Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Řešení dotazu:
Trochu drazsi, ale spolehlive reseni: http://www.papouch.com/cz/shop/product/gnome232-prevodnik-ethernet-rs232/Chápu správně, že je to 4x dražší než plnohodnotný počítač (RPi) a 8x dražší než router s openwrt?
Ano přesně tak Je to pro lidi, kteří chtějí hotovou krabičku, nula práce s páječkou a nula skládání OS do té "převodníkové" krabičky. Věřím tomu, že takové OpenWRT na RB411 s nějakou odpovídající utilitou by účel taky splnilo.
Papouch je ještě docela levný. Tuším Advantech ADAM-4571L je nepatrně levnější. Další možné modely: Advantech EKI-1521, Lantronix UDS1100 (to to letí, pamatuju UDS10 a UDS100), Westermo EDW-100.
Převodníky od různých výrobců se liší způsobem konfigurace.
Advantech má snad i webové rozhraní, ale primárním způsobem konfigurace je "nativní" utilita pro Windows, napsaná v .NET (vyžaduje .NET runtime). Advantech pokud vím v režimu "transparent TCP" neumí RFC-2217 telnet options = převodník nakonfigurujete out of band a dál už nemůžete cvičit se signály, měnit baud rate apod. Jenom RX/TX = přenášíte data. (Nutno podotknout, že Advantech má hodně dobré drivery virtuálního sériáku pro Windows, které tohle všechno umí proprietárním protokolem.)
Westermo se konfiguruje přes web a nouzově terminálem přes sériák, umí RFC-2217. Konfigurace jednoduchá. Tahle krabička stojí skoro třikrát tolik co Papouch nebo základní ADAM - výrobce ji prezentuje jako "průmyslové" zařízení, například má dobrou galvanickou izolaci.
Netuším co všechno v dnešní době umí Lantronix, ale asi všecko možné. Historicky se Lantronix konfiguroval přes telnet (v prvním kroku se statickým ARP záznamem) ale to už je taky možná minulost. Jak teď koukám na ten jejich web, oni se asi hodně rozjeli směrem k různým "embedded" destičkám a modulům.
V Linuxu normální člověk prostě otevře TCP socket a jede - ale pokud by se vyskytla hotová aplikace (binár) která očekává COM port, dá se to zařídit i "přes koleno" skrz PTY device. Umí to tuším socat a remserial.
Na Wikipedii je pěkný přehledový záznam. Na konci je seznam open-source, freeware a jiných projektů k tématu - chybí mi tam snad jenom tradiční sredird.
na monitoring raku pouzivamA jak ti plavou ? Pozpátku, pozpátku?
Tiskni Sdílej: