Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede David Heidelberg, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Pokud použiješ pouze příkaz make, tak nezkompiluješ moduly. Musíš použít například make && make modules_install. Jádro potom můžeš zkopírovat do adresáře /boot nějak takto: cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.24-gentoo-r5. Osobně používám make bzImage && make modules && make modules_install && make install. Toto ti zkompiluje jak kernel, tak moduly a kernel rovnou zkopíruje do /boot, kde ho najdeš jako vmlinuz (pokud už tam nějaký vmlinuz byl, tak ho to přejmenuje na vmlinuz.old). Je to i jednodužší pokud častěji kompiluješ jádro, tak do boot loaderu stačí napsat něco jako kernel /boot/vmlinuz a při příští kompilaci už se nemusíš o nic starat. Stačí pouze reboot.
Pokud takto zkompilované jádro použiješ do livecd, tak to samozřejmě bude fungovat, avšak je to složitější. U livecd musíš dosáhnout podpory co nejvíce železa, ale pokud by jsi to všechno naházel do jádra, tak by bylo velké a značně neohrabané. Tam se to řeší tak, že základ se dá do jádra a zbytek (a že toho je hodně) se zkompiluje jako moduly, které se při startu livecd dynamicky zavádí v závislosti na hardwarové konfiguraci PC. Asi bych ti doporučil strčit do šuplíku (CD-ROMky) nějakou live distribuci a sledovat logy při inicializaci. Z těch se dozvíš hodně
. U jádra 2.6 ti příkaz "make" zkompiluje jak jádro, tak moduly.
. Příkaz "make && make modules_install" udělá toto :Místo ručního kopírování dělam "make install" a pak upravim menu.lst pro grub.
Knihovny jadro nepotrebuje, ale vetsinou programy co chces spustit (napriklad bash) je potrebujou
Bejt tebou, tak zacnu vytvorenim ramdisku, je to jednoduzsi a stejnak to budes potrebovat pro vytvoreni livecd.
Snažím se co nejrychleji proniknout do linuxu a tak jsem si jako první cíl stanovil vytvořit systém, který nabootoje z cd a pustí bashe. Přečetl jsem kde co, ale stále v tomto nemám jasno.Na zbytek snad už odpověděli ostatní. Pokud chcete ale do systému proniknout jako uživatel, není vytváření vlastního LiveCD rozhodně ten nejsnazší ani nejlepší způsob, jak začít. I pokud chcete Linux pochopit jako správce systému, bude daleko lepší začít u nějaké hotové distribuce a začít se učit ji konfigurovat – správa uživatelů, souborových systémů, postupně správa dalších služeb, skripty atd. Váš postup by se hodil, pokud byste chtěl dobře rozumět „vnitřnostem“ systému, mechanizmu, jak se jádro zavádí atd. To ale doporučuji zkoumat až v okamžiku, kdy budete jádro kompilovat bez mrknutí oka.
Tiskni
Sdílej: