Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
.
Taktéž budete-li mít nějaký problém, mé zkušenosti jsou takové, že v Linuxové komunitě je mnoho lidí, kteří rychle, ochotně a většinou také správně poradí na otázky, jak řešit problémy (např. ty zmíněné výše). Člověk se již prakticky nesetká s bručouny stylu "když tomu nerozumíš, tak se v tom nehrab, není to pro tebe", ale opravdu s velmi vstřícným postojem ostatních. To také potěší.
umyselne ci neumyselne zhadzovat a kto tomu nerozumie, pokasle vsetko. Dets ol. Najvacsi problem byva medzi stolickou a klavesnicou.
(Velmi pikantní pak je nechat se poučovat sotva dvacetiletými "profíky" o tom, jak ten Linux prostě nelepí na profi soft z windows, což oni zaručeně ví, protože mají doma Photoshop, InDesign, AutoCAD i 3D Studio v posledních verzích. Jistě jim tyto programy nadělil bohatý Ježíšek, hodní (a prachatí) rodiče nebo strýček, vlastnící v jižní Africe diamantové doly. Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)
Linux není všespásný systém, ale přestává být pouhou alternativou. Vývoj jde velmi rychle a řada kritik je už dávno překonána a vyřešena. Osobně pamatuji doby, kdy se Linuxu vyčítalo, že neumí pořádně česky, že nevyhlazuje písma, že nemá pořádný office balík programů atd. Jenže neuběhlo ani pár let a Linux tohle vše má (i spoustu dalších věcí). Navíc s otevřenými zdrojovými kódy, což dává člověku jedinečnou jistotu v tom, že svá data bude moci přečíst (a zpracovat) i za dvacet let. Kdyby se však například (a stát se to může) ze dne na den položila jistá firma, mohou si uživatelé jejího systému...
Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)Jen dodávám, a platí to i pro win, že když zkompilujete prázdný okno v některym z těhle "dokonalejch" programu, tak vysledny program dosahne i 1MB (tyhle praktiky ma myslim hlavne MS Visual C++), kdezto kdyz jste dobry programatori a date si tu praci napsat to pomoci API tak vysledny program ma klidne pod 5KB
, ale ten zbytek jsou reálné postřehy, které začátečníka mohou hodně rychle odradit. Ono totiž pod Linuxem se dá rozběhat skoro všechno a kolikrát lépe než pod Win, ale někdo musí vědět jak a co. Samo to nejde (narozdíl od Win, které - neznají-li grafiku - použijí ovladač 640x480x16 a i ten největší ňouma pak do PC strčí CD, spustí se autorun, od klikne 3x na Další, jednou na "Finish", rebootuje a má to funkční).
Ad Knoppix - to je bomba, kterou když vidí nějaký Windowsák, tak nevěří vlastním očím. To je totiž to, co si myslím, že na lidi platí - když vidí hotový, použitelný systém. A to Knoppix bezesporu je. Tam totiž ty desítky dodělávek Dr. Knooper udělal a vše běhá, jak má.
Doufám, že se o něm v pokračování autor zmíní, už jen proto, že Windowsák vypálí image, nabootuje, nelíbí se mu to, tak vyndá CD a systém je ve stejném stavu jako před bootem. Doporučuji ale začátečníky upozornit na správné parametry kernelu jako wheelmouse a lang=CS_cz nebo jak to je.
, teda kromě Win2K, na ty nemůžu říct křivé slovo, konečně stabilní systém), ale Redhat mě trocha zklamal. Potom jsem si někde přečetl článek o Mandrake 9.1, tak jsem pocítil zvědavost a objednal si to. A ejhle, do ruky jsem dostal systém, který se mi zdá hodně uživatelsky přívětivý. KDE 3.1 se sice podobá v hodně věcech WinXP, což se mi právě dvakrát moc nelíbí, ale jinak se mi to líbí. A dokonce si troufám tvrdit, že jsem se za ten měsíc něco naučil (rozchodil jsem zvukovku
) . Podle mě je Mandrake 9 dobrou volbou pro všechny, kdo se chtějí relativně nenáročnou formou naučit pracovat s Linuxem. Akorát to chce trochu přemýšlet (a to občas bolí, jak jsem zjistil
) ) a občas překousnout drobné nedodělávky. Takže přátelé, hrajte si. Mimochodem, přes WINE jsem rozjel dokonce pár windowsích her (třebas DeltaForce) a běhalo to líp než na woknech
Linux na něm běhá v pohodě, pro WinXP dodávají nějaké speciální CD, které tam jde na několikátý pokus nainstalovat, ale že by to bylo všechno funkční a bez problémů, o tom si nech teda znát. A v obchodě řekli - smůla, je to moc nový HW, počkejte na novou verzi Win, ta už to bude podporovat. A přitom pod Linuxem běhá všechno v pohodě. Taky mě to překvapilo. No každý vychází z toho, co zažil.
Ja mam Duron 750 a jeden cas jsem provozoval dual WinXp prof. a Slack 8.1. Ten rozdil je hrozny. Win mely po ciste instalaci 2GB (bez jakychkoliv programu) a Slack (maximalni mozna instalace) taky 2GB
Ted prave koketuji s *BSD, tak jsem zvedavy, co z toho bude.
)
.
Mě zase v článku chybí zdůvodnění, proč se vlastně lidi začali zabývat něčím sice možná perspektivním, ale z počátku neohrabaným, nehotovým a těžko použitelným, když už existovaly ty Windows ...
Je to v licencích, ve svobodě tvůrců, kteří mohou kdykoliv vzít kterýkoliv kus kódu a upravit si ho dle svého. Jediné co musí je zmínit autora původního kódu, tj. nesmí si kód zcela přivlastnit, jako by na něm nikdy nikdo jiný nepracoval a zároveň a to především musí nový kód šířit (pokud se rozhodnou ho šířit) pod stejnou licencí, aby to samé co udělali mohl případně udělat kdokoliv další.
Je to v tom, že na kterémkoliv (téměř) projektu se může podílet kdokoliv, kdo k němu má co říct. Což znamená, že pokud mám dobrý nápad a prosadím, že má smysl ho implementovat, tak se implementuje a prospěch mají úplně všichni. Když dokážu změnu implementovat sám, ještě lépe. Nesouhlasí se mnou autoři původního projektu? No a co? Můžu vzít jejich kód a odvodit projekt vlastní, budu-li dost schopný, může být i úspěšnější než projekt původní. No není to nádhera?
Ještě krásnější na celé situaci je, že se díky tomu na výsledném softwaru odrážejí mnohem víc skutečné potřeby uživatelů včetně minoritních skupin, namísto nějakého pofiderního marketingového záměru firmy, která jednak minority zcela ignoruje a jednak je silně ovlivněna ziskem. A ziskem je ovlivněna do té míry, že provádí i úmyslná omezení funkčnosti softwaru na úkor uživatelů. Takže komerční software? Ne, opravdu nechci.
Ono to v textu vlastně je, ale je to takové hodně skryté mezi řádky. A vzhledem k tomu, že to je asi nejdůležitější důvod, proč se svobodný software stal tím čím je a proč se neustále zlepšuje, tak to určitě zasluhuje víc pozornosti.

Tiskni
Sdílej: