Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
procmailem, nebo vřazením nějakého mezičlánku mezi qmail a lokálního doručovatele.
cat .qmail |/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
@[IP-postfixu]:puvodni.adresat@puvodni-domena.czm nebo zkusit nahrazovat zavináč procenty a posílat to na puvodni.adresat%puvodni-domena.cz@[IP-Postfixu] a na Postfixu to procento nahradit zpět zavináčem.
percenthack (qmail-send)
Default: none. The "percent hack" is a primitive form of source routing introduced by sendmail in the early 1980s. If you send mail to user%in.side@out.side, the mail would be sent to out.side, where the address would be rewritten to user@in.side and sent along to in.side. In the past 20 years, most of the connectivity problems that require source routing have been solved, and for the ones that remain there are better tools such as smtproutes (described later), so the percent hack is obsolete. If for some reason you absolutely need it (you have an ancient mission-critical program for which all the source code has been lost that sends mail using the percent hack, perhaps) any addresses in domains listed in percenthack are scanned for percent signs and rewritten. In the previous example, out.side would have to be listed there.
If a domain listed in percenthack is also listed in rcpthosts, your system is an open relay, because spammers can send mail anywhere through your system by putting the actual target address in percent form inside an address in the listed domain. Yes, spammers actually do so. The solution is simple: don't do it.
Ale nějak z toho nechápu jak to nastavit aby se mi adresa nezměnila. Na první server chodí hodně pošty na různé uživatele a ty potřebuji zachovat, takže když mám na druhém serveru doménový koš takže nastavím |/usr/bin/forward uzivatel%domenaprvnihoserveru@domenadruhehoserveru
?
domenaprvnihoserveru – e-mail na něj přijde na adresu uzivatel@domenaprvnihoserveru. Zda pak na prvním serveru uděláte to přesměrování přes nějakou doménu, nebo přes IP adresu( uzivatel%domenaprvnihoserveru@[IP.adresa.druheho.serveru]), na tom už nezáleží. První server musí vědět kam má e-mail poslat (takže se zabývá částí za zavináčem), druhý server musí vědět, že má e-mail přijmout (a dostane tu část před zavináčem a procento nahrazené zavináčem).
|/usr/bin/forward uzivatel@postfixdomena.cz
ssmtp), který bude e-mail rovnou odesílat SMTP protokolem. To bych ale moc nedoporučoval, protože pak by odesílání bylo součástí doručování, takže bude doručování trvat déle (a pokud bude cílový server nedostupný nebo bude odpovídat pomalu, může trvat výrazně déle) – pak by se vám mohlo stát, že qmail vyčerpá limit souběžných doručování a celé doručování se tím zpomalí. Druhá možnost je odesílat to přes jinou instanci normálního poštovního serveru (např.spustit podruhé qmail) a tuhle druhou instanci nakonfigurovat tak, aby neposílala chybové zprávy o nedoručitelnosti. Samozřejmě pak tahle druhá instance qmailu musí běžet na jiné IP adrese nebo na jiném portu. Asi také budete muset použít něco jiného, než /usr/bin/forward – pokud tedy forwardu nejde říci, jakým způsobem má e-mail odeslat.
Tiskni
Sdílej:
