Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
A navic me zadna lista, ktera akorat zabira misto, neobtezuje (a kdyz budu nejakou chctit, klidne i kickera z KDE, tak si ji proste pridam do startovaciho skriptu)
PekWM jsou nejlepsi
P.S.: Samzrejme nechci nechci rozpoutat valku mezi nami PekWMisty a KDEckari, kdyz jsem jeste zil v omylu, ze KDE je nejlepsi, taky jsem ho pouzival
II
KDE mi dava jasne najevo ze uz davno ne ...
Predesilam, ze KDE nerad.
Měl jsem teďka v ruce Mandrake 10 na notebooku, a nastavení Xek bylo několi hodinovým utrpením.Jenže tam asi byla chyba na straně Mandraku, ne KDE. KDE nastavení X (tím myslím rozlišení, frekvenci, atd.) neumožňuje. Resp. má modul, který to umožňuje měnit v okamžiku startu prostředí a také potom za běhu - jinými slovy, je možné to měnit na úrovni uživatele, ne systému. Co se klávesnice týče, tak tam je to stejné. A rozhodneš-li se to nastavení v KDE nevyužívat, nadále funguje to, co máš definované v XF86Config. Na druhou stranu je pravda, že i tyto funkce jsou vlastně zbytečné. Ale pokud někomu pomohou a jiného neomezí, proč ne?
Mám velmi špatné zkušenosti jak s Yastem, tak s konfiguračními programy Mandraku. Asi proto mám také Debian... Ačkoliv sám KDE často používám, spousta věcí mě na něm rozčiluje. Jen si nemyslím, že by bylo třeba být kvůli KDE otrávený nebo se obávat nějakých špatných vlivů na Linux nebo F/OSS. Až mi vyhovovat přestane, přestanu ho taky používat.
Ale musim priznat, ze jsem behem svych toulek
v linuxovem svete jeste nenarazil na nekoho, kdo by ho pouzival.
Je tady nekdo takovy?
Líbí se mi. Je to takové pěkné, klidné, čisté, jednoduché prostředí. Zajímavé je, že skoro všechna kontroverzní rozhodnutí, která vývojáři Gnome za dobu vývoje udělali, bych rozhodnul stejně
Vcelku dobrý toolkit (programuju v PyGTK a GTK#), free na všech platformách. Parádní antialiasing a kerning fontů. Poměrně slušná rychlost s mírně vzestupnou tendencí (zkušenosti samozřejmě můžou být různé). Některé technologie, je pár příkladů: CORBA, Gstreamer, HAL, nakonec i ten Gconf (nebijte mě
). Oddělenost/oddělitelnost komponent (třeba WM). A _nejlepší_ na celém Gnome je HIG2.
Proč se Gnome v Evropě moc nenosí nevím. Za mořem zase moc nepoužívají KDE. Možná je to tím, že tam se preferuje Redhat, tady zase spíš Mandrake a SuSe. Proč to? Netuším, a ani mě to moc nezajímá.
Screenshot mé plochy
Tiskni
Sdílej: