Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ahoj.
Do LAN máme připojený 2 servery. Domenovej radic (samba) a intranetovej webserver. A uzivatele si mohou upravovat sve intranetove prezentace pres sambu. Tak jsem je spojil pres NFS.
No a abych zmensil prutok dat pres switch, tak jsem oba 2 servery spojil krizenym kabelem - maj 2 sitovky.
Nastavil jsem na obou sitovkach stejnou IP adresu a pak upravil routovaci tabulku. Ted vypada takhle.
192.168.1.3 dev eth1 scope link 192.168.1.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.1.2 default via 192.168.1.1 dev eth0
A na druhem serveru takhle:
192.168.1.2 dev eth1 scope link 192.168.1.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.1.3 default via 192.168.1.1 dev eth0
Je to spravne a data chodi kudy maji. Ale zajima me:
1.) Jestli se to obecne takhle dela - myslim nastaveni stejnych IP na 2 rozhrani?
2.) A je mozne toto nastaveni routovani nekam ulozit, aby se nacitalo po restartu, ebo si musim udelat if-up.d skript? Ukladaji se nekam zmeny, ktere udelam pomoci nastoje ip?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
======== SWITCH ========
| | | | | | |
PC PC PC .. PC | |
| |
---- ----
| |
(eth0) (eth0)
SERVER_1 SERVER_2
(eth1) (eth1)
|------------|
Oba servery maji na svych rozhranich nastaveny stejne IP adresy. A routovaci tabulky jsem upravil tak, aby se pakety ze SERVERU_1 adresovane SERVERU_2 posilali pres eth1 a naopak.
Jinak by vse melo lezt pres switch. Jde jen o snizeni zateze switche. A chtel jsem vedet, jestli tohle reseni je rozumne a jestli se to tak normalne dela?
Muzete mi prosim blize vysvetlit: ,,Pokud chcete nastavit stejnou adresu na dvou rozhraních, neměl byste u obou nastavovat rozsah, jinak ..." Nechapu co znamena nastavit nebo nenastavit rozsah. To znamena nespecifikovat masku? Ta se snad ale pak doplni samejma jednickama, ne?
2) Diky moc.
Podle mne je to v pořádku, ortodoxního vyznavače Cisco Guidelines by z toho asi chytil psotník, ale pokud je na obou strojích Linux, nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat. Pokud z nějakých důvodů nechcete na spodních rozhraních přiřadit samostatné adresy, nevidím na takovém řešení nic špatného.
Prave naopak nevidim duvod, proc bych na spodnich mel ty adresy prirazovat. Takhle se to alespon nebude michat.
Jeste jedna mala otazcicka tu zustala nezodpovezena: Pokud chcete nastavit stejnou adresu na dvou rozhraních, neměl byste u obou nastavovat rozsah, jinak ...Nechapu co znamena nastavit nebo nenastavit rozsah. Muzete mi to prosim nekdo osvetlit? Mne to zajima a urcite mi to neda spat.
Tím jsem (v té minulé diskusi) myslel neudělat něco jako
ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth0 ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth1
ale např.
ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth0 ip addr add 10.11.12.13 dev eth1 ip route add 10.11.12.14 dev eth1
Vy to ale podle všeho máte správně.
ip route add 10.11.12.13 dev eth1
Dekuji moc za odpovedi vsem.
10.11.12.13 je moje adresa a 10.11.12.14 adresa toho druhého. Tím posledním příkazem říkám, že na druhý server se pakety posílají přímo přes interface eth1.
Tiskni
Sdílej:
