Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
Podle toho, co píšeš bych ale spíš radil, aby ti ten disk někdo, kdo tomu rozumí, vyndal, zapojil, nechal tě si ty data zálohovat a zase ho tam vrátil.Ani v tomto pripade si nelze byt jist, ze dotycny, ktery tomu rozumi, citliva data nebude prohlizet. Urcite do budoucna je vhodne neukladat nic citliveho na pristroj kteremu ne az tak zcela rozumim. V podstate jeden opravar pred kterym chci data chranit nahrazeny jinym opravarem, pred kterym data ..... "nechci chranit"? Totez se tyka nejen pristroju kterym nerozumim, ale i sluzeb mimo dosah (napriklad facebook) kde nad svymi "jakoze privatnimi" daty ztraci clovek kontrolu ihned pote co je na takovou sluzbu ulozil.
Rozbil se mi notebook (nejde ani zapnout), mám v něm nějaké soukromé věci a nerada bych, aby se mi v nich hrabal opravář. Poradíte co s tim?
To chtělo zamyslet se nad tím dřív a dávno šifrovat. Nechť to slouží jako poučení do budoucna.
Jak vyndat nějakou pamět?
Předpokládám, že nejde o nějakou paměť, nýbrž pevný disk. Konkrétní postup záleží na konkrétním modelu — doporučuji zjistit, co je to za model, a narvat do vyhledávače toto jméno a "manual" nebo "disassemble". Měl by vypadnout návod na rozebrání, ideálně od výrobce. Obvykle stačí odšroubovat několik šroubků na spodní straně nebo boku laptopu a disk vysunout.
Lepšie je tam nemať žiadne citlivé data alebo šifrované len určité súbory. ďalšia vec je nutnosť jednoduchosti čo je ako hlavna požiadavka obyčajných užívateľov.
Lepšie je tam nemať žiadne citlivé data alebo šifrované len určité súbory.
Co jsou citlivá data? Kde ta citlivá data má mít?
V cloudu? /sarcasm
ďalšia vec je nutnosť jednoduchosti čo je ako hlavna požiadavka obyčajných užívateľov.
V Ubuntu zaškrtnu při instalaci jedno zaškrtávátko a při přihlášení zadám heslo, problém jak sviňa.
Tiskni
Sdílej: