Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Dyť se to tu už řešilo stokrát. Tak třeba jeden příklad, jak to mám já:
Mám všude ArchLinux - na několika strojích, z nichž nejhorší má 233 MHz a 256 MB RAM. Těch 256 MB považuji za minimum pro rozumnou práci. Předtím měl 96 MB, ale nepracovalo se s ním moc dobře. Třeba když jsem otevřel pět tabů ve Firefoxu a k tomu ještě terminál, už to (mírně řečeno) nebylo ono.
Protože byl Gnome nehorázně pomalý, dal jsem tam KDE, dekorace Quartz, styl Light Style, třetí verze. Vypnul jsem všechny animace a jiné hloupé omalovánky. Běží to fofrem a bez nepříjemného čekání.
Openoffice tam startuje vcelku solidně, ale musí se v něm vypnout Java. Firefox nastartuje do deseti vteřin, Konqueror (bez předchozího načítání instancí) do pěti vteřin.
Hodně mi pomohl prelink. Mírně zrychlí start všech programů, ale má i důležitější vlastnost: Díky němu se extrémně snížila spotřeba paměti. Po spuštění KDE (z grafického loginu přes KDM) zabírají programy pouze cca 40 MB paměti. Samozřejmě včetně CUPS. (Tisk funguje sice pomalu, ale jistě.)
Pokud jde o uživatelskou vstřícnost, myslím si, že je úplně fuk, jaká distribuce to bude. Je-li to počítač pro někoho, kdo ho chce použít jenom na net a na základní práci, pak stejně nebude nikde nic nastavovat. Bude mu jedno, jestli tam je klikátko pro nastavení sítě nebo ne. No a pokud jde o nastavení grafického prostředí, KDE přece vypadá ve všech distribucích stejně.
Ještě k možnostem toho PC, které jsem zkoušel. Přehrávání MP3 je OK, a to i během práce. Pokud jde o video, televizní archivy ČT, Novy i Primy jsem přehrál bez problémů a plynule. S DiVX je to horší, šlo to trhaně a musel jsem snížit kvalitu. (Ale mám tam strašně špatnou grafickou kartu, tak je to možná tím.) DVD - kdepak, to neee. Flash tam jede pěkně. Skype funguje bez problémů. SIP, konkrétně klient Twinkle, taktéž běží jako po másle.
Jako souborový systém se osvědčil ext3. Na rychlejších strojích mám všude reiserfs, ale na této popelnici se ukázalo, že to není správná volba. Nasazení ext3 snížilo dobu bootování na 2/3 a dobu startu některých programů až na polovinu. Lze to vysvětlit tím, že reiserfs je náročnější na CPU a jeho výhody se na starém stroji neprojeví.
O tom se vedou flamewary. 
To asi jo. 
Upřímně řečeno, neumím si představit benchmark, který by objektivně srovnal Linux, *BSD, *Solaris a různé jejich distribuce. Pokaždé se najde někdo, kdo řekne: No jo, ale X byl zkompilován kompilátorem Z, zatímco Y pomocí Ž! To není fair! Jenže X má skvělou (a pomalou) feature Z, zatímco Y ji neumí. To se pak přece nedá srovnávat! V té distribuci X implicitně běží služba Z, kterou má distribuce Y implicitně vypnutou. Souborový systém F použitý pro X není nejnovější! Co kdyby byl zvolen lepší - třeba G?
Kromě toho srovnání může být silě závislé na hardwaru. Možná Solaris „porazí“ Linux na platformě Sparc. (A možná ne.) Možná bude mít Linux výhodu na x86. (A možná zase ne.)
Tiskni
Sdílej: