Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Řešení dotazu:
Jinak ten převodník s Ethernetem má prostě Ethernet, takže to bude mít normální IP adresu a bude to fungovat přes routery a switche. A i kdyby to bylo nějak extrémně zfušovaný, alespoň přes switch to bude fungovat určitě. U Ethernetu není nikdy třeba zařízení-zařízení zapojení.Toto jsem potřeboval "slyšet" Též se kloním k Ethernetu (je dražší o 50 %, ale srovnám-li to s cenou instalace kotle...), případně časem samotná krabička. Ty zbylé převodníky eBUS->USB/RS232 lze i bastlit za pár korun, ale jednak se mi do toho nechce a druhak výše odkazovaný Koppler je galvanicky oddělený a má ochranu proti přepólování, prostě dostatečně blbuvzdorné řešení.
Mas informaciu ako sa ta USB varianta tvari na USB a ethernetova na sieti ? Dost by som sa obaval, ci to nebude mat len windows ovladace a tym to skonci ...K USB jsou na stránkách prodejce ovladače pro Windows - FTDI. Jaký je v tom konkrétně čip nevím, ale je tam odkaz na uživatele, který to používá s routerem Fritz! (běžně dodáván s DSL linkami v DE a AT) a zmiňuje funkčnost na linuxu. Dále jsem se prokousal němčinou pro eBus-ethernet. Je k tomu potřeba ovládací sw + ovladač, obojí prodejce nabízí jen pro Windows. Tím se výběr zjednodušuje, neb pro mne tudy cesta nevede.
Problem je rozdiel potencialov v "zasuvke" na taku vzdialenost. Pri najlepsom skor ci neskorsie zhori "len" komunikacny modul na jednej, alebo oboch stranach. Ked Murphy zauraduje, tak aj cele zariadenia.Všechny tři odkazované ebus převodníky jsou galvanicky oddělené.
Ked nie, tak istejsia alternativa je ten ten seriovy eBUS prevodnik. K nemu RS232C -> USB (ja radsej PL2303 ako FTDI) a Raspberry Pi.Proč to dodatečně konvertovat na USB namísto přímého připojení na sériový port na RPi (nebo čehokoliv jiného)? http://elinux.org/RPi_Serial_Connection
Proč to dodatečně konvertovat na USB namísto přímého připojení na sériový port na RPi (nebo čehokoliv jiného)? http://elinux.org/RPi_Serial_ConnectionTuším, že asi proto, že RPi zvládá jen +- 3V, takže je stejně třeba nějaká redukce na vyšší napětí.
Kotel Protherm Condens Panther 30 KKO převodník z ebus na USB http://www.eservice-online.de/eBus/eBus-Koppler-USB.html ebusd - démon čtoucí data https://github.com/john30 informativní diskuze ohledně konfigurace http://forum.fhem.de/index.php/topic,29737.0.htmlPůvodní zdrojové kódy démona byly v repozitáři GitHubu uživatele yuhu- vč. detailní wiki, ty bohužel již zmizely. Přikládám konfigurační soubor pro ebusd a snímek grafu z posbíraných dat.
Tiskni Sdílej: