Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
rsync --link-dest
). Rsnapshot je celkem fajn, vlastně jen volá rsync, ale nelíbí se mi jak pár věcí dělá.
BTRFS snapshoty by byly i celkem fajn, ale reálně potřebuješ každý zálohovaný stroj rotovat jinak. Pokud je jeden stroj nezálohovaný (notebook je pár týdnů pryč na cestách), tak nemůžeš jeho zálohy jen tak odrotovat a zahodit.
Alternativně můžeš dělat zálohy neinkrementálně z jednotlivých strojů (prostý rsync, zálohovaný stroj se připojí k serveru) a pak v druhém kroku inkrementálně ze zapisovatelného úložiště na nezapisovatelné úložiště (pro zálohované stroje). Případný útočník by mohl zničit jen včerejší zálohu, ale nemohl by zničit její kopii, ani nic staršího. Nevýhodou je větší spotřeba místa na discích (jedna plná kopie navíc). Výhodou je snadné zálohování cestujících strojů, na které je obtížné se připojit, ale které se mohou snadno připojit samy. Tento způsob používám na zálohování telefonu, který se čas od času rsyncne na server a ten server se pak zálohuje inkrementálně.
BTRFS snapshoty by byly i celkem fajn, ale reálně potřebuješ každý zálohovaný stroj rotovat jinak.Každý stroj může mít subvolume. Ten se pak rotuje jak je potřeba.
Vidíš, to by šlo. Už jsou subvolumes a snapshoty dostatečně stabilní pro produkční nasazení?BTRFS snapshoty by byly i celkem fajn, ale reálně potřebuješ každý zálohovaný stroj rotovat jinak.Každý stroj může mít subvolume. Ten se pak rotuje jak je potřeba.
Už jsou subvolumes a snapshoty dostatečně stabilní pro produkční nasazení?Já je používám na hlavním počítači dlouhodobě (jako ochranu proti náhodnému smazání) a spokojenost. Rsync do adresáře + snapshot adresáře by tedy mělo zastat svoji práci dobře.
NAS bývá dokriplený Linux se zastaralým jádrem, bez funkcí, bez aktualizací a s dírama.Tvrdí někdo kdo asi nikdo žádný NAS neviděl ani zdálky. Několik let (cca 6-7) používám k plné spokojenosti Synology DS213j. Zálohovacích funkcí to má bezpočet - včetně nativních linuxových klientů, umí pochopitelně i verzovat. Navíc to umí VPN, video station, foto station do linuxu i Androidu, NFS, Sambu, CUPS atd., atd. Aktualizace na to vycházejí vcelku pravidelně každý měsíc a upgrade z verze 3.xx na současnou 6.xx vždy proběhla korektně bez nějakých problémů. Umí to pochopitelně SSH, kterým se dostanu do balíčkovacího subsystému - i když jsem neměl zatím potřebu doinstalovávat vlastní balík, protože vše jsem našel v defaultu, nebo doinstaloval z dostupného repositáře. Takže za mně určitě můžu doporučit. Nikdy se nestalo, že by něco záhadně přestalo samo od sebe fungovat. FreeNAS neznám, takže nebudu kritizovat, ale na zálohy chci opravdu něco trochu robustního co se mi nerozsype po nějaké cool aktualizaci Jinak uptime je vždy od aktualizace k aktualizaci (dělám cca 1x 3 měsíce). Mám nastaven silent mód, takže když se vypnou HDD tak ani nevím o tom že to žije - jen si tak poblikává. HDD jsem koupil dražší, to je pravda - řada RED od WD, ale za těch 6-7 let jsem na ně nemusel sáhnout.
Tvrdí někdo kdo asi nikdo žádný NAS neviděl ani zdálky.Viděl jsem dvě Synology, model si nepamatuju, a za tímhle si stojím.
Aktuální DSM 6.0 má myslím kernel 3.10.77.Čili tři a čtvrt roku starý. Na tom bych si btrfs opravdu provozovat netroufal.
- když vše to, co má funguje, tak verze kernelu nikoho nezajímáNezajímá, ale jakmile narazím na to, že je tam staré btrfs s tehdy-nic-moc podporou RAIDu, dlouho opravený bug, nepodporuje to různé wifiny (Alfa), modemy, USB-sériové převodníky (CH340) a tak, tak ostrouhám.
- funkcema je to nabité hodněvs.
Asi takhle, co oficiálně nepodporuje web ksicht, do toho se moc nevrtá, protože s tím to rozhraní nepočítá a pak by se možná mohlo něco stát při upgrade.Ale vždyť o tom přesně píšu. A vzhledem k tomu, že tazatel je zkušený linuxák, který různé pokročilé věci přímo zmiňoval, myslím, že můj komentář byl zcela odůvodněný.
Raid a snapshoty to umíZnovu, btrfs RAID bych se bál používat na kernelu 3.10.
Pokud jde o šifrování, tak to umí taky.To je nějaké encfs-like „šifrování“ leakující adresářovou strukturu a velikosti a data modifikace souborů, navíc se taková věc podle mě bude dost obtížně používat spolu s btrfs snapshoty.
Netuším, o co ti jde.Celou dobu mi jde o to upozornit tazatele, že pokud si jako pokročilý linuxák koupí NAS „s linuxem“, tak bude nejspíš zklamaný, že tam nebude moct udělat některé věci, které jsou v „normálním“ linuxu běžné, ale tady s nimi výrobce nepočítal a buď nejsou podporovány, nebo jejich nastavení způsobí konflikt s konfiguračním systémem výrobce.
a fakt nevím, co by mi mělo chybětRAID přes různě velké disky, šifrování, snapshoty. Píšu to celou dobu.
ash
, pokud si nenainstalujete jiný, na vyšších modelech je rovnou mezi balíčky Docker, SNMP podporuje rovnou v základu, na webu máte návod, jak si vytvářet vlastní balíčky, a pokud chcete používat neoficiální balíčky, dá se tam doinstalovat ipkg
.
Aktuální DSM 6.0 má myslím kernel 3.10.77.
Né, o tom nepíšeš, ty jsi se jasně vyjádřil, jak je to dokriplený linux plný děr a bez funkcí. A to není pravda.?
1) důležitá data mají být někde na serveru (a tam můžeš dělat snapshoty, nebo VSS třeba každou hodinu a držet historii třeba měsíc)Když je to „někde“, je tam zase problém s únikem dat. Protože ta se budou šifrovat až na cílovém disku. (Jo, mohl bych rsyncovat rovnou šifrovaná data, ale pak se špatně používá nějaký exclude list, co nezálohovat.)
2) pokud má u nás uživatel notebook, tak buď si sám dělá zálohu na externí disk (je to jeho boj)Externí disk je na tohle nepoužitelný; vir bude mít právo zápisu na celý disk a zálohy může zničit. Zálohovací stroj musí být autonomní a rozhodovat, co povolit a co ne. Samotný pasivní disk to nesplňuje.
nebo si může odlévat data k nám na storage (nějakým sw, co to dělá inkrementáln ě každý den), kde se opět dělají snapshotyTo je právě otázka na ten SW
3) ransomware přijde v 99% buď mailem, nebo přes net, obojí řeší proxy server a vhodné filtry na mail gw (u nás zákaz spustitelných souborů + zákaz vnořených archivů - zip v zipu apod.)Tak jasně. On vlastně ransomware pro Linux prakticky ani neexistuje. Nicméně není žádný důvod, proč by v budoucnu být nemohl. A není ani důvod, proč bych ho neměl spustit já sám (např. díky nějakému evil open source vývojáři, který ho přibalil ke svému programu a pak ho použije na pár vybraných uživatelích). Sebelepší antivir není řešením, pokud to lze vyřešit koncepčně.
Pokud jde o NASka, tak já používám jeden vlastní storage (FreeNAS s 1x 30TiB polem RAID-Z3, 1x 24TiB polem RAID-10 a 1x 20TiB polem RAID60) + používáme Synology NASka. Některé silnější verze mají btrfs, jiné to řeší jinak a mají to docela inteligentně klikací + synology zpřístupňuje ssh, takže můžeš psát vlastní skripty apod.To je zajímavý s tím Btrfs + SSH, díky. Škoda, že třeba na Alze nelze podle těchto parametrů vůbec vyhledávat.
Ten už v sobě má klikátko na periodické snapshoty.Koukám, že FreeNAS umí sám od sebe ZFS snapshoty, paráda, díky
Tiskni Sdílej: