Dotaz: swap oblast nutna?

[radozaj]

Ahoj,
chcem sa spytat, ci je nutne vytvorit swap oblast aj ked mam 4GB RAM? Lebo som si ju vytvoril (2GB) a stale sa pozeram, ci je vyuzivana a zatial este nebola. To uz testujem par mesiacov na open SuSE 10.3 (64-bit). Pytam sa preto, bo chcem prejst na open SuSE 11.0 (64-bit) a pokial by swap nebolo treba, tak zvacsim datovu oblast. Prosim poradte, diki

Odpovědi

[Ubuntak]

Chybi tu zamereni pocitace, jestli server nebo desktop, pokud desktop tak klidne bez swapu, je to prezitek z dob kdy bylo v pocitaci 640kb RAM a melo stacit for everybody :) Server to nekdy vyuzije, nevite dopredo co vsechno se bude hodit.

[petr]

Ja na svem PIII nemam problem ty 4GB pretahnout. Proste zalezi, co se na tom bude delat. Navic se ten swap hodi pri suspendu.

[Dejv]

80kB (t. j. 640kb) mel napr. Didaktik. Jestli mluvis o PC, tak jsi asi chtel rict 640kB.

[Dan]

k tomu nelze než jen doplnit, že se nejedná ani o těch 640kB, tedy 640 000 bajtů, ale 640 KB, popř. lépe 640 KiB, tj. 655 360 bajtů:)

[Dejv]

640kB, tedy 640 000 bajtů, ale 640 KB, popř. lépe 640 KiB

Omyl. jedna se o 640kB, tedy 655360 bytu. "kilo" je "k". Nebo snad mame "Km" a "Kg"?

A s nejakyma KiBlama jdi nekam...

Dejv

[otula]

Jediné, v čem máš pravdu je, že není žádné Km, Kg, ani KB (leda tak Komerční banka). Jinak ale plácáš kraviny.

[otula]

Člověk se stále učí... Omlouvám se Danovi. Podle JEDEC lze použít KB.

[Dejv]

Hele, svuj nazor nikomu nevnucuju, ale kvuli par marketingovym blbeckum si na prdel nesednu. Proste 1kb je 1024 bitu , 1kB je 1024 bytu, 1Mb je 1024kb tedy 1048576 bitu a 1MB je 1024kB tedy 1048576 bytu, coz je 8388608 bitu.

Tohle vzdycky platilo a je smutny fakt, ze vyrobci disku v tom zacali delat bordel, aby mohli okradat zakazniky. Samozrejme je treba zaokrouhlovat, nelze disk oznacit jako 79.836145244GB. Ale tvrdit o disku, ktery ma 460GB, ze tech gigabytu ma 500, to neni zaokrouhlovani, to je lez.

kilo

Dejv

[Filip Jirsák]

Zapomněl jste si na Wikipedii kliknout na ten odkaz na kilobajt – nebo se vám jenom nehodí?

[Michal Kubeček]

Do wikipedie si může každý napsat co chce. Včetně horlivých zastánců od stolu nadirigovaných nových pořádků, o které jinak skoro nikdo nestojí. Mimochodem, proč když se odkazujete na stránku, která má v nadpisu i URL napsáno klasicky byte, používáte v odkazu zpotvořeninu bajt?

[bhy]

zpotvořeninu bajt

není normální, že se často používaná cizí slova časem začnou psát počeštěně?

[Michal Kubeček]

Vy snad píšete džaul a kůlomb? Tyto jednotky se přitom používají několikrát déle než chudák byte…

[Filip Jirsák]

Nejde o to, co se jak dlouho používá, ale která slova jsou v české slovní zásobě. Džaul není české slovo, bajt je…

[Michal Kubeček]

Nejde o to, co se jak dlouho používá, ale která slova jsou v české slovní zásobě. Džaul není české slovo, bajt je…

Jak se to pozná?

[Filip Jirsák]

Dobrá pomůcka je podívat se do nějakého českého slovníku.

[Michal Kubeček]

Tak to docela věřím… po kurzu a pulzu věřím, že se tam klidně může objevit i bajt. Možná i íšop a bezceler…

[Filip Jirsák]

Osobně mi připadá mnohem srozumitelnější třeba informace, že pro kódování jednoho znaku v UTF-8 je potřeba jednoho až čtyř bajtů, než že je k tomu potřeba jednoho až čtyř bytů… Mimochodem, bestseller už počeštěn je jako bestseler (v češtině se připouštějí obě varianty – jak „originál“ se dvěma L, tak počeštěná s jedním L). Ono existuje více způsobů, jak čeština přejímá cizí slova – každopádně se vždy snaží začlenit je do českého systému ohýbání slov. A v tom dělá anglicky psaný byte nepořádek, protože pro přidání koncovek musíte to koncové -e odseknout, a pak vám nezbyde ani anglický originál, ale právě nějaký patvar.

[Dejv]

je potřeba jednoho až čtyř bajtů

A co takhle "1 - 4 B"?
Podle vas teda k ohrevu vody o 1 stupen je potreba x dzoulu tepla. A v siti mate el. proud o kmitoctu 50 hercu? Nebo 50Hz?

Dejv

[Filip Jirsák]

Stačí si přečíst vlákno, na které reagujete – odpovědi tam byly už dřív, než vaše otázky…

[bhy]

straw man argument? :)

[Dejv]

A po zlevnenem zbozi a tom vecnem "-eji" na konci. :-bleee

Dejv

[Dejv]

Slovo "bajt" je stejně české, jako "džaul". Ve slovní zásobě jsou obě. A "byte" je stejně české slovo, jako "joule".

Jsem si kvůli vám přepnul klávesnici, to se tak často nestává...

Dejv

[Filip Jirsák]

Můžete vaše tvrzení, že slovo „džaul“ je v běžné české slovní zásobě, něčím podpořit? Třeba ČNK nenajde ani jeden výskyt slova „džaul“… Pokud to používáte vy se svým kamarádem, ještě to neznamená, že je to slovo v běžné české slovní zásobě.

[Dejv]

Ne, nemohu, namam cim a hledat neco nebudu. Ale spis by bylo vhodne se zamyslet, co znamena "byt ve slovni zasobe" a co "byt v bezne slovni zasobe". Ja definici techto pojmu neznam. Krom toho jsem nemluvil o "bezne slovni zasobe" ale jen o "slovni zasobe".

Uznavam, ze tohle tvrzeni jsem mozna prestrelil. A zbytek spis mel byt

Slovo bajt je stejně "české", jako džaul. A byte je stejně "české" slovo, jako joule.

Dejv

[Filip Jirsák]

Krom toho jsem nemluvil o "bezne slovni zasobe" ale jen o "slovni zasobe".

Já mám v české slovní zásobě třeba slovo „třistapětset“. Nikdy by mne ale nenapadlo takové slovo použít jako srovnání pro oprávněnost či neoprávněnost použití jiných slov, protože v takovém případě nemá smysl se bavit o individuální slovní zásobě. Takže to, že se bavíme o „běžné“ slovní zásobě jsem předpokládal implicitně.

Ale spis by bylo vhodne se zamyslet, co znamena "byt ve slovni zasobe" a co "byt v bezne slovni zasobe".

V běžné slovní zásobě jsou ta slova, která se běžně používají. Nějaké exaktní pravidlo, které vám pro každé slovo určí, zda slovo v běžné slovní zásobě je nebo není, nehledejte, protože takové pravidlo neexistuje. Bavíme se o jazyku, který nemá přesné hranice – nejsou to počítačové jedničky a nuly.

Slovo bajt je stejně "české", jako džaul. A byte je stejně "české" slovo, jako joule.

Zatím jste mne nepřesvědčil o tom, že se slovo bajt v češtině běžně nepoužívá, nebo že se slovo „džaul“ běžně používá. Tak můžeme zkusit místo „džaulu“ třeba jiná česká slova, která se běžně používají – co třeba tramvaj (nebo používáte tramway?), trolejbus (nebo píšete trolleybus?), relé, kečup? Píšete ta slova všude důsledně „v originále“? A to jsem vybral slova poměrně mladá, u kterých ještě „originál“ běžně známe. A co teprve slova dříve přejatá z latiny, z francouzštiny, z orientálních jazyků…

[Dejv]

Nějaké exaktní pravidlo, které vám pro každé slovo určí, zda slovo v běžné slovní zásobě je nebo není, nehledejte, protože takové pravidlo neexistuje.

nebo že se slovo „džaul“ běžně používá.

Kdyz se budu s nekym bavit o spotrebe tepla, budu zcela bezne pouzivat i onen "dzaul", prestoze ho jinak nepouzivam. Mam ho teda ve sve slovni zasobe nebo ne?

Ono jde taky o prostredi, v ramci ktereho se pritomnost daneho slova ve slovni zasobe posuzuje. Hornici zcela bezne pouzivaji (a teda maji v bezne slovni zasobe) napr. slova "hajcman" a "štajgr". U lekaru tato slova nenajdete.

Tak můžeme zkusit místo „džaulu“ třeba jiná česká slova, která se běžně používají – co třeba tramvaj (nebo používáte tramway?), trolejbus (nebo píšete trolleybus?), relé, kečup? Píšete ta slova všude důsledně „v originále“? A to jsem vybral slova poměrně mladá, u kterých ještě „originál“ běžně známe. A co teprve slova dříve přejatá z latiny, z francouzštiny, z orientálních jazyků…

OK, z tohodle pohledu jste me dostal.

---

Myslim, ze oba mame v necem pravdu a nema smysl se tim dale zabyvat. Navic pod dotazem, se kterym to vubec nesouvisi. Navrhuji tuhle debatu ukoncit vzajemnym pratelskym podanim rukou . Ja vam tu svou nabizim. Co vy na to?

Dejv

[petr]

Slovo bajt je korektní, slovo "džaul" ne. Podívejte se do nějakého slovníku nebo na stránky Ústavu pro jazyk český. Jinak nechápu proč řešíte takovou <>, kterou si můžete všichni snadno zjistit, a navíc pod dotazem, který s ní vůbec nesouvisí.

[Filip Jirsák]

Do wikipedie si může každý napsat co chce.

Což samozřejmě platí pro oba dva odkazované články.

Mimochodem, proč když se odkazujete na stránku, která má v nadpisu i URL napsáno klasicky byte, používáte v odkazu zpotvořeninu bajt?

Protože raději používám česká slova, v českém jazyce se skloňováním a časováním je to mnohem jednodušší. A nebudu používat anglický zápis pro 1. a 4. pád jednotného čísla, a ve všech ostatních případech a odvozených slovech český zápis – pokud používám nějaké slovo, měl bych je v celém textu používat jednotně.

[Dejv]

Protože raději používám česká slova

V tom pripade byste ale svych x MB (nebo vy vlastne MiB, pokud se nepletu) RAM mel vymenit za x milionu slabik RAM. Pardon, vlastne za x*1024*1024 slabik, protoze kapacity RAM se stale jeste (diky Bohu) pocitaji normalne. A totez provest i s diskem (ovsem s jinym prepoctem, kterym se ovsem nehodlam zabyvat). A procesor byste nemel taktovat na x GHz, ale na x Gc/s (x miliard cyklu za sekundu)

Dejv

[Filip Jirsák]

V tom případě byste ale měl vyměnit RAM za PSNP, procesor za zpracovatele a disk třeba za talíř. A pokračovat byste asi měl milionem, sekundou, cyklem… Jenom nevím, ve kterém století se budete chtít zastavit a prohlásíte, že tím stoletím je česká slovní zásoba uzavřena a vše, co se do ní od té doby přidalo, jsou cizí slova. Nebo si jenom pletete překlad slova a jeho počeštění?

[Dejv]

Proc bych mel neco vymenovat? Ja problem se bytem nemam.

Dejv

[Filip Jirsák]

Proc bych mel neco vymenovat? Ja problem se bytem nemam.

Tak to je fajn, že se vám bydlí dobře.

[Dejv]

Mel jsem samozrejme na mysli jednotku informace, nikoli prostor k bydleni. Coz ostatne vite

Dejv

[Dejv]

Nezapomel, byl jsem tam a nehodil se mi, proto jsem ho neuvedl.

Kdyz uz teda pominu fakt, ze nevim, co to je ten "bajt". Jednotka informace je "byte". Stejne tak, jako jednotka tepla je "joule" a ne "dzaul" a jednotka kmitoctu je "hertz" a ne "herc".

Dejv

[pc2005]

Swap jde případně vytvořit i jako soubor ve filesystému, takže asi nebude potřeba vytvářet swap oddíl, musím ale ještě dodat, že swap na filesystému je pomalejší (je fragmentovaný).

[Max]

Není nutný. Swap v linuxu je od toho, aby tě spasil, když by ti chtěla dojít ramka. Pokud máš paměti dostatek a věříš, že ti nedojde, tak swap klidně vynech. V nouzi pak můžeš narychlo nahodit třeba swapování do souboru jako mají třeba win.
Zdar Max

[hasty]

Priznam sa, ze aj mna to zaujima... Pri uspani pc alebo hibernacii sa vyuziva swap?-neuklada sa obsah ram do swapu? Niekde som este cital, ze swap sa dost vyuziva pri kompilacii...je to pravda?

Ako je to teda so swapom, kolko MB potrebujem na desktop a na server? (pocitam, ze mytus 2nasobok ram je za nami:). Teoreticky by sa mal dat spravit swap aj do ram, nie? (hadam live distra to tak robia?) Btw, nejaky funkcny navodik ako spravit swap do suboru alebo ram by sa nenasiel?:) Vdaka

[Martin Tůma]

Pro swapování do souboru stačí v zásadě tři příkazy (článků s vysvětlením je na internetu celá řada):

# dd if=/dev/zero of=/swapfile bs=1024 count=524288
# mkswap /swapfile
# swapon /swapfile

Swapování do RAM je pak už jen z definice swapování nesmysl.

[cronin]

Teoreticky by sa mal dat spravit swap aj do ram, nie?

Coby teoreticky, urcite to ide urobit aj prakticky. Rovnako nielen teoreticka je aj situacia nazyvana low memory deadlock. Nastava - zhruba povedane - vtedy, ked system nema volnu pamat, a na to, aby nejaku uvolnil, musi najskor nejaku naalokovat. Swap v RAM je idealny kandidat, podobne ako swap na NFS, alebo swap na read-write loopback-u.

[Filip Jirsák]

Opravdu vám ty 2 GB diskového prostoru navíc pomohou? Při současných cenách disků tím ušetříte asi tak 6 Kč… Swap není nutný, ale pokud jej máte, může tam systém odkládat nepoužívané stránky paměti – takže třeba můžete mít spuštěno najednou víc programů, než kolik se vám jich vejde do RAM (a při přepnutí do jiného programu se pouze obnoví jeho aktuální stav ze swapu, nemusí se celý program znovu startovat a inicializovat) nebo může systém teoreticky využít více RAM pro diskovou cache a urychlí se tím diskové operace.

[Jan Šimák]

Souhlasím. Také nevidím důvod proč nevytvořit 2GB partišnu pro swap a mít tak možnost nahrát do paměti více dat. U osobního počítače nebo notebooku navíc díky swapu mohu využívat věci jako hibernace nebo uspání do ram (nevím jestli swapování do souboru v tomto případě funguje, ale proč si to komplikovat).

[R]

Napr. na servery swap zasadne nedavam, ale dam tam dostatok RAM. Ked sa dostane server do swapu, je to vacsinou v prdeli. Uswapuje sa na smrt. Bez swapu zasiahne OOM killer a pri troche stastia zabije ten spravny proces.

[hasty]

A o ake servery konkretne ide, resp. co vsetko na nich bezi? -web server, file server...

[R]

To je jedno - nejaky proces sa zblazni a zacne alokovat pamat. Cim mas viac swapu, tym horsie. Ani cez SSH sa nepripojis (a keby si aj nahodou bol pri konzole, tak ani tam sa neprihlasis). Bud pockas, az to nejako samo ozije (co moze trvat aj hodiny), alebo to proste musis resetovat.

[lojza]

To je samozrejme fajn reseni, ale ne vzdy efektivni napr. pokud jde o cenu. Abych mel nekde rezervnich nekolik GB RAM pro pripad spicky nastavajici jednou za rok, to je lepsi mit tam swap. Navic u nektereho hardwaru muze byt problem osadit treba 10GB RAM, pritom tam tolik pameti je treba.

[R]

Na spicku raz za rok sa mozes vykaslat, tam ta ten swap aj tak nezachrani. Napr. na webserveri treba rozumne obmedzit maximalny pocet spojeni. Tym sa zabezpeci, ze v pripade pretazenia to pojde aspon tym ludom, ktori sa do toho limitu vojdu, ostatni si pockaju. Keby tam limit nebol, tak sa moze stat, ze to nepojde nikomu, lebo odozvy budu take pomale, ze kazdemu vytimeoutuje browser.

[Milan Jurik]

Jak se Linux MM brani proti fragmentaci alokovane pameti v pripade, ze nema swap?

[R]

To neviem, ale uptime (na webserveri bez swapu s 1.2GB RAM) som mal 378 dni a nevsimol som si ziadny problem.

[Milan Jurik]

Pravda, webservery by mohly byt v pohode, vzhledem k zpusobu jejich zateze.

[cronin]

Zalezi od verzie jadra. V starsich verziach dost slabo. V novsich verziach existuje nepriamy sposob alokacie pamate, ktory je kusok pomalsi ako "klasicky", ale dokaze "diery v pamati" poskladat do zdanlivo suvisleho celku. Toto uplne riesi problem fragmentacie, otazne vsak je, kde vsade sa to uz pouziva, nakolko je to tusim dost nova ficura (pisalo sa o tom pred par mesiacmi aj v jadernych novinach). Napr. vo FreeBSD je opisany sposob jedinym sposobom alokacie pamate, a teda vo FreeBSD k fragmentacii pamate nikdy nedochadza. Presnejsie k fragmentacii samozrejme dochadza, ale nikdy sa neprejavia jej nepriaznive dosledky, napr. ze system ma 100MB volnej pamate rozkuskovanej v sto kuskoch po 1MB, ale pole velkosti 1MB sa alokovat nepodari.

[Milan Jurik]

Dokaze tedy "setrast" bloky pameti tak, aby mohl nabidnout souvisly blok pro DMA? Ne jen "zdanlivo", ale opravdu souvisle? Tedy, vynechame-li vyuziti IO MMU.