V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
Zprava je zasifrovana pomoci prijemcova gpg klice a jedine on ji muze rozlustit. Je to v principu spravne, ze?<html>
<body>
<form action="index.php">
Zadej heslo cislo 1.: <input type="text" name="firstheslo"><br />
</form>
<?PHP
$FIRSTHESLO="heslo1";
$myFile = "logfile.txt";
$fh = fopen($myFile, 'a') or die("can't open file");
$stringData = date("Y/m/d h:m:s")." Access to index.php from ".$_SERVER['REMOTE_ADDR']."! FirstHeslo was: ".$_GET['firstheslo']."!\n";
fwrite($fh, $stringData);
fclose($fh);
if ($_GET['firstheslo'] == $FIRSTHESLO) {
print "<br />\n";
print "Ziskani hesla bylo zalogovano!\n";
print "<br />\n";
print "
<pre>
-----BEGIN PGP MESSAGE-----
Version: GnuPG v1.4.10 (GNU/Linux)
xFANwkNs/9o1RLw5h/gi6ZC6KqR1sIq9P6zOgYmsG7QvalFNm8IYvD42P+tRpGp1
vELIy4CLXGhVodavFN+/lRZNPbqhEACdyjltw7rQ+KbDmWaD2fj9Tch/QW6rOBMF
=tkSF
-----END PGP MESSAGE-----
</pre>";
mail("mail@domain.tld", "Ziskani rootovskeho hesla!", "Zasifrovane heslo bylo poslano...");
}
?>
</body>
</html>
$FIRSTHESLO="heslo1";
). Heslo je pořád stejné (je napsané v PHP skriptu), takže stačilo by tlačítko "Poslat heslo", ne?
$promenna
není totéž, co $PROMENNA
. Jinde ale ne, např. v názvech funkcí - funkce()
a FUNKCE()
jsou ekvivalentní.
$FIRSTHESLO
. At se to neplete s $firstheslo
. Treba $SpravnePrvniHeslo
$A
, $B
... Kdyz uz by se tam nekdo nejak dostal, tak at ho aspon neprasti do oci to "heslo
" v nazvech promennych.Napada me jednoducha vec - umistit hesla do textaku na webserver, rici uzivatelum kde jsou a ze tam smeji jen za urcitych podminek a po prijezdu zkontrolovat logy.
Toto by šlo. A po příjezdu změnit hesla roota. A pokud jsi hodně paranoidní, tak před odjezdem "zaevidovat" celý systém (checksumy souborů, třeba aide
) a po příjezdu to zkontrolovat.
Kontrolovat logy na serveru, kde má někdo roota je takové bezpředmětné. Když má roota, tak ty záznamy může vymazat.
A především by se mělo urychleně vyřešit toto:
Bohuzel nemam za sebe nahradu, ktera by se o ne v pripade problemu postarala pokud by se neco stalo
a to nejen pro případ dovolené či nemoci.
Vy byste dali roota 'jen tak nekomu'?
To trochu záleží kam a komu. Sám mám (nebo jsem měl) roota na mnoho i důležitých produkčních systémů, ale tam to byla vzájemná důvěra. Jsou systému, kam nedám roota nikomu a také ty, kde to má kde kdo. To je potřeba zvážit. Pokud jde jen o provoz nějakého webserveru (kde jsou už z principu všechna data veřejná), tak s tím bych si starosti nedělal. To umí opravit kde kdo a riziko ztráty dat je téměř nulové.
Bohuzel ted nikoho nemam. Co s tim?Nikam nejezdit.
Login zaslat az na pozadani mailem a nebo telefonicky ci formou SMS a mate to zcela bez prace.
Tiskni Sdílej: