Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Dobrý den, potřeboval bych poradit jelikož si instaluju Debiana, jaké CD mám stáhnout abych tam mel možnost přidat do jádra modulo ndiswrapper, protože CD-debian-xfce-testing tam tento modul nemá
. A bez něj se bohužel nepřipojím na net, teda jestli to pak tu wifi WL-138G v2 zprovozním ale co sem vydel navody tak by to nemel byt problem. V Ubuntu sem ju zprovoznil. Upozornuji, že mám jen CD :-). Poslední
). Tak honem honem prosím rady, Debian je oproti Ubuntu rychlejší
.
Co to? Omlouvám se, ale nerozumím
.
Aha, našel sem to na googlu, takže chcete tim rict, že si mam zase nainstalovat Ubuntu a z toho nainstalovat Debian. No to bude porod.
Tak sem našel DVD. Takže asi konec všem strastím a slastím. Du stahovat DVD č.1 Debianu. Jestli na tom není modul pro ndiswrapper tak se zabiju. Nevíte jak to zjistit jestli tam je nebo ne? At to nestahuju zbytečne :-).
Tak co nestahuju to zbytečně? Stahuju první DVD amd64. Jestli tam ten ndiswrapper nebude tak to rozkopu ! Proč já musím mít vzdycky speciální wifi která se nenačte automaticky doprd... S google sem chytrej jak svina, ale bez internetu su uplne tupej.
A co si proste jen stahnout ty konkretni baliky? Jsou max tri, co jsem tak pochytil z popisu...
je to nejakej src modul ndiswrapper či co. jen ten potrebuju. mrknu na stranky debianu jestli tam je nejaka moznost stahnout jednotlivy baliky.
No tak tam ta moznost je.. tak uvidime co se stane
. Ale ted stahuju DVD tak to vyzkousim az potom.uz mi zbyvaj jen 4 hodiny
.
Tak sem se na to stahovani DVD cka vykaslal a dal tam zas to CD xfce debian testing s tím ze tam dohraju ty balíky. No, a začlo mi pravé nefalšované DEPENDENCY HELL
. ndiswraper src potrebuje bzip2, dále potrebuje debhelper a debhelper potrebuje dalších 9 balíčku na kterých je zavislý apredpokladam ze ty další balíky budou taky na něčem zavisly. To nemam šancu vyřešit. 
Se prostě na to vyseru a koupim si wifi kartu ktera ma ovladač přímo v jádru! Hlavně že ten kokot co mi tu co ted mam prodaval rikal ze si mysli ze v Linuxu pujde. To jo, ale s problemama, kokot, hlavne ze mel sako a kravatu debilek.
Nevíte o nejaky podporovany wifi karte normalne dostupnou v obchodech kamenych?
Tiskni
Sdílej: