Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
HOME, ne na ty, které si samy zjišťují domácí adresář uživatele. Netroufám si odhadnout, kolik je těch prvních a kolik těch druhých.
Asi by teoreticky bylo možné zavádět různé úrovně skrývání, ale není mi moc jasné, proč. Takže já osobně bych nechal skryté soubory skrytými soubory (takže je normálně v domovském adresáři nevidím), a pokud jednou za měsíc potřebuju něco upravit v tom souboru, přidám k ls -A. Ono tedy ve skutečnosti ani to ls -a nepotřebuju, prostě zadám v shellu vim .<tab> nebo vim .vim<tab> a z nabídky už odvodím, zda vim používá konfigurační soubor nebo adresář, a který soubor mám případně použít.
HOME=~/.tv wmaker a zatim cokoli jsem kdy ve windowmakeru spustil, tak ma HOME v ~/.tv. Zatim jsem s tim nemel sebemensi problem a vse funguje jak ma. A neni to vubec zadny krkolomny reseni
.
PS: Taky me covece stve tech mrte skrytych adresaru v HOME, ale sranda je, ze tohle me nikdy nenapadlo
. Asi to taky prumbnu.
HOME. Jde o to, kde budou jednotlivé aplikace hledat (a případně vytvářet) své konfigurační soubory. Přiznám se, že nevím, kolik jich spoléhá na proměnnou HOME a kolik zjišťuje skutečný domácí adresář.
HOME. Takže bych považovat za vhodnější použít getpwnam().
Tiskni
Sdílej: