Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
.
Taktéž budete-li mít nějaký problém, mé zkušenosti jsou takové, že v Linuxové komunitě je mnoho lidí, kteří rychle, ochotně a většinou také správně poradí na otázky, jak řešit problémy (např. ty zmíněné výše). Člověk se již prakticky nesetká s bručouny stylu "když tomu nerozumíš, tak se v tom nehrab, není to pro tebe", ale opravdu s velmi vstřícným postojem ostatních. To také potěší.
umyselne ci neumyselne zhadzovat a kto tomu nerozumie, pokasle vsetko. Dets ol. Najvacsi problem byva medzi stolickou a klavesnicou.
(Velmi pikantní pak je nechat se poučovat sotva dvacetiletými "profíky" o tom, jak ten Linux prostě nelepí na profi soft z windows, což oni zaručeně ví, protože mají doma Photoshop, InDesign, AutoCAD i 3D Studio v posledních verzích. Jistě jim tyto programy nadělil bohatý Ježíšek, hodní (a prachatí) rodiče nebo strýček, vlastnící v jižní Africe diamantové doly. Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)
Linux není všespásný systém, ale přestává být pouhou alternativou. Vývoj jde velmi rychle a řada kritik je už dávno překonána a vyřešena. Osobně pamatuji doby, kdy se Linuxu vyčítalo, že neumí pořádně česky, že nevyhlazuje písma, že nemá pořádný office balík programů atd. Jenže neuběhlo ani pár let a Linux tohle vše má (i spoustu dalších věcí). Navíc s otevřenými zdrojovými kódy, což dává člověku jedinečnou jistotu v tom, že svá data bude moci přečíst (a zpracovat) i za dvacet let. Kdyby se však například (a stát se to může) ze dne na den položila jistá firma, mohou si uživatelé jejího systému...
Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)Jen dodávám, a platí to i pro win, že když zkompilujete prázdný okno v některym z těhle "dokonalejch" programu, tak vysledny program dosahne i 1MB (tyhle praktiky ma myslim hlavne MS Visual C++), kdezto kdyz jste dobry programatori a date si tu praci napsat to pomoci API tak vysledny program ma klidne pod 5KB
, ale ten zbytek jsou reálné postřehy, které začátečníka mohou hodně rychle odradit. Ono totiž pod Linuxem se dá rozběhat skoro všechno a kolikrát lépe než pod Win, ale někdo musí vědět jak a co. Samo to nejde (narozdíl od Win, které - neznají-li grafiku - použijí ovladač 640x480x16 a i ten největší ňouma pak do PC strčí CD, spustí se autorun, od klikne 3x na Další, jednou na "Finish", rebootuje a má to funkční).
Ad Knoppix - to je bomba, kterou když vidí nějaký Windowsák, tak nevěří vlastním očím. To je totiž to, co si myslím, že na lidi platí - když vidí hotový, použitelný systém. A to Knoppix bezesporu je. Tam totiž ty desítky dodělávek Dr. Knooper udělal a vše běhá, jak má.
Doufám, že se o něm v pokračování autor zmíní, už jen proto, že Windowsák vypálí image, nabootuje, nelíbí se mu to, tak vyndá CD a systém je ve stejném stavu jako před bootem. Doporučuji ale začátečníky upozornit na správné parametry kernelu jako wheelmouse a lang=CS_cz nebo jak to je.
, teda kromě Win2K, na ty nemůžu říct křivé slovo, konečně stabilní systém), ale Redhat mě trocha zklamal. Potom jsem si někde přečetl článek o Mandrake 9.1, tak jsem pocítil zvědavost a objednal si to. A ejhle, do ruky jsem dostal systém, který se mi zdá hodně uživatelsky přívětivý. KDE 3.1 se sice podobá v hodně věcech WinXP, což se mi právě dvakrát moc nelíbí, ale jinak se mi to líbí. A dokonce si troufám tvrdit, že jsem se za ten měsíc něco naučil (rozchodil jsem zvukovku
) . Podle mě je Mandrake 9 dobrou volbou pro všechny, kdo se chtějí relativně nenáročnou formou naučit pracovat s Linuxem. Akorát to chce trochu přemýšlet (a to občas bolí, jak jsem zjistil
) ) a občas překousnout drobné nedodělávky. Takže přátelé, hrajte si. Mimochodem, přes WINE jsem rozjel dokonce pár windowsích her (třebas DeltaForce) a běhalo to líp než na woknech
Linux na něm běhá v pohodě, pro WinXP dodávají nějaké speciální CD, které tam jde na několikátý pokus nainstalovat, ale že by to bylo všechno funkční a bez problémů, o tom si nech teda znát. A v obchodě řekli - smůla, je to moc nový HW, počkejte na novou verzi Win, ta už to bude podporovat. A přitom pod Linuxem běhá všechno v pohodě. Taky mě to překvapilo. No každý vychází z toho, co zažil.
Ja mam Duron 750 a jeden cas jsem provozoval dual WinXp prof. a Slack 8.1. Ten rozdil je hrozny. Win mely po ciste instalaci 2GB (bez jakychkoliv programu) a Slack (maximalni mozna instalace) taky 2GB
Ted prave koketuji s *BSD, tak jsem zvedavy, co z toho bude.
)
.
Mě zase v článku chybí zdůvodnění, proč se vlastně lidi začali zabývat něčím sice možná perspektivním, ale z počátku neohrabaným, nehotovým a těžko použitelným, když už existovaly ty Windows ...
Je to v licencích, ve svobodě tvůrců, kteří mohou kdykoliv vzít kterýkoliv kus kódu a upravit si ho dle svého. Jediné co musí je zmínit autora původního kódu, tj. nesmí si kód zcela přivlastnit, jako by na něm nikdy nikdo jiný nepracoval a zároveň a to především musí nový kód šířit (pokud se rozhodnou ho šířit) pod stejnou licencí, aby to samé co udělali mohl případně udělat kdokoliv další.
Je to v tom, že na kterémkoliv (téměř) projektu se může podílet kdokoliv, kdo k němu má co říct. Což znamená, že pokud mám dobrý nápad a prosadím, že má smysl ho implementovat, tak se implementuje a prospěch mají úplně všichni. Když dokážu změnu implementovat sám, ještě lépe. Nesouhlasí se mnou autoři původního projektu? No a co? Můžu vzít jejich kód a odvodit projekt vlastní, budu-li dost schopný, může být i úspěšnější než projekt původní. No není to nádhera?
Ještě krásnější na celé situaci je, že se díky tomu na výsledném softwaru odrážejí mnohem víc skutečné potřeby uživatelů včetně minoritních skupin, namísto nějakého pofiderního marketingového záměru firmy, která jednak minority zcela ignoruje a jednak je silně ovlivněna ziskem. A ziskem je ovlivněna do té míry, že provádí i úmyslná omezení funkčnosti softwaru na úkor uživatelů. Takže komerční software? Ne, opravdu nechci.
Ono to v textu vlastně je, ale je to takové hodně skryté mezi řádky. A vzhledem k tomu, že to je asi nejdůležitější důvod, proč se svobodný software stal tím čím je a proč se neustále zlepšuje, tak to určitě zasluhuje víc pozornosti.

Tiskni
Sdílej: