Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Řešení dotazu:
http://en.wikipedia.org/wiki/BIND
Má to jen o dvou počítačích (tak to tam rozkopíruje)Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).
píše, že v produkčním nasazení se to bude ptát jiného DNS serveruTak jsem dotaz nepochopil.
rsync
zas taková krkolomnost nepřijde. Zejména pokud se tazatel v DNS neorientuje a není to předmětem jeho řešení. Pokud na to je prostor, je samozřejmě dobré se něco přiučit.
Nyni vsak musim vsude pouzivat plne hostname pocitacu, aby to nejak fungovalo.Z toho jsem vydedukoval, že už jim v síti jiný DNS server pracuje.
Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).Myslíte, že v testovacím prostředí (a produkčním koneckonců taky) se ta jména budou měnit tak často, aby na to bylo potřeba instalovat zvláštní DNS server?
/etc/hosts
fungovat nebude (ale nezjišťoval jsem to). /etc/hosts
používá systémová knihovna pro překlad DNS názvů, a ta (z pohledu uživatele) nezná žádné druhy záznamů – té prostě řeknete jméno, a ona k němu vrátí IP adresu. Práce s typy záznamů je v ní skrytá. Takže poštovní servery nemohou využívat tuto knihovnu, musí mít vlastní implementaci DNS klienta, který komunikuje s DNS servery – protože se potřebují dotázat na MX záznamy a potřebují znát jejich priority. Otázka je, co se stane, když poštovní server MX záznamy nenajde a hledá A záznamy. Já si myslím, že opět použije svého DNS klienta a zeptá se přímo serveru. Tím pádem se souboru /etc/hosts
nikdy nedotazuje. Jedině, že by po neúspěchu s A záznamem nebo místo toho použil rovnou systémovou knihovnu, která používá /etc/hosts
– podle mne to ale pošotvní server takhle dělat nebude, protože logika hledání A záznamu pro doručení pošty může být jiná, než logika, kterou používá ta systémová knihovna. Dokonce to může záležeti na konkrétní implementaci, jeden server to tak může dělat a jiný ne.
Jediná možnost tedy podle mne je to vyzkoušet – každopádně použitím /etc/hosts
se do testovacího prostředí zanese další odlišnost od produkčního prostředí, která v tomto případě nemusí být nepodstatná.
domena.cz smtp:1.2.3.4
gethostbyname()
. Tam se předává jen název, nepředává se typ záznamu, takže poštovní server nemá způsob, jak sdělit, že chce MX záznam. Dále existují volání res_query() a res_search(), ty umožňují určit i typ a třídu, ale pořád vrací jen název, takže není způsob, jak by poštovní server získal informaci o prioritě záznamů. Nebo jsem něco přehlédl?
Postfix má konfigurační volby disable_dns_lookups
a smtp_host_lookup
, které přesně tohle ovlivňují – a opravdu v nich jde přepnout tak, aby používal systémovou knihovnu (ale ve výchozím nastsavení používá DNS).
Tiskni Sdílej: