Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Na serverech tenhle problem nemam. Server se nainstaluje, nastavi a pak jede, dokud se nezrusi. Na notebooku mam zase relativne kratkou dobu zivotnosti distribuce, takze reinstalace cca jednou za rok to jisti. Jina otazka nastava v okamziku, kdy se ma clovek starat o desitky, pripadne stovky serveru. Pak nastupuji nastroje typu cfengine.
31.7.2009 10:55
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Psane poznamky jsem zkousel ale kam je psat?
Zkus lokální wiki (já používám klasickou mediawiki). Velmi snadno vytvoříš nový zápisek, třeba stylem co služba to článek. Můžeš vytvářet odkazy na neexistující články, tento seznam pak může sloužit i jako todo. Články to má verzované, i to se hodí. Nakonec z toho máš soukromou knowledge base. Nejhorší je se přinutit to tam poctivě psát. S tím ti to nepomůže.
Pro často měněné configy (u mě firewall) jsem si zařídil svn repositář. Pokud člověk dodržuje zásady commitu (commit by měl být co nejmenší a měl by obsahovat jednu ucelenou část, každý commit musí mít komentář), dost to pomůže udržovat pořádek v konfigu samotném.
Celé /etc denně zálohuji pomocí rsnapshot. Můžeš těch verzí mít pak třeba tisíc, spotřebované místo je minimální. Já to používám spíš jako ochranu proti nechtěnému smazání.
Zkus lokální wiki (já používám klasickou mediawiki).
Já si zase tyhle poznámky píšu do blogu – nezobrazuji je na titulní stránce, protože by toho tam bylo moc, ale dávám je pod štítek Taháky a snadno se k nim dostanu odkudkoli 
A možná na ně občas zabrousí i někdo jiný.
31.7.2009 12:53
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
jak je to s mediawiki a přikládáním souborů? dají se v tom držet i ty configy? nebo ty mít v svn/git/ap? rád bych jedno řešení...
Určitě bych to držel oddělené. Stejně potřebuješ místo, kam si psát různé HOW-TO, poznámky, než se ti to dostane do krve. Hezky bod za bodem. Na toto se ti právě bude hodit ta wiki. Je to formátovaný text, vypadá to hezky, dá se to tisknout.
Do wiki lze přikládat i soubory, též jsou tam verzované. Ale jako náhrada za VCS je to nepoužitelné.
a nebo místo wiki třeba backpack (http://backpakit.com)
29.7.2009 21:57
vlk | skóre: 23
| blog: u_vlka
na to pouzivam git
-Nainstaluju cistej system.
-Nainstaluju SW.
-Kazdou zmenu konfigurace systemu i SW ukadam do root-a.
-Jednou za cas pozalohuju celou "konfiguraci".
-Kdyz se server zrusi vratim se do bodu 1 a pouziju zalohovanou konfiguraci.
-Stale dokola.
NN
/etc, /var/lib, ~/binale vzhledem k tomu, že mám podobné configy na serveru i na ntb(oboje debian) je to nepřehledné, nevím jaké změny se udály mezi jednotlivými verzemi..
Myslite komentar..do konfiguraku, nekdy.
Jake kroky?
Zalohuju pouze to co jsem sam zmenil.
NN
30.7.2009 15:58
frEon | skóre: 40
| Praha
31.7.2009 11:20
frEon | skóre: 40
| Praha
30.7.2009 16:08
vlk | skóre: 23
| blog: u_vlka
git pouzivam len nad /etc/ kde je asi najviac vsetkej konfiguracie.
dovody su:
- jeho repozitar je ulozeny v jednom adresari .git, narozdiel od svn, ktory si uklada uplne vsade .svn podadresare a repozitar musi byt niekde inde, tiez je rychly a cely archiv zabera ovela menej nez svn
- je mozne repozitar synchronizovat aj s nejakym inym sietovym (git remote, git push, ...) koli zalohovaniu
- vyuzivam to najma aby som vedel co kedy sa zmenilo, takze po aktualizaciach alebo zmenach vzdy zmeny commitnem (git commit), pripadne este predtym pridam nove subory do repozitara (git add .)
- mozem si robit znacky (git tag ...)
- pozriet si zmeny suborov medzi jednolivymi verziami (git diff....)
... jednoducho klasicky verzovaci system 
ktory je aj jednoduchy a pride mi jednoduchsi nez svn, alebo cvs (ostatne som neskusal). pouzivam ho najma na programatorske projekty, ale aj na /etc
a ma parkrat aj zachranil ked som si rozbil nejaku konfiguraciu. skvele je ze vobec nemusim vytvarat nejake .bak, ... v ktorych po case aj tak clovek ma len bordel 
30.7.2009 16:23
vlk | skóre: 23
| blog: u_vlka
ziadna veda:
cd /etc git init git add . git commit -a -m "initial release"
30.7.2009 20:22
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
viz můj komentář – musíš ochránit celé úložiště (git, mercurial…), aby k němu mohl jen root.
31.7.2009 11:04
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Tyhle 4 řádky jsou o gitu všude.
U svn mám repositář na jednom místě. Každý commit (odkudkoliv) ta data tlačí právě tam. Stačí mi zálohovat toto jedno místo. Když to někdo udělá naznačeným způsobem v gitu tak musí zálohovat tuhle /etc/.git, támhle /var/named/.git atd. Pokud totiž bude chtít mít centrální gití repos, tak musí po každém commitu udělat jestě git push.
31.7.2009 12:05
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
U svn mám repositář na jednom místě.
Tohle moc nechápu – vždyť subversion přece vytváří .svn v každém adresáři – v tom se mi víc líbí hg/git, kde takový adresář je jen jeden – v rootu daného úložiště. Centrální úložiště by se dalo řešit tak, že bys ten init udělal v rootu souborového systému a složky jako /usr, /home, /tmp … bys dal do .hgignore (nevím, jak se to jmenuje v gitu) – pak by stačilo zálohovat /.hg (resp. /.git), kde by bylo všechno na jednom místě.
31.7.2009 12:20
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
31.7.2009 12:59
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jo už rozumím – je to jedna z výhod nedistribuovaných verzovacích systémů (jednodušší práce, jen commit, místo commit+push).
3.8.2009 00:10
frEon | skóre: 40
| Praha
Toto jde u gitu udělat druhým repositářem, který se prohlásí za server. Zde je ale nutné po každém commitu u klienta udělat git push. Snad to píšu dobře, s gitem si vyloženě nerozumím.Ten push po commitu jde pohodlně udělat pomocí hooku
/etc/.git a zazálohuje do nějakého centrálního repa?
31.7.2009 12:37
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
co konkrétně udělá git push? vezme třeba /etc/.git a zazálohuje do nějakého centrálního repa?
Git je distribuovaný systém správy versí. Tedy můžeš mít hlavní repositář (říkejme mu teď server), z něj si uděláš clon do /etc (tomu říkejme klient). Pokud chceš všechny commity klienta mít i na serveru musíš za každým commitem udělat i push.
To co radí kolega výše, tedy vytvoření repa v /etc není napojeno na server. Tedy ty si můžeš ukládat verze konfigů, ale smazáním /etc/ přijdeš i o ten git repositář a tedy i o veškerou historii.
Musel bys tedy pravidelně zálohovat celé /etc včetně toho repositáře.
svn pracuje jinak. Tam potřebuješ server vždy. Tedy commit v /etc ti data vždy pošle na server. Tento jeden server můžeš použít pro ukládání všeho. Konfigů, svých dokumentů, projektů do školy apod. Při smazání /etc/ pak stačí pouze udělat svn checkout. Stačí ti zálohovat jeden server.
31.7.2009 12:58
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
31.7.2009 13:42
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Uživatel zničit repo svými příkazy nemůže.
Repo lze pouze zničit administrátorskými zásahy na svn serveru. Ať již klasické rm -rf, nebo nesprávným použitím svnadminu. Ale od toho jsou zálohy.
když budu mít mnoho rep, dá se jednoduše zjistit na čem sem dělal řekněme za poslední týden?
Musel bys projít všechna a zjistit cos tam kdy udělal.
Co se týče git vs svn, raději si to projdi sám. K svn je někde velmi pěkné PDF. Po oběde najdu a hodím to sem.
31.7.2009 15:36
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
31.7.2009 15:55
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
31.7.2009 12:41
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Když to někdo udělá naznačeným způsobem v gitu tak musí zálohovat tuhle /etc/.git, támhle /var/named/.git atd.Toto by sa dalo vyriešiť tak, že by sa kontroloval root adresár a do .gitignore by sa dalo pravidlo, aby sa všetky podadresáre ignorovali a povolili by sa tam len tie potrebné. PS: Samotný adresár .git sa môže umiestniť kamkoľvek (nemusí byť v tom root adresári).
můžu se zeptat co je to vcs? z gl vypadlo tohle, ale nedává mi to smysl..wikipedia:VCS
jdou nástroje jako etckeeper nastavit pro zálohování adresářů i mimo /etc? například ~/bin /var/lib ap.Predpokladám, že asi nie (aspoň nie jednoduchým spôsobom). Navyše, podľa mňa, v /bin, /usr/var/lib nie sú súbory, pri ktorých by malo zmysel archivovať si zmeny.
Predpokladám, že asi nie (aspoň nie jednoduchým spôsobom). Navyše, podľa mňa, v /bin, /usr/var/lib nie sú súbory, pri ktorých by malo zmysel archivovať si zmeny.
nemluvil jsem o /bin ale o ~/bin což jsou moje skripty
ve /var/lib jsou například dhcp leases(sleduju kdo je na síti, než udělám něco lepšího), nebo tor fingerprint a keys, které bych chtěl mít zálohovány stejným způsobem jako zbytek věcí ve stroji
31.7.2009 12:44
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
31.7.2009 15:22
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Ono to jde použít i místo záloh – např. když máš webový server, více méně čistý Linux, verzuješ /etc, /var/www a textový dump z databáze. Samozřejmě verzuješ na nějaký jiný stroj (nebo přinejmenším disk). Když se celý server zhroutí, stačí znovu nainstalovat Linux, nainstalovat pár balíčků (chce to mít jejich seznam, aby je člověk nemusel lovit z paměti nebo znovu vymýšlet) a obnovit z verzovacího systému nastavení, weby a databázi.
Potíž při tomhle přístupu je akorát při velkých objemech a často se měnících datech – u zálohy se snadno smaže stará verze a člověk si může udržovat jen aktuální verzi – zatímco verzovací systém uchovává celou historii (i ty verze, o které už nestojíš).
30.7.2009 20:20
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Používám mercurial (hg) – verzovací systém. Víš, co jsi kdy měnil, můžeš si psát poznámky, vracet se zpátky. Taky poznáš, co se přesně změnilo během instalace aktualizace balíčků.
Akorát je potřeba dát pozor na práva k adresáři .hg (pro git platí totéž) – vlastníkem je root a nikdo jiný k těm souborům nemá přístup – jinak by si totiž obyčejný uživatel mohl „naklonovat“ toto mercurialové úložiště a dostat se k souborům, které jsou normálně chráněné přístupovými právy (např. soukromé šifrovací klíče, certifikáty).
Nevím. Jsem zvyklý na Mercurial
Ale teď jsem si stahoval nějaké zdrojáky v gitu a jsou si hodně podobné.
Tiskni
Sdílej:
