Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Dyť se to tu už řešilo stokrát. Tak třeba jeden příklad, jak to mám já:
Mám všude ArchLinux - na několika strojích, z nichž nejhorší má 233 MHz a 256 MB RAM. Těch 256 MB považuji za minimum pro rozumnou práci. Předtím měl 96 MB, ale nepracovalo se s ním moc dobře. Třeba když jsem otevřel pět tabů ve Firefoxu a k tomu ještě terminál, už to (mírně řečeno) nebylo ono.
Protože byl Gnome nehorázně pomalý, dal jsem tam KDE, dekorace Quartz, styl Light Style, třetí verze. Vypnul jsem všechny animace a jiné hloupé omalovánky. Běží to fofrem a bez nepříjemného čekání.
Openoffice tam startuje vcelku solidně, ale musí se v něm vypnout Java. Firefox nastartuje do deseti vteřin, Konqueror (bez předchozího načítání instancí) do pěti vteřin.
Hodně mi pomohl prelink. Mírně zrychlí start všech programů, ale má i důležitější vlastnost: Díky němu se extrémně snížila spotřeba paměti. Po spuštění KDE (z grafického loginu přes KDM) zabírají programy pouze cca 40 MB paměti. Samozřejmě včetně CUPS. (Tisk funguje sice pomalu, ale jistě.)
Pokud jde o uživatelskou vstřícnost, myslím si, že je úplně fuk, jaká distribuce to bude. Je-li to počítač pro někoho, kdo ho chce použít jenom na net a na základní práci, pak stejně nebude nikde nic nastavovat. Bude mu jedno, jestli tam je klikátko pro nastavení sítě nebo ne. No a pokud jde o nastavení grafického prostředí, KDE přece vypadá ve všech distribucích stejně.
Ještě k možnostem toho PC, které jsem zkoušel. Přehrávání MP3 je OK, a to i během práce. Pokud jde o video, televizní archivy ČT, Novy i Primy jsem přehrál bez problémů a plynule. S DiVX je to horší, šlo to trhaně a musel jsem snížit kvalitu. (Ale mám tam strašně špatnou grafickou kartu, tak je to možná tím.) DVD - kdepak, to neee. Flash tam jede pěkně. Skype funguje bez problémů. SIP, konkrétně klient Twinkle, taktéž běží jako po másle.
Jako souborový systém se osvědčil ext3. Na rychlejších strojích mám všude reiserfs, ale na této popelnici se ukázalo, že to není správná volba. Nasazení ext3 snížilo dobu bootování na 2/3 a dobu startu některých programů až na polovinu. Lze to vysvětlit tím, že reiserfs je náročnější na CPU a jeho výhody se na starém stroji neprojeví.
O tom se vedou flamewary.
To asi jo.
Upřímně řečeno, neumím si představit benchmark, který by objektivně srovnal Linux, *BSD, *Solaris a různé jejich distribuce. Pokaždé se najde někdo, kdo řekne: No jo, ale X byl zkompilován kompilátorem Z, zatímco Y pomocí Ž! To není fair! Jenže X má skvělou (a pomalou) feature Z, zatímco Y ji neumí. To se pak přece nedá srovnávat! V té distribuci X implicitně běží služba Z, kterou má distribuce Y implicitně vypnutou. Souborový systém F použitý pro X není nejnovější! Co kdyby byl zvolen lepší - třeba G?
Kromě toho srovnání může být silě závislé na hardwaru. Možná Solaris „porazí“ Linux na platformě Sparc. (A možná ne.) Možná bude mít Linux výhodu na x86. (A možná zase ne.)
Tiskni Sdílej: