Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Dobrý den,
zaujala mě starší knížečka o GNU/Linuxu. V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAM, dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MB. jaký máte názor vy? jak na osobní počítač, tak na server. Má dneska smysl ho vůbec mít? v dobe 8GB RAM?
Řešení dotazu:
V té stálo, že ideální nastavení swapu je 2x tolik než máme fyzických RAMTo už musí být ta knížečka hodně stará. To se uvádělo někdy v době jádra 2.4.
dle dalších názorů se uvádí, že stačí bohatě jenom 512MBTo je snad ještě větší nesmysl, uvést nějakou konkrétní absolutní hodnotu. Nějaký univerzální návod, jak vypočítat správnou velikost swapu, neexistuje. Můžete na to použít odhad: velikost RAM vám určuje, kolik aktivních aplikací můžete mít najednou spuštěno, velikost RAM+swap určuje, kolik aplikacím dohromady můžete mít spuštěno. Tj. pokud třeba na desktopu všechny aplikace, které máte spuštěné, aktivně používáte, a vejdou se vám do 8 GB RAM, stačí ta RAMka a swap je zbytečný. Pokud jste zvyklý na začátku spustit spoustu aplikací, pak jich ale používáte jen pár a u ostatních si klidně počkáte, když se na ně přepnete, než se nahrají ze swapu (a dříve používané aplikace se zase mohou odswapovat), a pokud vám na ty aktivní apliakce stačí 8 GB a celkem na všechny spuštěné 12 GB, stačí vám 8 GB RAM a 4 GB swapu.
Knížečka je z roku 2004. Uvedené informace mě zaujaly, proto jsem položil dotaz, abych viděl objektivnější názor.
Objektivnější? No nevim. Na noťasu si nechávam velikost do toho dvojnásobku, jelikož s partišnama tak "nešíbuju", tak je to jen "pro jistotu", jelikož swap mam stejně spíš prázdnej. Tedy swap mam pro suspend to disk a pro případ nouze ... stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).
stejně tak pamatuju z diskuse názor, že když už kernel slítne, tak se swapem to trvá dýl, než spadne ... jelikož do swapu zapisuje, i když už se do toho stroje člověk nedostane (viditelně nereaguje na klávesnici).To je spíš mínus velkého swapu, protože člověk zažívá pár minut zoufalství - vzpamatuje se, nevzpamatuje? Restartovat je mu to líto. Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.
Ale naštěstí v takových případech obvykle ještě reaguje na SysRQ.To chce občas hodně dlouhé prsty, abyste dosáhl až někam do datacentra
Ja mám 1G ram a swap som určil na 2.14G a počítač ide stabilne a bez problémov.Myslim, ze je to spatne. Spravna velikost je ve vasem pripade 2.147828G Ale hlavne: velikost swapu musi byt mensi nez je velikost vaseho hardisku!
Tiskni Sdílej: