Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Chtěl bych pořídit grafickou kartu do svého multimediálního centra, protože s novou televizí s FullHD již počítač (integrovaný intel) "nedává" tolik pixelů a ne-HD obraz je trhaný a plný škubanců. O nějakém HD přehrávání pak nemůže být ani řeč (to nejde ani pustit v podstatě).
Jakou bych měl vybrat kartu?
Opravdu mi jde jen o video, žádné hry tam hrát nebudu. S ohledem na budoucí vývoj se mi líbí nějaká ta ATI karta, jak dělají nyní za těch tisíc korun ty specializované HD karty. Který konkrétní typ byste doporučili?
Nebo věříte víc NVidii? Kterou kartu od této firmy?
Musí to být PCI-E a pokud možno s pasivním chlazením (nebo aktivním - ale nějaká, co méně topí). Díky za tipy. Dneska to chci objednat.
Marginální ozázka tedy je: ATI, NVIDIIA nebo případně něco jiného (S3/VIA...). Hlavním kritériem by byla možnost akcelerace MPEG2/4 a pokud možno nízký profil a tichý chod. V poslední době se vyrojilo hodně modelů od ATI, ale nesleduji situaci kolem ovladačů. Co vím, tak akcelerace videí funguje zatím jen ve Windows a to ještě pouze pokud si uživatel nainstaluje nějaké ty specializované přehrávací pluginy...
Tak jsem vybral kartu ATI řady HD. Většina zápisků z hardwarové poradny popisuje problémy s WINE a také s přehráváním přes xv (X Video), ale údajně byl tento problém odstraněn u nejnovějších ovladačů. Vybral jsem jednu níkoprofilovou kartu ASUS EAH4350 512MB PCI-E s pasivním chlazením a nízkou spotřebou. Cena je dobrá, NVidia v této kategorii nic podobného nenabízí. Asi by byla více bezproblémová, ale já to risknu a uvidíme.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz