Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Debian serveru na Ubuntu serverA né náhodou naopak?
support migrace Debian serveru na Ubuntu serverObracene klidne. Ale resit pak, proc tisic veci v ubutnu nejdou a vysvetlovat to, ze Ubuntu je jenom debian testing, to fakt nechci. BTW: jeste musim v praci premigrovat dva ubuntu dapper LTS na debian (zrejme uz lenny) - LTS je sice hezky, ale kdyz mi za rok na tom nechodi veci kvuli starymu glibc, tak je mi to naprd a stejne musim upgradovat. A debian ty upgrady tak casto nedela (ikdyz je pravda, ze mam jeste par serveru na sargi, takze budu rovnou migrovat asi na lenny).
Jinak, např. u nás máme de facto všechno nějak se týkající Red Hatu, ať už RHEL, nebo CentOS. Na osobních počítačích (z těch lidí, co mají Linux) to je pak Ubuntu (včetně mě), občas někdo Fedoru. Na osobních počítačích ale většinou lidi mají Windows (čistě ze zvyku).
Řekl bych, že obecně na serverech hrají prim RHEL a klony s Debianem, pak celkem dlouho nic a Ubuntu se SLESem, možná Gentoo. Čekám, že Debian bude oslabovat a Ubuntu sílit.
(Pozor: neříkám, že tomu rozumím! Jen popisuju vlastní zkušenosti.)
Ale ne, ono to mozna tak na nejakej cas bude. Proste jako se stalo moderni rikat "Pouzivam linux", tak je ted moderni rikat "Pouzivame Ubuntu". To ale nic nemeni na tom, ze Ubuntu je porad jenom Debian Testing a ja to na nem docela dobre vidim. Nainstaloval jsem asi pred mesicem hardyho. Tech upgradu v kernelu (a nejen tam) bylo jak maku. Kdyz si vezmu, ze to budu mit na produkcnim serveru, tak by me asi lidi zlikvidovali, kdybych to musel kazde 2-4 dni restartovat. U debianu etch ted v posledni dobe taky bylo relativne (2-3) hodne oprav kernelu, ale jinak je upgradu opravdu jenom minimum. Takze Ubuntu na desktop klidne, pro zacinajiciho linux admin na testovaci server na uceni taky neni problem, ale do ostryho provozu pro me urcite ne. Az lidi pochopi, pripadne sefove zacnou adminy jebat za neustaly vypadky kvuli nefunkcnim vecem, restartum apod., tak se admini na ubuntu na serverech taky vyflaknout a pouzijou neco stabilnejsiho.Čekám, že Debian bude oslabovat a Ubuntu sílit.Vidím, že tvá víra v Ubuntu je nezlomná
Za máloco tě lidi dokážou vypíčovat tak, jako za to, že používáš Ubuntu. Anička, Kavol, Depka, ty... všichni z nějakého důvodu (důvod je zřejmý jen u zaměstnankyně SUSE) musíte říct, že se vám Ubuntu nelíbí.tož za prvé, jednalo se konkrétně o Ubuntu na serveru za druhé, myslel jsem, že jsem to napsal dostatečně "zřejmě", pro tebe ale ještě jednou: z pohledu businessmana, Ubuntu nepovažuju za vhodné na server z důvodů slabé podpory no, pokud bysme se chtěli bavit o Ubuntu na desktopu nebo obecně, z pozice prachobyčejného linuxáka Ubuntu prostě nemám rád proto, že Canonical se nechová fér, a už nepotřebuju hodnotit nevalnou technickou kvalitu distribuce btw, ono se sice říká "koho chleba jíš, toho píseň zpívej", ale opravdu považuješ tu poznámku o SUSE za opodstatněnou? - nepřijde ti vzhledem k tomuto tvému vidění problematiky zvláštní, že Anička sama pomlouvá stav postfixu v dané verzi SUSE, nebo že s redhaťáky se víceméně jen navzájem škádlí, zatímco do Ubuntu se svorně opírají téměř všichni?
Za máloco tě lidi dokážou vypíčovat tak, jako za to, že používáš Ubuntu.Tady nejde tak ani o to Ubuntu samotné, ale o Ubuntu na server. Doved bych pochopit jakékoliv SuSE(ten jejich Yast je jako stvořený pro Windowsáckého Admina a vůbec celé SuSE je děláno tak, aby pěkně zapadlo do davu), dovedl bych pochopit jakýkoliv Redhat/Fedoru/CentOS(mají pěkná klikátka pro serverové služby a na stránkách pěkné video návody i pro cvičené opice), dovedl bych pochopit Debian(Debian a server je jako Bud Spencer a Terence Hill), ale Ubuntu a server? Jak říkala anicka(docela mě zaujaly problémy s poštovním démonem, protože já se s ním na Ubuntu serveru trápil také, jen to byl Courier), to musel buď rozhodnout někdo kdo má na starosti jen to rozhodování a nebo by s tím hulením měl trošičku mírnit. Používat na server Ubuntu jen ze setrvačnosti, protože s ním na desktopu umím(ono vůbec používat něco jenom protože s tím umím)…no nevim.
dovedl bych pochopit jakýkoliv Redhat/Fedoru/CentOS(mají pěkná klikátka pro serverové služby a na stránkách pěkné video návody i pro cvičené opice)Jestli dokážeš na serveru pochopit Fedoru (!), tak bys absolutně neměl mít problémy pochopit tam Ubuntu.
Jestli dokážeš na serveru pochopit FedoruNo dobře, tak moc ne. Jediný člověk u kterého jsem to viděl byl náš správce ve škole, který byl rád za W2003S(pak to narval při koupi nové učebny na všechny počítače s dualbootem. Akorát tam nechal verzi Moonlight(nebo jak se to jmenovalo), protože tam byly pěkné balónky). Ale musím upozornit, že jádro u Fedory je opatchovano kdejakými bezpečnostními patchy, má podporu SeLinuxu(a dokonce i nějaké klikadlo na to) a ty video-návody fungují i na Fedoru(sakriš, kde já je jenom viděl).
Ja bych to videl na neco 'enterprise'S tím bych i souhlasil. I když na druhou stranu, za to už mohou koupit Windows.
(zvlast jestli je to vetsi nez mala firma)Docela by mě zajímalo kde ti stěhováci mají vůbec ty stránky české pobočky. Nikde se mi je nepodařilo najít. Dokonce i ve Firmách mají jako odkaz uvedeno czechrepublic@moveonerelo.com. Jestli ono to nebude tak, že žádný server neexistuje a ten Debian se uvedl jen aby to nevypadalo fakt blbě a nemuseli se tak moc stydět.
kvuli tomu ze na to je kdeco certifikovanyA je to vůbec k něčemu? Stačí mrknout do jádra(
make menuconfig) a člověk hned vidí na čem to jede a na čem ne.
a kdyz se neco podela neni na to clovek sam, ale existuje k tomu nakej support na kterej se muze obratit.Administrátor je od toho aby v případě, že se cokoliv podělá zjistil co se podělalo a pokudmožno to vlastními silami opravil(samozřejmě, že když už to opravit nejde, tak není co řešit až musí nastoupit záplatovači a co nejrychleji pytlovinový balík). Tento způsob ala vyhodíme toho kluka, vždyť to má podporu na telefonu od srdce nesnáším.
A je to vůbec k něčemu? Stačí mrknout do jádra(make menuconfig) a člověk hned vidí na čem to jede a na čem ne.Heh? Podle toho poznáš jak moc dobře to na tom jede? Nehledě na to, že když je ten HW podporovaný a certifikovaný, tak to pak můžeš výrobci omlátit o hlavu, což v případě, že si "děláš vlastní certifikaci" nemůžeš, pak můžeš nadávat leda na svou blbost.
poněvadž Ubuntu nemá prakticky nichttp://www.canonical.com/services/
(Ale jo, taky jsem kdysi byla úplně pitomá, podlehla módnímu trendu, nainstalovala Hoaryho a říkala tomu poštovní server. To bylo peklo... dokonce i ten mimořádně nešikovně zkompilovaný postfix na SUSE 9.1 byl proti tomu k sežrání.
)
) A hlavně, ale to jsem tu psala jinde, pravidelně potkávám odkazy do ubuntí bugzilly... a to bývá masakr
BTW, pokud někdo neprovozuje certifikovaný hardware nebo software nebo není ochotný platit za pořádnou podporu, nemá jediný rozumný důvod používat SLES. Pokud jde o mě, volím Debian
Klasika: když potřebuju nechat něco udělat, nařídím, jak se to má udělat, přestože tomu vůbec nerozumím - a kdybych řekl co a neřešil jak, byl bych na tom líp.To je tedy úžasná idea! Přijde za tebou zákazník (řekněme firma, co se živí nasazováním nějakých produktů svým zákazníkům) a bude po tobě chtít vytvořit nějaký nástroj, který by se u jeho zákazníků nasazoval. Chce ten nástroj modulární, aby si mohl psát vlastní další funkce. Taky chce nějaké rozhraní, přes které by se to připojovalo k jeho dalším produktům. Dle tvé teorie ti neřekne JAK to chce, ale jen CO chce. Ty tedy sedneš k počítači a začneš to tvořit. Za nějakou dobu odevzdáš produkt zákazníkovi. Produkt je funkční a zákazník si na nic nestěžuje. Po nějaké době ale začne. Proč? Protože ty jsi tu aplikaci napsala v Haskellu a zákazník nemá lidi, co by mu psali ty jeho moduly. O Haskell ani není větší zájem, takže se nezdá, že by přibyli. Navíc jsi pro to rozhraní třeba použila architekturu, která je možná úplně supa, ale nikdo ji nebude podporovat, protože je moc složitá. Atd.
Tiskni
Sdílej: