Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
procmailem, nebo vřazením nějakého mezičlánku mezi qmail a lokálního doručovatele.
cat .qmail |/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
@[IP-postfixu]:puvodni.adresat@puvodni-domena.czm nebo zkusit nahrazovat zavináč procenty a posílat to na puvodni.adresat%puvodni-domena.cz@[IP-Postfixu] a na Postfixu to procento nahradit zpět zavináčem.
percenthack (qmail-send)
Default: none. The "percent hack" is a primitive form of source routing introduced by sendmail in the early 1980s. If you send mail to user%in.side@out.side, the mail would be sent to out.side, where the address would be rewritten to user@in.side and sent along to in.side. In the past 20 years, most of the connectivity problems that require source routing have been solved, and for the ones that remain there are better tools such as smtproutes (described later), so the percent hack is obsolete. If for some reason you absolutely need it (you have an ancient mission-critical program for which all the source code has been lost that sends mail using the percent hack, perhaps) any addresses in domains listed in percenthack are scanned for percent signs and rewritten. In the previous example, out.side would have to be listed there.
If a domain listed in percenthack is also listed in rcpthosts, your system is an open relay, because spammers can send mail anywhere through your system by putting the actual target address in percent form inside an address in the listed domain. Yes, spammers actually do so. The solution is simple: don't do it.
Ale nějak z toho nechápu jak to nastavit aby se mi adresa nezměnila. Na první server chodí hodně pošty na různé uživatele a ty potřebuji zachovat, takže když mám na druhém serveru doménový koš takže nastavím |/usr/bin/forward uzivatel%domenaprvnihoserveru@domenadruhehoserveru
?
domenaprvnihoserveru – e-mail na něj přijde na adresu uzivatel@domenaprvnihoserveru. Zda pak na prvním serveru uděláte to přesměrování přes nějakou doménu, nebo přes IP adresu( uzivatel%domenaprvnihoserveru@[IP.adresa.druheho.serveru]), na tom už nezáleží. První server musí vědět kam má e-mail poslat (takže se zabývá částí za zavináčem), druhý server musí vědět, že má e-mail přijmout (a dostane tu část před zavináčem a procento nahrazené zavináčem).
|/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
ssmtp), který bude e-mail rovnou odesílat SMTP protokolem. To bych ale moc nedoporučoval, protože pak by odesílání bylo součástí doručování, takže bude doručování trvat déle (a pokud bude cílový server nedostupný nebo bude odpovídat pomalu, může trvat výrazně déle) – pak by se vám mohlo stát, že qmail vyčerpá limit souběžných doručování a celé doručování se tím zpomalí. Druhá možnost je odesílat to přes jinou instanci normálního poštovního serveru (např.spustit podruhé qmail) a tuhle druhou instanci nakonfigurovat tak, aby neposílala chybové zprávy o nedoručitelnosti. Samozřejmě pak tahle druhá instance qmailu musí běžet na jiné IP adrese nebo na jiném portu. Asi také budete muset použít něco jiného, než /usr/bin/forward – pokud tedy forwardu nejde říci, jakým způsobem má e-mail odeslat.
Tiskni
Sdílej: