Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Řešení dotazu:
Kabely se zásadně nikdy nezemní na obou stranách, to je o výboje a spálené součástky!Dovolím si nesouhlasit. Při uzemnění na slušné _ochranné_ země (nikoli pracovní nulák!) by nic hořet nemělo. Pokud při takovém zapojení začne kabel doutnat, znamená to, že je něco hodně špatně v ochranných zemích a divil bych se, kdyby si uživatelé v postiženém objektu nevšimli - taková ochranná zem by byla životu nebezpečná. Zcela určitě bych od toho nečekal "výboje" Pokud uzemníte stínění nějakého kabelu na obou stranách, a vidíte kouř nebo "výboje", tak máte _mnohem_ větší průser někde o kus dál. V případě úderu blesku hrozí "výboje" naopak v případě, že to na jednom konci NEuzemníte Popravdě... ruku na srdce... když mi revizák měřil čerstvý rozvod NN v bytě, naměřil z koncové zásuvky až na trafo (někde na konci ulice) asi 1 Ohm nebo míň. To znamená, že třeba při 10 Ampérech odběru bych měl na pracovním nuláku asi 10 V oproti nějakému lokálnímu uzemnění. Nojo - ale mě se na patě baráku rozplétá ochranná zem od pracovní, mám lokální uzemnění, a troufnu si odhadnout, že většina odporu jsou přechoďáky na svorkách a odpor "tenčích" drátů u mně po baráku. Proud nulákem by se měl v rámci uliční páteře statisticky částečně "požrat navzájem mezi fázemi". Takže mezi sousedními budovami bych čekal rozdíl tak do 20V, a to už bych zvedal obočí. Máte nějakou jinou zkušenost? Chápu že když ohnije zemní můstek někde poblíž paty baráku, a Vaše "ochranná" zem je odbočená až za tím ohnilým místem, tak Vám může stínění mezi budovami začít doutnat. Je potřeba zrovna s tímhle počítat? Osobně bych se bál spíš toho blesku. Pravda je, že z toho není zrovna jednoduchá cesta ven. A třeba přelévání nějakých zbytkových rozdílů potenciálů (na patě baráku docela tvrdé napětí, byť nízké) může být v signálové zemi docela nepříjemné, z hlediska rušení užitečného signálu. Čili každopádně souhlasím s ostatními, že optika je dobrý nápad! Když je trochu slušná bleskojistka na metaliku násobně dražší, než optický transceiver, tak asi není co řešit.
Kabely se zásadně nikdy nezemní na obou stranách, to je o výboje a spálené součástky!Dovolím si nesouhlasit. Při uzemnění na slušné _ochranné_ země (nikoli pracovní nulák!) by nic hořet nemělo. Pokud při takovém zapojení začne kabel doutnat, znamená to, že je něco hodně špatně v ochranných zemích a divil bych se, kdyby si uživatelé v postiženém objektu nevšimli - taková ochranná zem by byla životu nebezpečná.
Vyjádřeno slovy klasika, "můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat".
Stínění se zásadně nikdy neuzemňuje na obou stranách. Jsou pro to dva hlavní důvody. Jednak je vysoce pravděpodobné, že mezi dvěma vzdálenými zemnícími body bude velký rozdíl potenciálů. V praxi to mohou být klidně i stovky voltů. Druhým důvodem je vznik zemní smyčky a její vliv na integritu signálů. Jediná možnost, jak uzemnit oba konce stínění je galvanicky uzemnit jednu stranu, zatímco druhou stranu uzemnit pouze pro střídavou složku, ale ponechat ji galvanicky oddělenou.
Jak již psali ostatní, použít optiku, jinak ti to bouřka dříve či později odpálí. Nezapomínej na možnost vedení samonosného optického kabelu vzduchem. Pak to cenově nevyjde oproti wifi tak strašně jak si myslíš, ale rychlost je úplně někde jinde.
Tiskni Sdílej: