Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
prvni :)Spatne. Spravne musis psat first.
Třeba to přesvědčí nVidiitak to bych se hodne divil
I v případě, že vydají otevřený ovladač, budou s tím mít vopruz - s každou verzí jádra hlídat, co se zase změnilo, s každou distribucí, jakouže verzi zase použila a neustále ovladače nějak trochu předělávat.Když ten driver dostanou přímo do Linuxu, tak je velmi vysoká pravděpodobnost, že ten, kdo později bude měnit to rozhraní, zároveň upraví i ten jejich driver. Do dostribucí se to pak dostane přirozeným způsobem.
Nic jiného než fanatismus a akademická naivita nebrání vytvoření a nastavení nějakých rozumných pravidel pro 3. strany pro tvorbu uzavřených modulů a pro vytvoření stabilního(neměnícího se jako chameleón) rozhraní pro tyto moduly.Mně se vůbec nezdá, že by všichni ti podepsaní důležití vývojáři byli fanatici a naivky.
Když ten driver dostanou přímo do Linuxu, tak je velmi vysoká pravděpodobnost, že ten, kdo později bude měnit to rozhraní, zároveň upraví i ten jejich driver.No jo, jenže nemůžeme předpokládat, že každá firma je jako RedHat. Sám znám několik firem, které prostě zadají zakázku nějaké Tchajwanské firmě aby poskládali nějakou komponentu(která při sériové výrobě vyjde na pár šupů) ze součástek běžně dostupných na trhu upravených tak, aby na ně klasické ovladače napasovat nedaly, potom si upraví ovladače, přirazí cenu a prodávají. Kdyby ty ovladače ještě za ně udržovali jiní, tak potom nechápu za co by ty přirážky vůbec mohli pobírat. I Andrew Morton o tom mluvil. Ano, pro některé společnosti třeba otevřené ovladače mají cenu(stejně si myslím, že v AMD nebo v nVidii si to vydupali sami programátoři, protože na Linuxech či jiných OS většinou pracují), ale pro různé výrobce exotického HW(vzniklého okopírováním či něčím jiným) prostě otevřené ovladače smysl nemají nebo je dokonce ohrožují. A navíc, otevření různých ovladačů(ano, teď mluvím o nVidii) by umožnilo zbavit se reklamy, konkurenční výhody, apod. Takže opravdu předpokládat, že Linux(a jiné OS) bude moct být živ jen z otevřených ovladačů je IHMO naivita.
Do dostribucí se to pak dostane přirozeným způsobem.Distribuce…to je druhá strana. Někteří CSS zakazují, někteří ho podporují a většina se o to nestará(když uživatel CSS chce nech se činí). Konečně by se měla otázka CSS v OS světě na dobro vyřešit a buď se zakázat a nebo v druhém případě konečně vytvořit alespoň jeden distribuční kanál, který budou uznávat všichni.
ze součástek běžně dostupných na trhu upravených tak, aby na ně klasické ovladače napasovat nedaly, potom si upraví ovladače, přirazí cenu a prodávají.Upraví které ovladače?
ale pro různé výrobce exotického HW(vzniklého okopírováním či něčím jiným) prostě otevřené ovladače smysl nemají nebo je dokonce ohrožují.U takových "produktů" mi vážně nebude vadit, že nejsou podporované.
A navíc, otevření různých ovladačů(ano, teď mluvím o nVidii) by umožnilo zbavit se reklamy, konkurenční výhody, apod. Takže opravdu předpokládat, že Linux(a jiné OS) bude moct být živ jen z otevřených ovladačů je IHMO naivita.Nebudou moci nic švindlovat ovladačem (to je asi ta konkurenční výhoda). A to je jen dobře. Navíc drtivá většina hardwaru otevřené ovladače má, takže se dobře ukazuje realita. Teď jsi jen ukázal, že důvod neuvolnit specifikace mají jen firmy s černým svědomím.
U takových "produktů" mi vážně nebude vadit, že nejsou podporované.Ty už ale na Linux jsi a také tě považuji za "Linuxáka".
Nebudou moci nic švindlovat ovladačem (to je asi ta konkurenční výhoda).Mimo jiné. Dále jak již bylo řečeno i různé technologie(KNOW-HOW se to myslím jmenuje). A nebo pro představu mějme firmu. Firma vytváří nějaké periferie. K zařízením dodává i firmware na kterém tato zařízení pracují(založený na Linuxu). S každou verzí firmware dodávají novější a novější jádro, které má novější a novější ovladače k různým zařízením. Proč by dodávali i ovladače, které by dovolili zkompilovat si jádro vlastní i s podporou nového HW, když ji můžou zakomponovat do novější verze a tu si také nechat patřičně zaplatit?
A to je jen dobře.Dobře pro zákazníka…a o toho ve firemním prostředí jde přece až v poslední řadě.
Navíc drtivá většina hardwaru otevřené ovladače má, takže se dobře ukazuje realita.i s veškerou funkčností? No to teda nevím, to budu mít asi jiný názor.
K zařízením dodává i firmware na kterém tato zařízení pracují(založený na Linuxu). S každou verzí firmware dodávají novější a novější jádro, které má novější a novější ovladače k různým zařízením. Proč by dodávali i ovladače, které by dovolili zkompilovat si jádro vlastní i s podporou nového HW, když ji můžou zakomponovat do novější verze a tu si také nechat patřičně zaplatit?Vůbec nechápu, co má Linux společného s firmwarem.
Když jsem přecházel na Linux (2004), tak mi veškerý hardware jel out of box. Nikdy jsem nekupoval nic, co bych považoval za shit a vyplatilo se to.No to já si zase koupil notebook a out-of-box snad jela jen web kamera, DVD-ROM a HDD.
Vůbec nechápu, co má Linux společného s firmwarem.Ono je to trošičku složitější, takže to nechejme radši plavat.
BTW:Tykej prosím. Jsem úplně stejně starý jako ty a na nějakého pana se ještě opravdu necítím.
No to já si zase koupil notebook a out-of-box snad jela jen web kamera, DVD-ROM a HDD.To znamena, ze ani procesor ti nechodil? Vazne, nema smysl psat, co ti chodilo, pokud nenapises, co ti nechodilo.
To znamena, ze ani procesor ti nechodil?Je to možná docela úsměvné, ale ani ten procesor nechodil tak jak má.
Vazne, nema smysl psat, co ti chodilo, pokud nenapises, co ti nechodilo.Ok, tak to se trošku rozepíšu:
Notebook Acer Aspire 7520G kupovaný těsně před Vánocemi.
Procesor AMD Turion 64 X2 TL-60:
Procesor peče jako trouba (i 75˚C když se zadaří), jelikož nefungují C-states a extra timer interrupt probouzí procesor tak 500x za 10sec.(Proužek v Time: hpet clocksource has been installed.
Clockevents: could not switch to one-shot mode: lapic is not functional.
Could not switch to high resolution mode on CPU 0
Clockevents: could not switch to one-shot mode: lapic is not functional.
Could not switch to high resolution mode on CPU 1
PowerTop
u je červený, takže předpokládám, že to asi nebude OK) O spotřebě radši ani nebudu mluvit. Jedna z možností je 386 jádro, ale hned po nabootování se zasekne na hlášce ACPI: non-query interrupt received, switching to interrupt mode a zaseklé zůstane do doby než provedu nějaký ACPI-event. Ještě se teda sekne při načtení ovladače k wifině a rozjede se až po zmáčknutí nějaké klávesy. Už jsem si docela zvykl a jsem rád, že už nepeče tak strašně moc(stejně i při 0% vytížení teplota pořád stoupá, takže o tichu bez větráků si můžu nechat jenom zdát), ale krom již výše zmíněných věcí je ještě docela jedna nepěkná nevýhoda a to, že jede jen jedno jádro. Ale budiž.
Grafika nVidia: GeForce 8600M GS.
Když jsem zkoušel poprvé, tak to také moc nejelo, ale ještě do vánoc vyšel nový ovladač pro nVidie a šlape jako hodinky, teda krom toho, že se umí rozpéct až na 68˚C nebo, že nVidia ovladač nedovolí uvesafb měnit VGA mód a že na Ubuntu si můžu o vesafb nechat jen zdát, ale to teď nechme plavat.
Wi-Fi adaptér:Atheros 5007EG.
Vývojáři z Atherosu zaslali driver(či jak ten binární blob nazývat) do projektu MadWifi už docela dávno a doposud není zařazen v hlavní větvi. Funkčnost také nic moc, protože třeba na Ubuntu shodil pár věcí v kernelu(a pak následoval nádherný backtrace. Vypadalo to opravdu nebezpečně). Každé vydání nového jádra jsem musel driver kompilovat(a to jsem musel ještě hledat někde po tiketech patch, kterým samozřejmě nešla ta CVS verze patchovat…bohu dík za diskusi po tiketem) a jelikož jsem běžel na Hardym ještě před oficiálním vydáním(právě kvůli různým novým ovladačům apod.), tak někdy třeba i dvakrát za den. No funkčnost karty také nic moc. Vyřešil jsem to výměnou s otcem za BCM94311MCG, která funguje ke vší spokojenosti(teda až na to, že potřeba extrahovat firmware z Windowsích ovladačů, ale budiž…pro mě žádný problém, což se nedá říct o BFUčkách).
Ethernet controller: nVidia Corporation MCP67 Ethernet
Reverzním inženýrstvím vytvořený ovladač forcedeth. Někdo z nVidie se rozhodl, že se u nových čipů začnou na ten čip zapisovat MAC adresu v opačném pořadí, takže to samozřejmě ovladači nesedlo a pokaždé mi přihodil náhodnou MAC(byla to docela sranda mazat rozhraní eth54). Ale budiž, po čtvrt roce opraveno a u nových jader mi funguje ke vší spokojenosti.
Touchpad: AlpsPS/2 ALPS GlidePoint
Na ten nefungoval ovladač synaptics(no synaptics device was found
), takže jsem si buď sedřel prsty nebo se trefoval vzduchovkou do plechovky na 100m. O věcech jako tapping nebo scrollování za pomocí toho prostředního tlačítka jsem si mohl nechat jenom zdát(jeho zmáčknutí se rovnalo rozhození nějaké synchronizace celého touchpadu a bylo hotovo). Vyřešil jsem to USB myší. No ale odteď už funguje synaptics, takže věřím, že to bude už jen otázka nastavení v Xorg.conf(v OpenSuSE 11.0 se ihned po dotknutí nestane nic, pak když začnu létat prstem jako šílený, tak se kurzor probudí a začne scrollovat na všechny strany a po nějaké době se dá do práce. Kliknutí leda tak když se pustím do pokusu o zápis do Guinessovi knihy o největší počet ťápnutí za sekundu…a to s celou 28% úspěšností. No ale jak jsem říkal, to bude spíš otázka nastavení.)
Zvuk:Nějaký realtek čip. Bohužel v lspci
se identifikuje jako nVidia audio controller a v manuálu také není, ale pokud bude potřeba, tak ho někde vygooglim.
Ten z počátku nejel vůbec, ale teď už jede na ovladač snd-hda-intel, akorát o subwooferu si budu muset nechat zdát(o blbostech jako SPDIF nemluvím, jelikož je nepotřebuji).
Dále musím připočítat LEDku bezdrátové karty(jako trigger se defaultně vybírá rfkill a ještě ke všemu s převráceným brightness), kolečko na úroveň hlasitosti zvuku(jede distro od distra různě. V Ubuntu nejdřív ne, pak jo, v OpenSuSE vůbec…), hot-keys(né že bych je potřeboval, ale na to pěkné Ečko v pravém horním rohu…na to by se dalo něco nabindovat), zpočátku nejeli ani funkční klávesy(ne F1,F2,&hellip, ale ty co se zapínají přepínačem Fn), vypínání LCD pokud se zavře(teď už šlape perfektně) a některé speciální klávesy(ty nejedou do teď, ale stejně je nepotřebuji).To byly jen důležité problémy se kterými jsem se trápil a proto mi utkvěli v paměti. Určitě toho bylo víc, ale teď si jen tak z fleku nevzpomenu.
Co jelo hned od začátku a zároveň mě docela překvapilo byla Web kamera, Bluetooth(akorát s development verzí Ubuntu to bylo jako na staveništi, takže když už jsem ten Bluetooth jednou za celou historii potřeboval použít, tak zase nebyl nainstalovaný obex-data-server), disky a DVD-RW(na několika notesech jsem se u otce setkal s tím, že pod Linuxem prostě CD-ROMka nechce číst). Zatím jsem ještě nezkoušel DVI,VGA, S-Video výstupy, IEEE 1394, MMC slot a ExpresCard Bus, ale věřím, že s těmi snad žádné problémy nebudou a nebo se alespoň budou dát snadno odstranit. Distra jsem zkoušel následující: Fedora 8, OpenSuSE 10.3, Ubnutu 7.10 a 8.04(včetně development verze), nějaké Mandrivy, Fedoru 9, Gentoo a teď OpenSuSE 11. V kažé něco jelo a něco jiného zas nejelo. Takže tak.
Za gramatické, pravopisné, slohové, faktografické a jiné chyby se omlouvám, ale jsem líný si to po sobě celé zkontrolovat.
Tak ona je v tom špetka hrdinství, pořídit si notebook s AMD, na které nikdo neumí vytvořit kvalitní čipset a obvykle jsou to dost splácaniny, které tak tak fungují ve Windows.Já jen reagoval na Lubošovo Když jsem přecházel na Linux (2004), tak mi veškerý hardware jel out of box. a na různé výkřiky typu Neznám HW, který by na Linuxu nejel pokud to není něco exotického nebo úplný shit. Ironií docela zůstává, že už při výběru jsem počítal s tím, že na tom pojede Linux a snažil se vyhýbat ne-Linuxovým sestavám. Takže žádné Radeon grafiky apod. Chipset napsán nikde nebyl a u procesoru jsem si říkal, že to asi bude jedno, protože ten buď jede nebo ne. U Atherosek jsem věděl, že na Linuxu vesměs jedou(používám RouterBoardy) a že zrovna toto bude výjimka by mě ani ve snu nenapadlo. K těm ovladačům…no ona to ani ve Windows nebyla žádná sranda. Teda u Vist jelo všechno hned jak mělo, ale to z toho důvodu, že se nainstalovali všechny drivery přímo ke všem čipům(spolu s kupou spyware a různého bordelu) z toho jejich servisního instalátoru. Na XP nebo Vistách z CD je to podobná katastrofa. Dokonce na tu nVidii nejedou ani přímo ovladače z www.nvidia.com, ale musím stahovat ty z podpory Aceru. Prostě všechen HW jako by ho snad dělal sám Acer(při naběhnutí samotných Windows také tolik reklamy, že by BFU snad nabylo i pocitu, že za těmi Windowsy stojí samotný Acer).
Co se týče teplot, pokud to není provozní průměr, pak bych to nepovažoval za nějak radikálně problematické hodnoty. Můj T61 jede na 65 stupních celkem běžně, při zátěži až k 80ti... A už jsem viděl i Asusy, kterým grafika dělala i krásných 90 stupňů při jakékoliv vyšší námaze...No tak na jádře 386 pokud fungují C-states a pokud nic nedělám to umí jet i na 44˚C jen to vždycky stoupá z důsledku probouzení procesoru. U 91˚C je už defaultně nastavenov Ubuntu aby se to vyplo a nedošlo k poškození HW. Už i tak si koleduju o pěkný MCE.
Bylo by možné zveřejnit výrobce a typ?Jak jsem říkal výš. Acer Aspire 7520G.
BTW:Ještě jsem zapomněl naprášit ventilátor. Možnost ovládání žádná a u některých dister se defaultně nezastavuje. Vždyť říkám, že problémů bylo víc a teď si pomaloučku začínám vzpomínat.
modprobe -r
mu nestačí), síťovka(není tam obrácena MAC, ale pro jistotu je tam 00:00:00:00:00:00), atd.…no ne že bych byl nějaký bonzák, ale hlásit se to musí.
I v případě, že vydají otevřený ovladač, budou s tím mít vopruz - s každou verzí jádra hlídat, co se zase změnilo, s každou distribucí, jakouže verzi zase použila a neustále ovladače nějak trochu předělávat.
Právě že ne, pokud udělají otevřený ovladač a začlení ho do jádra, tak se jim o něj budou starat ostatní vývojáři, a přizpůsobovat ho změnám API. Když to mohl udělat Intel a spousta menších firem, proč by nemohli ostatní?
Nic jiného než fanatismus a akademická naivita nebrání vytvoření a nastavení nějakých rozumných pravidel pro 3. strany pro tvorbu uzavřených modulů a pro vytvoření stabilního(neměnícího se jako chameleón) rozhraní pro tyto moduly.
Pokud uděláš stabilní rozhraní, tak ho budeš muset udržovat navždy. A pokud bude potřeba změna (třeba přidání parametru pro novou funkci), tak buď nebude možná (a vývoj Linuxu se zastaví), a nebo se bude muset udělat další API a zároveň pořád udržovat to staré (takže se vývoj zpomalí, všichni budou udržovat starý kód a nebudou mít čas psát nový). A teď si představ, že se najde bezpečnostní chyba, která bude vyžadovat změnu API.
Není tam podpora běžných síťových karet (ani klasický Realtek 8139)…Mně v Solarisu 10 funguje bezproblémově. Teda nevím, jestli to je Express, ale zaručeně to nebyla Nexenta. V označení Solarisu se nevyznám, ale mám dvd stažené ze stránek Sunu, kde je kvůli tomu potřeba vyplnit takový dotazník, kde chtějí vědět snad i velikost bot. Iso je pojmenované sol-10-u4-ga-x86-dvd.iso
API pro psaní síťových ovladačů (GLD) tam je ve třech verzíchAPI pro site je tam pouze jedno a to STREAM DLPI(7p). GLD je nadstavba/knihovna pro snadnejsi programovani sitovych ovladacu.
API pro USB ovladače ve dvou verzích.To taky neni uplne pravdou, oficialni API pro DDI (po prvotni podpore pouze HID a vyvojovych vetvich) je pouze jedno - API USBA2 (napr. blog).
A celkově se Solaris vyvíjí mnohem pomaleji nez Linux .... userspace vypadá jakoby se nezměnil od 80. let.Nevim jaka cast userspace potrebuje vice pozornosti nez je ji venovano v kontextu zachovani kompatibility (a to take z pohledu administrace systemu), prosim konkretni pripad. Me nevadi ze: awk je awk a ne nawk; tar je tar a ne gtar; make je make a ne gmake; vi je vi a ne vim; ls je ls a ne "colorls"; sh je "bourne shell" a ne ksh/bash ... Uvedene, casto pouzivane nekompatibilni/novejsi nahrady v (Open)Solarisu take jsou, ale v adresarich jako /usr/[xpg4|xpg6|ucb|sfw(gnu)] nebo se daji stahnou zkompilovane ve forme balicku ci primo zkompilovat (proc asi vznikla architektura autoconf/automake/configure?). Uvedl bych, ze v ramci projektu "indiana" nebo podobne nexente je to vyreseno jednoduse PATH=/usr/gnu/bin:/usr/bin:... Pokud je potreba udelat neco radikalniho a uzraje na to cas, tak se to po zvazeni (ARC) pro/proti udela. Prikladem muzou byt ruzne podsystemy jako "pam", "nsswitch" (pochazeji ze solarisu) noveji pak "smf", "fma", "kstat", "dtrace".
Není tam podpora běžných síťových karet (ani klasický Realtek 8139)rtls(7d) minimalne od roku 2004. Obecne je ovladacu mene nez v Linuxu, ale to je dano historii (Open)Solarisu a to je na dlouhe povidani o marketingovych a ne technickych rozhodnutich firmy Sun.
instalace vyžaduje 768MB RAM, ekvivalent initrd má přes 100MBTo co by se dalo prirovnat "funkci" k grub/lilo+initrd byla architektura "DCA" (<1MB), ktera se jiz nepouziva (nedostatek ovladacu). Novy boot grub+bootarchive to nahradil, ale co nejjednoduseji, aby se nemuselo az tak moc programovat/ladit. V bootarchivu nejsou jen "kriticke" ovladace, ale temer vsechny ovladace a proto je tak velky. Z velikosti bootarchivu a jeho pritomnosti pri bootovani (pak se zahodi a pamet se uvolni) plyne minimalni velikost "bootovaci" pameti (cca 300MB). Instalator je RAMdisk+sestavenyKernel+grafikaX11+Java takze neni se co divit az 700MB. Ale (Open)Solaris (zatim) neni urcen a distribuovan pro pametove kriticke systemy.
po přesunu na jiný počítač nenabootuje tak jako Windows...Tak tato poznamka me primela k tomu, abych vubec nejak reagoval (protoze flameovite prispevky ignoruji) (a zkuseny administrator windows taky nebude souhlasit - viz. "sysprep"). (Open)Solaris ma system instanci ovladacu (proto, aby pri pridani HW nemusel system+administrator panikarit pri zmene cesty "logickeho" zarizeni), takze je nutne procistit instancni databazi (textova - /etc/path_to_inst), ale to neni kriticke. Zavazneji problem je s "PC" architekturou a jejim BIOSem (proste to neni OBP, OpenFirmare (IEEE 1275), EFI ci neco podobneho) a proto kernel nedokaze na 100% prelozit "BIOS boot path" do "HW boot path" (coz drive delala architektura "DCA" ale ne grub) tak jak je interpretovatelna kernelem a proto je to ulozeno v promenne v souboru. Pokud si autor prispevku nevsiml pro podobne nouzove situace ja soucasti instalace a grubu ram-diskova (failsave) verze Solarisu, ve ktere se udelaji prislusne zasahy v nainstalovanem obrazu. Vice o programovani ovladacu. A podiskutovat lze v ramci OsDevConf, ja tam budu. M.C>
minimalni velikost "bootovaci" pameti (cca 300MB)… Solaris (zatim) neni urcen a distribuovan pro pametove kriticke systemy.Tak tomu se říká eufemismus.
Neni to i tim, že nebyla k mání specifikace, tak se pracovalo na těch modulech s danými informacemi? Tim bych si dokázal vysvětlit tolik změn.
Řada výrobců kód ovladačů otevřít ani nemůže z licenčních důvodů - je tam třeba letitý kód dalších firem.Do toho je nikdo nenutí. Ať otevřou specifikaci a využijou nabídky vývojářů, kteří udělají ovladače za ně.
Nic jiného než fanatismus a akademická naivita nebrání vytvoření a nastavení nějakých rozumných pravidel pro 3. strany pro tvorbu uzavřených modulů a pro vytvoření stabilního(neměnícího se jako chameleón) rozhraní pro tyto moduly. Pokud by se trochu ubralo ideologie a přidalo více racionálního rozumu, zcela jistě by se začalo objevovat i mnohem více ovladačů otevřených. Za stávajících podmínek se do toho spousta firem prostě nepohrne - je to takříkajíc pakárna, která jim zvyšuje náklady.Binární ovladače v jádře jsou hnus. Jedna z výhod Linuxu je právě v tom, že vám binární ovladače moc nehrozí. Výhody otevřeného kódu snad vyjmenovávat nemusím. Bylo by tudíž hloupé vznik binárních ovladačů nějak podporovat.
To souvisí tak, že výrobce hardwaru nebetyčně nebaví (chtěl jsem použít jiné adekvátnější slovo, ale nakonec jsem od něj upustil) neustále se měnící rozhraní pro ovladače v jádře. I v případě, že vydají otevřený ovladač, budou s tím mít vopruz - s každou verzí jádra hlídat, co se zase změnilo, s každou distribucí, jakouže verzi zase použila a neustále ovladače nějak trochu předělávat.je naprosto jasné, že mluví o něčem, o čem v podstatě nic neví.
Co když ve firemním prostředí používá distribuci s podporou ?Tak může té podpory využít. Přidávání podpory pro nový hardware je jedna z věcí, které se v podporovaných distribucích dělají. Mimochodem, v takovém RHELu se udržuje konstantní kernel ABI pro externí moduly po celou dobu životnosti (aspoň 7 let).
Řešil jste někdy např. instalaci otevřeného (!!) ovladače, který je ke stažení na webu výrobce (např. síťového adaptéru) ve formě zdrojáku ? Nikdy jste nenarazil na to, že to nejde jednoduše zkompilovat, protože výrobce to dělal pro nějakou o trochu starší verzi jádra ? Nikdy jste nehledal, kde něco přepsat v hlavičkových souborech či pozměnit jméno nebo parametry nějakého macra ?Řešil, nenarazil a nehledal. (Diskusi o smyslu anecdotal evidence pro kteroukoli stranu taktně přejdu.)
Má snad uživatel u každého nového kousku hardwaru čekat, až se to objeví v nějaké novější verzi jádra ? A co když jeho distribuce používá verzi starší ? Co když ve firemním prostředí používá distribuci s podporou ?Řekl bych, že v případě distribucí pro "běžné uživatele" ta prodleva nebude zase až tak velká. Navíc spousta distribucí umožňuje používat novější kernel nebo samostatné moduly mimo distribuční jádro celkem bez problémů (nebo alespoň v susí Build Service vidím poměrně dost KMP modulů). A u enterprise distribucí se dodavatel většinou snaží, aby fungovalo to, co fungovat má.
Mnohým z nás by neškodilo trochu té opravdové praxe.Dobře, očekávám, že to napíšete vývojářům, kteří se pod to prohlášení podepsali. Jistě všichni mají jen málo opravdové praxe ve velkých firmách.
Ten mnohdy na začátku ještě přesně neví, jakým hardwarem bude třeba dovybavovat PC na některých pracovištích, případně jaké notebooky dokoupí za půl roku atd.... Když na to dojde, předpokládá, že příslušný doplňující hardware zakoupí (často chce - ano trochu iracionálně - to nejnovější co je na trhu), připojí a pokud to hned nejede, stáhne ovladač a velmi jednoduše jej nainstaluje.O podobných věcech má rozhodovat IT oddělení, které také vybere podporovaný hardware dle potřeby a operačních systémů. Vámi popisované harakiri se nekoná.
Bohužel ideální není a na trhu mají úspěch hlavně věci, které se tomu dokáží přizpůsobit.To je dle vás dobře nebo špatně?
Ale netěší mě, že ideologie hraje takovou roli.Co by tedy mělo hrát roli, když se někdo snaží změnit fungování něčeho k lepšímu?
Ano, přizpůsobit se tomu, jak věci jsou, bývá nejvýhodnější strategie k dosažení osobního úspěchu. To ovšem nijak nečiní bezpředmětným či nesmyslným snažení lidí, kterým jde o to, aby jednali dle svého přesvědčení, úspěch neúspěch.
Ale netěší mě, že ideologie hraje takovou roli.Troufnu si tvrdit, že drtivé většině podepsaných (a ano, taky jsem podepsal, leč v době, kdy mi to Greg posílal, jsem byl nemocný, takže jsem to nestihl včas a nejsem na seznamu - to jen tak na okraj, abyste mě mohli správně ohodnotit jako "zaujatého") o žádnou ideologii vůbec nejde. Tvrdíte, že Linux má úspěch díky své kvalitě, navzdory nepřívětivosti k externím ovladačům. Napadlo vás někdy, že ona kvalita může existovat právě díky oné nepřívětivosti? Měl jsem tu pochybnou čest vidět zdrojáky pár uzavřených ovladačů, a to jak pro Linux, tak pro Windows. Řeknu vám, takovouto hrůzu bych si do systému nedal. Na Windows se nadává, že jsou nestabilní. Vůbec bych se nedivil, kdyby to vůbec nebylo kvůli systému jako takovému, ale kvůli ovladačům, které si každý výrobce bastlí, jak chce. U některých z nich je zázrak, že to vůbec aspoň nějak funguje a systém to shazuje jen občas. Neříkám, že všechny ovladače ve vanille jsou úžasnou ukázkou nádherného kódu. Nejsou. Proti uzavřeným ovladačům je ale i ten nejhorší z nich krásný a skvělý. Ono totiž dostat ovladač do vanilly není úplně snadné, musí projít mnoha zvědavýma očima, jejichž majitelé pak kladou nepříjemné otázky. A tohle je paradoxně Linuxu také vytýkáno. Všichni by chtěli stabilní a funkční systém, ale že je za to nutné zaplatit i jistou cenu (kterou je mimo jiné i ono zaměření na otevřené ovladače a jistá minimální úroveň kódu), to si bohužel uvědomuje málokdo. Co se týče stabilního API, situace je podobná. Trochu jsem si přičichl k psaní jednoho z kernelových subsystémů a jsem velmi rád, že při opravách některých chyb (a přiznávám, některé z těch chyb byly chybou návrhu, ale i takový je život) bylo možno API změnit. Když si představím, jak by vypadal kód, kdyby to nešlo - no, řekněme, že by mi bylo líto každého, kdo by se v tom později musel hrabat. Co myslíte, kdy vznikne více chyb s fatálními následky na stabilitu nebo funkčnost - upravujte-li relativně čistý kód, nebo upravujete-li kód, ve kterém je milion hacků pro zpětnou kompatibilitu a ve kterém se v důsledku toho nevyznáte?
Měl jsem tu pochybnou čest vidět zdrojáky pár uzavřených ovladačů, a to jak pro Linux, tak pro Windows. Řeknu vám, takovouto hrůzu bych si do systému nedal. Na Windows se nadává, že jsou nestabilní. Vůbec bych se nedivil, kdyby to vůbec nebylo kvůli systému jako takovému, ale kvůli ovladačům, které si každý výrobce bastlí, jak chce. U některých z nich je zázrak, že to vůbec aspoň nějak funguje a systém to shazuje jen občas.Mohu potvrdit z vlastni zkusenosti. Mnoho uzavrenych ovladacu funguje pomalu spise nahodou. Ale ne vsechny. A co se tyce te casti o nestabilite MS Win, tak tak, dokonce i MS si je toho vedom a postupne se snazi vytlacit nemalo ovladacu mimo kernel space. Samotne jadro je dnes docela slusne stabilni.
Neříkám, že všechny ovladače ve vanille jsou úžasnou ukázkou nádherného kódu. Nejsou. Proti uzavřeným ovladačům je ale i ten nejhorší z nich krásný a skvělý.Tak to zase prrr, nezobecnovat, prosim.
Ono totiž dostat ovladač do vanilly není úplně snadné, musí projít mnoha zvědavýma očima, jejichž majitelé pak kladou nepříjemné otázky. A tohle je paradoxně Linuxu také vytýkáno. Všichni by chtěli stabilní a funkční systém, ale že je za to nutné zaplatit i jistou cenu (kterou je mimo jiné i ono zaměření na otevřené ovladače a jistá minimální úroveň kódu), to si bohužel uvědomuje málokdo.Zamereni na otevrene ovladace? To je cena za stabilni a funckni system? Ne. Jista minimalni uroven kodu nepochybne, ale ciste otevrene ovladace (napriklad ty napsane pod NDA ohledne dokumentace) nejsou zarukou stability a funkcnosti. Odchyti se tim zakladni praseciny v sahani tam, kam se nema, ale to je tak asi vse. Takze rekneme minimalne aspon nejaka uroven kodu a open source ovladac s dokumentaci (jak o ovladaci samotnem, tak o prislusnem HW).
Co se týče stabilního API, situace je podobná. Trochu jsem si přičichl k psaní jednoho z kernelových subsystémů a jsem velmi rád, že při opravách některých chyb (a přiznávám, některé z těch chyb byly chybou návrhu, ale i takový je život) bylo možno API změnit. Když si představím, jak by vypadal kód, kdyby to nešlo - no, řekněme, že by mi bylo líto každého, kdo by se v tom později musel hrabat. Co myslíte, kdy vznikne více chyb s fatálními následky na stabilitu nebo funkčnost - upravujte-li relativně čistý kód, nebo upravujete-li kód, ve kterém je milion hacků pro zpětnou kompatibilitu a ve kterém se v důsledku toho nevyznáte?Tohle je spise o designu a filozofii. Pravda, asi by nevznikal takovy mamuti naval patchu, jakym dnes Linux prochazi.
Koneckonců ona třeba i skutečnost z jiného soudku, že s vydáním nové verze OpenSUSE (ale týká se to pochopitelně i dalších distribucí) se generují balíčky všech aplikací v repozitářích znovu, protože zpětná kompatibilita balíčků není zaručena, působí na řadu potenciálních uživatelů řekněmě dost nezvykle.Většina uživatelů o tom ani neví.
V případě, že používá jen aplikace z nějakého udržovaného repozitáře, pak o tom opravdu vědět nemusí. Ve chvíli, kdy se člověk, který v repozitářích udržuje danou aplikaci, rozhodne, že už ho tvorba balíčků pro stále nové a nové verze distribucí nebaví, může nastat problém - aplikace - ač normálně existuje - pro danou verzi distribuce prostě jednoduše instalovatelná není (z pohledu běžného uživatele) dokud se nenajde někdo jiný, kdo "balení" převezme.Tohle si mají pořešit s vydavatelem své distribuce. Nehledě na to, že většinou stačí přebuildit patřičný src balík.
V případě komerční firmy, která vydává pro Linux nějaký closed source produkt je to pak někdy o důvod víc, proč se na to po počátečním odhodlání vykašlat. Pro konkurenční OS jí stačí pro danou verzi udělat instalační médium nebo řekněme "balík" a má na řadu let vystaráno(kromě vydávání nějakých patchů) - uživatelé této verze aplikaci jednoduše nainstalují po několik let na několik verzí daného konkurenčního OS.Nevím proč, ale Maple 11, které jsem nainstaloval ještě, když jsem měl openSUSE 10.2 mi fungovalo i v openSUSE 10.3 a funguje mi i v openSUSE 11.0, jak to v tom Maple asi dělají? Kouzla? Černá magie?
Jsem jediný, koho to nepřekvapuje?Nejsi.
Právě tito lidé ovšem často nám dávají práci a zakázky.+1
Zatím jsem se moc nesetkal se skromnými nesebevědomými nespolečenskými rýpavými lidmi(no prostě Linuxáky) na vedoucích pozicích a to bude asi problém všeho.
BTW:Zase jsou v tom lidi. Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty člověky a lidi zakázala a byl by pokoj.
Opravdu je nebaví to pořád hlídat a pořád řešit, proč předchozí verze nejde bez úpravy najednou přeložit proti trochu novějším zdrojákům jádra.Ano, to je přesně to, co ukazuje, že o tématu moc nevíš.
Namátkou mě napadá jeden příklad, který vám bude snad blízký. Řešil jste někdy např. instalaci otevřeného (!!) ovladače, který je ke stažení na webu výrobce (např. síťového adaptéru) ve formě zdrojáku ? Nikdy jste nenarazil na to, že to nejde jednoduše zkompilovat, protože výrobce to dělal pro nějakou o trochu starší verzi jádra ?Zase, znovu, opět, ještě jednou. Mluvíme o otevřených ovladačích v jádře. Pokud se výrobce posnaží, aby ovladač v jádře nebyl, tak se stane přesně to, co píšeš. Pokud se ovladač dostane do jádra, výrobce se o něj většinou může přestat starat, protože potřebné změny související s vývojem jádra většinou zajistí ten, kdo je dělá. Příklad - před nějakou dobou byl ovladač pro wifi karty od Intelu ipw2100 mimo jádro, stahoval se zvlášť, s instalací byly problémy. Pak se dostal do jádra a od té doby s ním není jediný problém. Kde je ten rozdíl? V tom, že vývojáři jádra se hodně snaží, aby změny nezpůsobovaly regrese, takže jestliže před změnou ovladač fungoval, po změně musí taky. Na druhou stranu záležitosti, které si někdo šušní někde pro sebe nebo jsou uzavřené, na ty se každý vykašle.
Do toho je nikdo nenutí. Ať otevřou specifikaci a využijou nabídky vývojářů, kteří udělají ovladače za ně.
To je nádherně vidět na příkladu grafických karet ATI, že... Výrobce každou chvíli uvolní nějaké důležité informace, ale zástupy horlivých vývojářů jaksi nikde.Děkujeme za to, že nás poctivě zásobuješ dalšími a dalšími ukázkami toho, kolik toho nevíš o tématu ovladače a jádro.
Je vůbec zábavné, jakým způsobem někteří lidé hájí vpodstatě neobhajitelné.To bych přesně aplikoval na tebe. Na Linuxu jsou výborné ovladače i na hardware, jehož specifikace nikdy otevřeny nebyly.
Chlapče, opravdu nemám slov.To já zas jo, dědku.
Namísto rozumného argumentu, podpořeného např. rozborem toho, proč nelze situaci kolem ovladačů k ATI grafikám použít jako příklad, že samotné otevření hardwaru není samospaitelné, tady vyvoláváš jakési chiméry o tom, jak jsem podle tebe hloupý a nevzdělanýNepodsouvej mi něco, co jsem neřekl. Nepoužil jsem ani slovo hloupý, ani slovo nevzdělaný. Řekl jsem, že nevidíš do jádra, nevíš moc o jeho vnitřnostech a proč jsou věci tak, jak jsou, prostě tomu zjevně moc nerozumíš, ale přesto kritizuješ. Proč se situace kolem ovladačů k ATI grafikám nedá použít jako příklad, bylo řečeno výše. Specifikace byly uvolněny teprve nedávno, byly uvolňovány postupně a (AFAIK) ještě není uvolněno všechno. Napsat ovladač chvíli trvá, ani výrobce toho HW to nemá hotové hned.
Někdo bere Linux jako normální zavedený operační systém a diví se, proč se setrvává u některých slabin, které uživatelům zbytečně komplikují život.Někdo zase do Linuxu nevidí, takže silné stránky označuje za slabiny. A tvrdí to i přesto, že mu bylo několika lidmi ukázáno, proč nemá pravdu. Představme si situaci, kterou navrhuješ ty, že jádro vytvoří pevné a stabilní rozhraní pro ovladače. Pokud se podíváme na API do uživatelského prostoru, tak to stabilní je - jednou podporovaná funkce musí být podporována pořád - i když u ní bude dvacet varování, že je deprecated a že se má použít její náhrada, musí fungovat. Tohle má smysl - aktualizace jádra nerozhodí userspace programy, ale také je to velká brzda, protože jakákoliv změna se dlouho posuzuje a zjišťuje se, jestli je to navržené dobře, jestli to nebude mít později nějaké nevýhody - právě proto, že musí fungovat ta podpora "navždy" V jádře by ovšem taková brzda zabrzdila vývoj jádra, o což nikdo nestojí. Hlavně ne kvůli výrobcům hardware, kteří nejsou ochotní pochopit, že za specifikace ten ovladač někdo udělá za ně a že se o něj nemusí starat. Že i když ovladač napíšou ve firmě, se začleněním do hlavní řady se něj začnou starat vývojáři jádra sami a firmě může stačit hlídat si, jestli ovladač funguje. Navíc "pevné" rozhraní by nezůstalo tak pevné. Ve chvíli, kdy by někdo zjistil, že nějaká funkce potřebuje rozšířit o parametr, tak by to musel udělat tak, že by původní funkci okopíroval, do nové by přidal ten parametr a z jádra by byl pěkný bloatware. Těžko spravovatelný, při úpravě jedné funkce by se musel dotyčný vývojář dívat, jestli náhodou něco podobného nedělají další funkce, které jsou v jádře kvůli zpětné kompatibilitě. Vedlo by to k chybám, k různému chování, pro vývojáře by to byl opruz, který by nikdo nechtěl dělat. Takovou cenu nikdo platit nechce, ne když je tu alternativa, na které se všichni shodují, že funguje a že funguje dobře. Tou alternativou je "dostaňte své ovladače do jádra". Když jsou ovladače v jádře, tak patch, který mění nějaké rozhraní (funkci), je většinou součástí sady patchů, kde ty ostatní patche v sadě mění volání té funkce - to už jsem psal tady, ale nereagoval jsi, pravděpodobně jsi to ignoroval, aby se nerozbil tvůj skleněný zámek... To, že jsou firmy, které si díky kraniorektálnímu vnoření hrají na svém písečku a drží své ovladače mimo, není problém vývojářů jádra. Těm stačí, když je dodrženo pár základních pravidel (jasné autorství, zachování coding style apod.) a ovladače od firem rádi přijmou.
Vydáváš se za velkého znalce vnitřností jádra a pak mě tady poučuješ, že API z pohledu uživatelského prostoru stabilní je a že to má smysl. To je tedy vskutku objev.Žádný objev to není, ale nic takového jsem taky netvrdil. Kdybys to nevytrhl z kontextu, zjistíš, že to tam je proto, abych mohl pokračovat o tom, jakou to znamená brzdu. A přestože v tomhle případě ta brzda má smysl, pořád je to brzda.
Ani v nejmenším jsi nevyargumentoval v čem je tento přístup pružnější a lepší pro koncového uživatele, který nám často dává zakázky a práci a který i z tohoto důvodu často volí produkty konkurence.Ehm, stabilita systému například? Viz příspěvek výše... A v čem koncovému uživateli vadí, že rozhraní pro ovladače v jádře není stabilní, to mi opravdu uniká.
Jenže praxe je pak úplně jiná a dokazuje, že odlišný přístup je z pohledu koncového zákazníka daleko výhodnější a že výrobci jaksi často nemají pro ideologii pochopení a mnozí ani nechtějí, aby se jim takzvaně o ovladače někdo "staral"Pro koncového zákazníka je výhodnější v čem? V tom, že sice má ovladač, ale ten funguje všeljak? No to je fakt skvělé... Stále podsouváš to, že jde výhradně o ideologii - přitom je to prachobyčejný pragmatismus ze snahy vývojářů, kteří si nechtějí nechat zasvinit jádro bordelem.
Ale můžeme si věc jednoduše vyjasnit. Stačí, když potvrdíš, že o koncového zákazníka(který chce koupit hardware a jednoduše nainstalovat ovladač bez čekání než se někde objeví v distribuci) tobě nejde.Ale jde. I já jsem koncový zákazník, tak mi jde i o mě. Krom toho zákazníků jsou dva druhy - jedni kupují bleeding edge hardware a většinou jsou to počítačoví šílenci, kteří na ovladač v distribuci nečekají, protože jim nedělá problém přeložit si nejnovější vanillu. A ti druzí (těch je většina a patří sem firmy) zase většinou nakupují něco, co už na trhu nějakou dobu je, takže v distribucích dávno ovladače jsou.
Jako student jsem nebyl jiný. To až později jsem získal trochu toho rozumu, respektu a pokory.Opravdu se mi líbí, jak jako jeden ze svých hlavních argumentů používáš svůj věk. Jednak to o tobě vypovídá a také to ukazuje, že lepší argument (například že bys třeba 5 let aktivně vyvíjel Linux - jádro) nemáš.
Tiskni
Sdílej: