Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Zdravim vsechny bastlire,
jaky byste doporucili CAD software za nahradu Eaglu ??
taky odpoved :D jen me vadi velikost desky kterou muzu delat ve free verzi
Ale kdepak, třeba Mentor Graphics Board Station je i pro Linux. Jenom je to naprosto nesrovnatelná kategorie - jak funkčně, tak i cenově.
Jako náhrada za Eagle by mohl stačit buď KiCad nebo gEDA.
Zato Linuxová alternativa běžných Windows EDA systémů střední třídy (kolem 10000 EUR) pro Linux neexistuje.
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb. Kicad opticky vyzera dobre, pripada mi ale ako one-man-show, idea je pekna, ale vyvojovy cyklus a rekacie na buggy su nejake divne. Na mensie veci v amaterskych podmienkach je Kicad pouzitelny, pri gEda musite pocitat s tym, ze cesta k prvemu uspesnemu produktu je dlazdena vynalozenim relativne velkej energie na studium, na druhej strane si mozete cely system upravit presne podla Vasich potrieb. Nezanedbatenym plusom otvoreneho systemu ako gEda je to, ze vsetky informacie (komponenty, footprinty, sch, pcb, net ...) sa ukladaju v textovej podobe, takze vela veci sa da pri miernej sikovnosti spachat aj v obycajnom textovom editore ...
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb.
To samozřejmě nemusí být vůbec na škodu. Nejefektivnější a nejproduktivnější EDA systém, který jsem kdy používal byl DOSový OrCAD 4.0 a později 386+, což byla sada jednotlivých programů - editor schémat, simulátor, editor PCB, autorouter a pomocné utility. Tento starý systém měl tak dokonalé ovládání, že nebylo nutné během celého návrhového procesu vzít do ruky myš. V efektivitě používání ho nedokáže překonat žádný z dnešních klikacích systémů.
To se samozřejmě nedá srovnávat. V OrCADu byl pohyb v mřížce, jiný pohyb byl se shiftem, altem apod. Hlavní důvod neskutečné efektivity byly ale dokonalé klávesové zkratky. Člověk nejenom, že nepotřeboval myš, ale nebylo třeba ani používat menu.
21.3.2009 18:00
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
Můžu se jen zeptat, jak to člověk dělá, když ve chvíli, kdy už má (téměř) hotové pcb a chce udělat nějakou triviální změnu ve schématu (a samozřejmě, aby se to promítlo do netlistu>pcb?) Lze to (jednoduše)?
Toto maju samozrejme EDA programy/systemy osetrene, v gEDA sa po upravach schemy vygeneruje (hotovym skriptom/programom) novy netlist a rozdiel v plosnom spoji. To sa inkludne do rozrobeneho pcb, takze su tam potom nove (vzdusne) spoje a suciastky na ulozenie. Pokial sa pri vymene v scheme nejake spoje rusili a na pcb uz su natahane, kontrola (DRC) ich oznaci. Je mozna aj cesta naopak (upravy v plosnom spoji previest do schemy), ale to som popravde netrenoval.
Dá se odpovědět na otázku, který z nich (KiCad x gEDA) je lepší?
pokud dokazes jednoznacne a nezaujate odpovedet na "co je lepsi" v otazce vim/emacs, tak Ti zajiste uplne stejnym zpusobem nekdo odpovi Tvoji otazku. 
, ale daco mu odpisat treba, inak bude frflat na Linuxakov, ze si z neho robia srandu a nikto mu neporadil...
Takze - ak potrebujes rychlo splacat nejaky plosak do seminarnej roboty alebo diplomovky, tak rychlejsia cesta je pouzit Kicad (ak samozrejme prekonas nejake tie muchy, ktore ma a budes spokojny s tym, co sa s nim da robit). Ak sa ale planujes teme EDA venovat seriozne s profesionalnym horizontom, tak je lepsie investovat namahu do gEDA, pretoze tam sa naucis a spoznas vsetky kroky, ktore su obsiahnute aj v komercnych systemoch (pokial na nich budes robit, gEDA je na beznu pracu vysoko pouzitelna). Treba sa ale pripravit na mozol na zadku, toto je beh na dlhu trat.
Díky moc za tuhle odpověď - ušetří mi spoustu práce s porovnáváním. Učím studentíky PADS (v tuto chvíli od Mentoru). Dá se provozovat v demo verzi - omezení na 30 součástek, což pro účely výuky postačuje, ale Mentor nám věnoval něco přes 10 licencí. Ale moc se mi ten program nelíbí: veliký, složitý, ... Co se mi na něm líbí, že je to soft, který se v praxi používá - žádná náhražka nebo hračka.
Pořád přemýšlím, jestli to nezměnit a měl jsem v merku Eagle, protože je pro oba systémy, ale ten Kicad mě zaujal - viděl jsem v něm na netu nějaké projekty. Možná by ten Kicad mohl stačit.
Studentíci sice mají profesionální horizont, ale pravděpodobnost, že budou navrhovat desky je malá. Stejně nikdo nevím v jakém to bude programu. Jde hlavně o seznámení. Třeba se dostanu k tomu Kicad vyzkoušet a posoudit jestli není moc jednoduchý. Dále bych musel předělat všechny materiály a vypracované postupy. Ještě jednou díky za odpověď.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.3.2009 17:16
21.3.2009 11:57