Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Ahoj, až asi 3 roky používám Gentoo, už mě ale přstává bavit ručně kompilovat kernel, řešit problémy při instalaci, překompilovávat aplikace protože nemám nějaký useflag atp. Chtěl bych tedy přejít na jinou distribuci která bude prostě fungovat.
Potřebuji :
Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit)
Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní
Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400
Nabízí se :
Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ?
Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech
CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hodit
Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
Ubuntu mam pro případ nouze, je pro mne až moc BFU-ready ... to jsou takový widle s tučňákem ve znaku. Debian neznam. Pro CentOS je méně balíčků než pro Gentoo ... občas je harakiri do něj něco dostat. Mam pocit, že iotop nebo latencytop jsem nenašel, od htopu jen někde nepodepsaný rpmko. CentOS má snad jako jedinej v sobě ještě kde 3.5.
Tak si kup Windows 7 a dej si tam tapetu s tučňákem.Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
nedělám si iluze, že s jiným distrem by to bylo jiné, protože pravděpodobnost že nějaké distro bude "prostě fungovat" a to tak že tam nebudu chtít nic měnit neboť vše bude dokonalé a takové, jaké si to představuji a chci je rovna nulePřesně tak. Taky jsem několikrát jevil zaječí úmysly a chtěl utéct od Gentoo k "just works" distribuci (Arch, Debian, Mandriva, OpenSUSE). Vždycky jsem se pokorně vrátil, protože patlání se systémem kvůli funkčnosti mi neubylo, naopak bylo všechno snad ještě problematičtější resp. velmi podobné (Arch).
Občas je ta možnost volby asi obtěžující, že se musíš rozhodovat, co kde bude, co povolíš v konfigurákách, porovnávat, kde se co děje a tak.
Potřebuji : Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit) Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400 Nabízí se : Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ? Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hoditUbuntu / Debian - pro člověka Linuxu znalého už je to asi jedno, když už, tak bych asi volil spíš Debian než Ubuntu ... důvod je spíše optický - Debian je velká jednotná distribuce, zatímco Ubuntu je roztříštěné na ty ztřeštěné deriváty a Ubuntu z Debianu stejně čerpá balíky CentOS - dlooouho jsem o něm uvažoval, ale asi bych ho spíš nedoporučil. Má sice hromadu věcí z RHEL, ale hlavně si z něj nese nevýhodu dnes již zastaralého software - stačí kouknout do repozitářů: kernel 2.6.18, X.org 7.1, KDE 3.5.4... Pro notebook dost nevhodné. Dalším problémem je ta grafika - X1400 má už ukončenou podporu a otevřený ovladač zatím nemá nic moc pověst, takže je třeba volit "distribuci rozumného stáří" - dostatečně novou na to, aby měla relativní novinky, ale přitom dostatečně starou na to, aby na ní běhaly Catalysty 9.3. Na tohle se mi osvědčila openSUSE 11.1 - úspěšně mi na ní tyto Catalysty běhají, multimédia nejsou problém přes Packmanův repozitář a za pomoci BuildService lze získat řadu bleeding-edge aplikací. Vřele doporučuji!
radeon
, byla hroozně pomalá. Prakticky se dá říct, že jediné, co se mi na ní líbilo bylo to, že v updatech se objevovaly nové verze software, nikoliv pouze opravy jako u openSUSE.
Tiskni Sdílej: