Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
> Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovatTo víš špatne. Knižku o Linuxe si už nejakú čítal? Ako si sa učil používať Windows?
].
Hodne stesti a nezapomen GNU/Linux neni alternativa k MS Windows, ale samostatny operacni system, ktery ma svoji vlastni kulturu, zvyky a zpusob pouzivani -- GNU/Linux NENI Windows.
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.Určitě si přečtěte i zdejší učebnici, zejména kapitolu o instalaci softwaru. Stahování „odněkud“ z internetu a kompilace je až ta poslední volba, pokud vše ostatní selže. Normálně pouze řeknete balíčkovacímu systému (správci softwaru) vaší distribuce, že chcete nainstalovat nějaký program, a balíčkovací systém se postará o stažení a instalaci programu i jeho závislostí.
Např stáhnu si z netu nějakou app a vim že se to pak musí nějak zkompilovat, ale nevim jak.
To je jen taková otřepaná fáma. Záměnou jednoho slova lze ovšem získat tvrzení ... že se to pak může nějak zkompilovat ..., což už je trochu blíž pravdě. Takové distribuce jako Ubuntu mají k dispozici tisíce aplikací v binární podobě. 99,9% z toho, co může člověk potřebovat, si prostě okamžitě stáhne a nainstaluje, s perfektním přehledem o všech balíčcích i o každém jednotlivém souboru, který k nim patří. A to ještě nemluvím o automatické aktualizaci veškerého software na počítači, která je v každé linuxové distribuci samozřejmostí.
Kompilování je pěkná záliba, ale je lepší to nechat na dobu, kdy už budeš systému trochu rozumět a budeš třeba chtít něco zajímavého vyzkoušet. Nebo až tě začne lákat představa, že aplikace zkompilovaná na míru pro tvůj procesor poběží třeba o 5% rychleji...
(Mimochodem, ovladače grafické karty Intel mi zvedly framerate o 20%, když jsem je zkompiloval kompilátorem Intel.
)
Vybral sem si pro začátek Ubuntu, docela se mi líbí. Zkoušel sem Mandrivu ale ta mě moc nevzala. Viděl sem u kolegy v akci i gentoo a musim říct že je fajn, ale na netu sem se dočet že je to distribuce spíš pro pokročilejší linuxáře.
Já jsem měl kdysi dávno Mandrake, předchůdce Mandrivy. Ovládání celé distribuce bylo ovšem klikací a všechny podstatné konfigurační soubory tak extrémně nepřehledné, že mě to po pár měsících přestalo bavit. Člověk ten systém nemohl důkadně prozkoumat a zjistit, co to dělá. Proto jsem přešel na ArchLinux. Tam takové problémy nemám. Těžko říct, jestli je lepší dvacektrát kliknout nebo napsat jeden příkaz. Zpočátku možná to první, ale po pár měsících používání už většina uživatelů dá přednost té druhé možnosti.
Mrazilo mě v zádech když sem zjistil jak perfektně dokáže Wine zvládnout třeba Corel Draw 8.0 jestli máte něco co mi můžete do začátku poradit (ne jenom to na co sem se ptal) budu rád.
Wine funguje čím dál lépe, ale zatím není všemocný. Takže není dobré na něj spoléhat jako na pracovní nástroj, který stoprocentně nahradí Windows. Jinak dobrá rada je asi jediná: číst. Ať už manuálové stránky nebo nějaké návody, všechno člověku může pomoct k rychlejšímu a efektivnějšímu ovládání systému. Každý čas investovaný do získávání znalostí se zcela jistě vrátí. Kromě toho, v UNIXu se počítá s tím, že uživatel vždy přesně rozumí tomu, co dělá. Například opisování příkazů bez důkladného pochopení jejich funkce tedy není dobrý nápad.
Proto jsem přešel na ArchLinux.Jo archlinux je super, ale byl to dost porod rozchodit ho tak jak jsem si predstavoval, vetsina HW nefungovala od zacatku a bylo potreba se dost hrabat v konfiguracich a bash skriptech aby vse bylo jak chci, ale ted jsem maximalne spokojen. Nedavno jsem potreboval novej pocitac pro mamu, zkusil jsem Ubuntu a vsechen hardware sel hned od zacatku, jen jsem upravil nejake nastaveni podle mych predstav, nakopiroval tam mamy data, emaily do Thunderbirda, zalozky do Firefoxe a par drobnosti a hotovo, vsechno pripraveno a mama spokojena ze to je vsechno jeste jednodussi nez driv (Windows XP a stejny programy - Ooo, Firefox, Thunderbird...) a pro me to trvalo o cely odpoledne min casu nez instalace Woken. Oproti Archu to ma jen nevyhodu, ze zabira o dost vic mista na disku a zere dost vic RAMky (pomalejsi, ale na novym HW to je jedno), jde o to, ze Arch si udelam namiru, ale vyzaduje to znalosti. A z toho taky vyplyva, ze kdyz neco nejde v Archu tak to opravim spis protoze znam system vic podrobne, v Ubuntu kdyz se nejaky klikatko zblazni, udela nakou haluz tak mam mensi sanci zjistit co s tim bez konzole... Tim chci jen rict, ze Ubuntu je dobra volba pro zacatecnika, ze s Archem je dost prace a je potreba uz trochu znat Linux...
Tiskni
Sdílej: