rf /mnt/system/*
cp -a /mnt/home/backup/* /mnt/system/
shutdown -r now
a budu doufat ze to pojededpkg --get-selections
, nainstaluju base system, dpkg --get-set-selections
mi obnoví požadované stavy balíčků a jsem jeden apt-get od cíle
Jo, tohle by mělo fungovat. Sám kopíruju systém pomocí cp -a
běžně (dokonce to jde i v mc
spouštěném pod rootem -- má tam položku zachovat práva). Jinak, místo vymazání obsahu původního /
bych raději znovu vytvořil FS (pokud ext3, tak s parametry: journal_writeback, commit=60 (klidně i víc), noatime, dir_index).
Jak někdo psal, nejprve si změř pomocí time
jak dlouho se staruje pomálá aplikace teď a zkus to samé po rekopírování. Ať vidíš, jestli to pomohlo.
cp -a
jsem prekopiroval pryc cely / a pak jsem ho dal zase zpatky, viz muj komentar vyse. system bez problemu nabootoval a je znat velky rozdil v rychlosti - spousteni aplikaci, celkova odezva systemu. mozna i boot se o neco malo zrychlil. zrejme fragmentace linuxovych FS nebude tak bezvyznamny problem jak vsichni tvrdi
mkfs.reiserfs /dev/...
a skopirovat naspat.
Tiskni Sdílej: