Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
-d /dev/lirc/0, když vám to přímo nabízí?
# Customized setings for lirc daemon # The hardware driver to use, run lircd --driver=? for a list DRIVER=default # Hardware driver module to load HWMOD=lirc_serial # The device node that communicates with the IR device. # if you are using lirc_serial, set DEVICE to /dev/ttyS[0-9] # where 0-9 is the serial port your IR receiver is plugged # with devfs enabled DEVICE=/dev/lirc/0 #DEVICE=/dev/lirc/serial # without devfs #DEVICE=/dev/lirc # Serial port for the receiver (for serial driver) # COM1 (/dev/ttyS0) COM_PORT=/dev/ttyS0 DRIVER_OPTS="irq=4 io=0x3f8" # COM2 (/dev/ttyS1) #COM_PORT=/dev/ttyS1 #DRIVER_OPTS="irq=3 io=0x2f8" # COM3 (/dev/ttyS2) #COM_PORT=/dev/ttyS2 #DRIVER_OPTS="irq=4 io=0x3e8 # COM4 (/dev/ttyS3) #COM_PORT=/dev/ttyS3 #DRIVER_OPTS="irq=3 io=0x2e8"modul mam:
/sbin/lsmod | grep lirc
lirc_serial 13456 1
lirc_dev 13824 1 lirc_serial
ps: pamatuju si, ze sem jeste pouzil setserial /dev/ttyS0 uart none
honza

v etc/lircd.conf mam samozrejme spravny soubor....takze kde udelali soudruzi chybku?
lircd a mode2 mohou běžet najednou? Jakmile běží lircd, zamkne si /dev/lirc/0 (nebo podobný) a lze komunikovat jen přes lircd, ne?
V /dev jsou 2 druhy lirc souborů – jeden představuje IR zařízení (ten tam nemusí být, pokud je IR na sériovém portu), to je třeba /dev/lirc/0. Z tohohle zařízení může číst jen jeden program. Druhý soubor je /dev/lircd, ten vytvoří při svém spuštění lircd a odtud čtou příkazy ostatní programy používající lirc – třeba irw. Myslím, že mode2 se chová stejně jako lircd, tedy čte přímo ze zařízení, tzn. může běžet buď jeden, nebo druhý.
mode2 mělo číst data z /dev/tty0 a /dev/lirc/0 nemáte, protože vstupní zařízení je sériový port /dev/tty0.
mode2 -d /dev/… a pak nakonfigurovat zařízení v /etc/sysconfig/lircd.
catem, snad by něco mohl ukázat logserial.
Tiskni
Sdílej: