Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Zdravím,
Protože jsem dlouholetý správce Linux serveru založeného z 99% na velmi spolehlivém Debianu, na který si nemohu ztěžovat jsem se chtěl zetat jak je na tom v současné době slackware distribuce, stabilnost, podpora 64-bit atd. A hlavně jestli s ním někdo máte praktické zkušenosti v provozu jaké má výhody nebo nevýhody. Předem děkuji za odpověď.
Mě se na Slackware líbí spartánský přístup u kterého za mě nemyslí nějaký složitý konfigurační systém. Pro konfiguraci něčeho atypického, třeba routeru se 4 sítěmi se to hodí. U jiných moderních distribucí jsem prakticky již odkázán na obrovité balíčky.
Neříkám, že je to ideální, ale každý má jiný vkus.
Třeba na takovém Centosu kompilace vlastního jádra trvá den, vanila nefunguje a musí se vyrobit vlastní balíček, který se nainstaluje.
64bit verze slackware je v podstate Patrikem na milost vzanej slamd64, coz je neoficielni port slackare na 64bit platformu. Rozjet cokoli na slacku neni problem, akorat clovek musi cist readme/install/how-to kde jsou popsany zavislosti. Dost casto jsou ale k dispozici na netu jiz hotove balicky nebo build scripty - napriklad na http://www.linuxpackages.net/. Sam slack pouzivam od verze 7 a slamd64 od verze 11 (cca zacatek 2005) jak na ntb a stanici tak i na serverech a firewallech. Mam pripraveny scripty primo pro instalaci, takze neresim vyber balicku, a pripadne to co pak chybi dotahnu z nfs serveru. Kdyz srovnam Patrikuv balickovaci system a rpm, tak mi to vychazi tak trochu nastejno. Oboji ma svy klady i zapory. Zname kovbojky s rpm databazi na slacku neresite, pokud si ale poskodite /var/log/packages mate podobnej problem. Pokud budete instalovat nejakej program nebudete resit ze kvuli jedne knihovne vam rpm nuti dalsi kvanta balicku vlivem rekurzivni zavislosti, ale nainstalite pouze pozadovany program a nahrajete na stroj pouze onu pozadovanou knihovnu. Existuji porty apt a dalsich balickovacich nastroju, ale ty neznam.
Naprostý souhlas.
Když někdo má 512MB CF kartu, tak na ní základní router ze Slackware nainstaluje.
rpm se mi neustále snaží tlačit gigabyte "hnoje" a ořezat se to snadno nenechá.
Gigabajty "hnoje" se snaží tlačit i aptitude
(apt-get
) v *buntu, Debianu aj.
jaké má výhody nebo nevýhody.Výhody: takmer vo všetkých prípadoch sa dá prísť na to, ako veci fungujú. (Tam, kde sa na to "nedá" prísť, ide o windowsatenie linuxu - napr. HAL ) Nevýhody: pre desktop - neobsahuje GNOME (odporúča použitie balíkov tretej strany), ešte stále je v ňom len KDE 4.2.4, hoci už takmer mesiac existuje 4.3.1 . Pre server - DNS server je bind, SMTP server je sendmail. Kto chce radšej djbns a postfix, môže byť sklamaný. Niektoré tooly si treba skompilovať (alebo zobrať od 3. strany) - napr. wireshark, clamav či vpnc. Nerozdeľuje od balíčkov veci potrebné pre kompiláciu (žiadne -dev balíky). Neobsahuje PAM. Obahuje niečo smerom k LDAP, ale s tým nemám skúsenosť. Povedz čo na tom chceš rozbehať a dozvieš sa viac. Inak s tým nie je problém.
Tiskni Sdílej: