Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
dd if=/dev/sda | ssh username@servername.net "dd of=/dev/sda"). Většinou si stáhnu rescue CD stejné verze, zkopíruji a nachám nabootovat rescue a pak chroot, a instalace grub/lilo (pokud se nejede přes dd) vygenerovat nový initrd (mkinitrd) a finální reboot.
Na novem stroji na virtualu, kam bych nainstaloval tu dobovou verzi distra bych pak balik rozbalilProč něco instalovat? Prostě jenom rozdělíš disk, zkopíruješ a nainstaluješ zavaděč.
A muze si s tim delat, co te napadne
Dejv
Mohl bys rozvest jak zabalit, jak rozbalit a jak udelat zavadec?Přenos:
rsync --exclude=/proc--exclude=/sys --exclude=/dev --exclude=/mnt --exclude=/media -avhPe ssh --numeric-ids --exclude=/run / root@remote:/mnt/targetnebo
tar czf /backup.tgz --one-file-system --ignore-failed-read --sparse --exclude=/backup.tgz /Instalace zavaděče:
cd /mnt/target mount -t proc none proc mount -o bind /dev dev mount -t sysfs none sys mount /boot # pokud máš oddělený chroot . /bin/bash # možná dracut nebo jak se updatuje initramdisk na Fedoře grub-install /dev/sda
Jinak tou instalaci jsem chtel vyresit problem vritualniho prostredi a udelat si moznost se NEKAM prihlasit a nakat na tom.Přijde mi zbytečné instalovat systém, který pak přeplácneš, navíc s rizikem, že při připlácávání systému zaživa se něco strašlivého rozbije.
Nevim jak bych si jen naklikal ve vmware virt.stroj a do nej "nejak" rozbalil cely balik...Ve slušné společnosti (KVM a tak) ten disk prostě namountuju (kpartx -a, pokud má partition table) a provedu to z hostitele. Když tato možnost není, tak ve virtuálu prostě nabootuju live CD.
Tiskni
Sdílej: