V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Zdravim,
poridil jsem desku s VIA Epia a s podporou CMOV, takze by Xen mel bez problemu fungovat. Pod Lennym jsem podle tohoto navodu zkompiloval Xen 3.3.1. Vsechno dobehlo bez chyb, kernel nainstalovan. Po restartu najel Grub, zvolil jsem start Xen kernelu, chvili najizdel vmlinuz a pote zcernala obrazovka a pocitac se restartoval.
Bohuzel jsem nenasel v logu zadnou chybu - zrejme to zkolabovalo driv, nez vubec najel linux kernel :(. Takze vubec netusim, kde by mohl byt problem. Podle internetovych for by muj procesor mel s Xenem normalne fungovat. Nasel jsem i patch, opravujici detekci procesoru C3, ten je ale jiz v 3.3.1 soucasti Xenu (overeno ve zdrojacich)...
Myslim ze by mohl byt problem v konfiguraci xen kernelu.
Zkousel jsi nejake distro s xenem? OpenSuse, CentOS, Ubuntu?
Nejrychlejsi varianta je spustit livedistro VMknoppix. Pokud najedete to tak je to na 100% chyba xen kernel configu.
zkousel jsem oficialni baliky debianu s xen 3.0.1, potom cisty debian s oficialnimi xen zdrojaky 3.3.1 a vcera jeste posledni pokus, xen 3.3.1 a kernel optimalizovany pro nehemiah, namisto obecne i686. Bohuzel, vsude se to chova uplne stejne. Proste pri startu kernelu vypnuti monitoru a reset, bez jakychkoliv hlasek a zaznamech v logu 
. Ale VM knoppix zkusim...
Tak smula, nenajede ani Xen na Knoppixu. Takze na to pravdepodobne dlabu uplne. Za ten cas, co jsem nad tim stravil, bych si vydelal na nekolik novych desek .
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz