NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Chcem sa trocha pohrať s IPv6. Mám malú LAN, ktorá je cez linuxový router (robiaci NAT) pripojená na internet. Router robí aj DNS. Chcem dva stroje na tej LAN upraviť tak, aby sa mohli rozprávať cez IPv6. Jeden z nich je Vista, ktorá má nejakú IPv6 adresu out of the box. Druhý je Linux. Nezaujíma ma pripojenie cez IPv6 von či tunelovanie (ktoré tu bolo popisované v článkoch).
Prvý zádrhel: akú si vybrať IP adresu? Neexistujú privátne rozsahy. Myslím, že ani neexistujú pravidlá hovoriace, aké adresy sa prideľujú tomu-ktorému svetadielu/krajine/ISP. IPv6 adresa sa môže generovať podľa MAC, času v NTP formáte, či dokonca starej IPv4 adresy ... ale ku konrétnemu postupu som sa nedogooglil. Na druhej strane IPv6 rezervuje niektoré prefixy pre site local/link local/...
Myslím, že bind/ssh/apache/ping (resp. ping6) by nemali robiť problémy. Takže otázka znie:
a) aký postup zvoliť pre vytvorenie IPv6 adresy(, tak aby ten postup bol platný aj za 20 rokov.) A stačí mi jedna adresa pre stroj?
b) čo potrebujem okrem priradenia IPv6 adresy a pridania DNS záznamov?
Proč nechcete ten link-local unicast? Vždyť to se na to hodí.To je pravda. Ale IPv6 chápem tak, že interface má adresu, ktorá je celosvetovo unikátna. A preto by som chcel adresu, ktorá je použiteľná, ako celosvetovo unikátna ... asi sa neviem dobre vyjadriť ... Chcem si urobiť svoju "odtrhnutú" časť IPv6 internetu, na ktorej funguje všetko okrem spojenia na zvyšok sveta. A keď to môj ISP začne podporovať, tak len vybudujem spojenie na zvyšok Internetu (PPPoE s IPv6 ?) a u mňa všetko zostane tak, ako predtým. Zopakujem ale otázku, ktorú som už napísal nižšie: až bude celý svet fungovať na IPv6 - koľko adries má jedena sieťová karta? (Jasne, že napridávať si možem koľko chcem, ale ide mi o typickú situáciu.) Má jednu link local začínajúcu FE80 a jednu globálnu dodanú autokonfiguráciou, teda dohromady dve? Alebo má jednu a globálnu a stroje na mojej LAN ma môžu dosiahnuť aj ak v mojej globálnej nahradia prvé dva bajty za FE80?
Když nejste připojen do IPv6 Internetu, tak nepotřebujete global.Ale za 10 rokov možno budem. Keď bude IPv6 bežnou vecou, budú všetci koncoví užívatelia fungovať na auto-konfigurácii? Chcem rozumieť aj tomu, ako budú fungovať ISP. Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu? Čo by som robil, ak by som bol ISP?
Odkiaľ si oni vycucajú IPv6 adresy, ktoré budú dávať svojim klientom, keď tí požiadajú o autokonfiguráciu?No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adres a patřičně nastavenej DHCP server, ne?
No jako u IPv4 mají prostě svoje ranky IP adresTým si zrovna nie som istý. Mohlo by to totiž viesť k tomu, že niekto si zoberie primalý rozsah, ktorý mu o desaťročie nebude stačiť. Niečo podobné ako (tuším) IBM a HP si zobrali veľké časti IPv4 priestoru, hoci ich nepotrebovali a teraz sa iným nedostáva.
Tiskni Sdílej: