V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
6.6.2008 07:33
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
6.6.2008 09:30
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
. Asi mam neco spatne nastaveny.
9.6.2008 10:18
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
.
Pokud by jsi to chtel jinak, tak by vsechny routery po ceste museli umet routovat verejne IP, coz by bylo velke plejtvani adresama.Tohle tvrzení mi přijde jako naprostý nesmysl. Nevidím souvislost mezi schopností směrovat globální adresy a plýtváním jimi.
Nemelo yb se to michat.A co dělá NAT jiného než že míchá veřejné a privátní adresy? Tohle pro mě není argument. Navíc, nikdo tě nenutí přidělovat každému subnet s adresou sítě a broadcastu. Sám jsem to teďka řešil. Stačí při routování přemýšlet a dá se šetřit i bez infrastruktury na privátních adresách (za předpokladu, že má každý router přidělenou aspoň jednou veřejnou adresu, což pro někoho už plýtváním být může). Jediný případ, kdy mi přijde aspoň částečně smysluplnější řešení se symetrickým NATem, je když mám celou infrastrukturu na privátních adresách a někdo si vzpomene, že by chtěl veřejnou (a ty veřejné adresy jsou spíše výjimečné). Ten proxy ARP z FAQ vypadá taky docela zajímavě.
Jediný případ, kdy mi přijde aspoň částečně smysluplnější řešení se symetrickým NATem, je když mám celou infrastrukturu na privátních adresách a někdo si vzpomene, že by chtěl veřejnou (a ty veřejné adresy jsou spíše výjimečné).Coz je vetsina, proto se to taky tak hodne pouziva.
Ten proxy ARP z FAQ vypadá taky docela zajímavě.Jenze tyhle hratky s MAC adresama selhavaji prave v tom pripade, kdyz mas po ceste nejakej dalsi router. Coz je temer vzdycky. Pokud chces mit verejnou IP primo za NAT routerem, uz je vetsinou vhodnejsi mit za tim NAT routerem bezny subnet verejnych adres a ty mit primo na cilovych kompech a tenhle subnet nenatovat vubec. Zdenek
Coz je vetsina, proto se to taky tak hodne pouziva.To mi přijde jako velmi odvážné tvrzení. Popravdě jsem měl vždycky za to, že většina internetových přípojek bývala s veřejnou IP a en bez ní. Ale jestli se "malí wifi poskytovatelé" s několika málo veřejnými adresami rozmohli už natolik...
Jenze tyhle hratky s MAC adresama selhavaji prave v tom pripade, kdyz mas po ceste nejakej dalsi router.A mě se z toho popisu v FAQ právě zdálo, že to jde udělat přes libovolný počet routerů. že stačí na nich mít povolený proxy arp a nějaký ten statický záznam v arp tabulce. I kdyby, tak ještě pořád samozřejmě zůstává klasické řešení s routováním "na zařízení" a ne "na drát".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2008 15:42