Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
BTW: Kdyby se to prosadilo, tak bych byl docela rád, protože ten nový Flash video formát(či co to je) už nejde ani kešovat, stream už nelze ukládat a co je nehorší, samotné video už nejde ani přetáčet(už chybý jen odstranění tlačítka pause a dovolený počet přehrání za den). Akorát bych tam teda radši viděl X.264 a AAC+ než Theoru.
ten nový Flash video formát(či co to je)Macromedia-fcs se ten bazmek jmenuje.
OGG je asi ten uplne nejhorsi kontejnerProč by byl OGG ten úplně nejhorší kontajner?
a Theora taky za moc nestojiNo, to je fakt, ale také to není to nejhorší. Já mám radši plynulejší a rozmazanější obraz, než ostřejší zato zasekanější obraz.
i kdyz tady holt lepsi free alternativa neexistujeA X.264 není dostatečně free?
Plynulejší i když rozmazanější obraz? WTF? Tím chcete říct, že když potřebujem na aspoň trochu koukatelnou kvalitu 3x víc bitrate, tak jste spokojen?Ne, tím chci číct, že při stejném bitrate radši rozmazanější, ale plynulejší obraz než-li ostřejší, ale zato méně plynulý obraz.
x264: když ho chcete komerčně používat (v USA?), je třeba platit licence portfoliu vlastníků patentů (mpeeg-la nebo tak něco).Docela by mě zajímalo, jak to s těmi licencemi je. Kde platí a kde ne a to jako za zkouknutí v h264 musím platit někomu(za co?), když to dekóduje dekodér vytvořený na zelené louce? A to jako není nesmysl?
...nový Flash video formát(či co to je) už nejde ani kešovat, stream už nelze ukládat...Jediná důležitá otázka je, zda to umí přehrát mplayer
. Nějaký dumper půjde vždy udělat.
Jediná důležitá otázka je, zda to umí přehrát mplayerNo právě že ne. Je to binární datový formát(s nějakými ASCII příkazovými prvky…i URI je čitelné). A ještě je u něj zajímavé, že v průběhu komunikace sem tam odesílá i klientská strana nějaká data(reinicializace klíčů? Že by DRM?).
. Pokud se ale ještě používá DRM, tak by to bylo dost blbý
.
Tiskni
Sdílej: