OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
procmailem
, nebo vřazením nějakého mezičlánku mezi qmail
a lokálního doručovatele.
cat .qmail |/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
@[IP-postfixu]:puvodni.adresat@puvodni-domena.cz
m nebo zkusit nahrazovat zavináč procenty a posílat to na puvodni.adresat%puvodni-domena.cz@[IP-Postfixu]
a na Postfixu to procento nahradit zpět zavináčem.
percenthack (qmail-send)
Default: none. The "percent hack" is a primitive form of source routing introduced by sendmail in the early 1980s. If you send mail to user%in.side@out.side, the mail would be sent to out.side, where the address would be rewritten to user@in.side and sent along to in.side. In the past 20 years, most of the connectivity problems that require source routing have been solved, and for the ones that remain there are better tools such as smtproutes (described later), so the percent hack is obsolete. If for some reason you absolutely need it (you have an ancient mission-critical program for which all the source code has been lost that sends mail using the percent hack, perhaps) any addresses in domains listed in percenthack are scanned for percent signs and rewritten. In the previous example, out.side would have to be listed there.
If a domain listed in percenthack is also listed in rcpthosts, your system is an open relay, because spammers can send mail anywhere through your system by putting the actual target address in percent form inside an address in the listed domain. Yes, spammers actually do so. The solution is simple: don't do it.
Ale nějak z toho nechápu jak to nastavit aby se mi adresa nezměnila. Na první server chodí hodně pošty na různé uživatele a ty potřebuji zachovat, takže když mám na druhém serveru doménový koš takže nastavím |/usr/bin/forward uzivatel%domenaprvnihoserveru@domenadruhehoserveru
?
domenaprvnihoserveru
– e-mail na něj přijde na adresu uzivatel@domenaprvnihoserveru
. Zda pak na prvním serveru uděláte to přesměrování přes nějakou doménu, nebo přes IP adresu( uzivatel%domenaprvnihoserveru@[IP.adresa.druheho.serveru]
), na tom už nezáleží. První server musí vědět kam má e-mail poslat (takže se zabývá částí za zavináčem), druhý server musí vědět, že má e-mail přijmout (a dostane tu část před zavináčem a procento nahrazené zavináčem).
|/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
ssmtp
), který bude e-mail rovnou odesílat SMTP protokolem. To bych ale moc nedoporučoval, protože pak by odesílání bylo součástí doručování, takže bude doručování trvat déle (a pokud bude cílový server nedostupný nebo bude odpovídat pomalu, může trvat výrazně déle) – pak by se vám mohlo stát, že qmail
vyčerpá limit souběžných doručování a celé doručování se tím zpomalí. Druhá možnost je odesílat to přes jinou instanci normálního poštovního serveru (např.spustit podruhé qmail
) a tuhle druhou instanci nakonfigurovat tak, aby neposílala chybové zprávy o nedoručitelnosti. Samozřejmě pak tahle druhá instance qmail
u musí běžet na jiné IP adrese nebo na jiném portu. Asi také budete muset použít něco jiného, než /usr/bin/forward
– pokud tedy forward
u nejde říci, jakým způsobem má e-mail odeslat.
Tiskni Sdílej: