Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
+1
Maildir je jasná volba. Co se týče DB: starám se o několik poštovních serverů, na většině mám DB a je to prakticky bezúdržbové, navíc mám sdílená data mezi Postfixem, Dovecotem a dalším softwarem (Jabber atd.). Na jednom serveru (ten jsem neinstaloval) je to v souborech – asi „aby to bylo jednodušší“ – a je v tom takový bordel… že by bylo nejjednodušší to všechno smazat a začít znova s DB.
Takže databázi (používám PostgreSQL – ale i MySQL resp. MariDB bude OK) doporučuji i pro malé instalace, kde máš jen pár účtů a máš pocit, že na to DB není potřeba.
To má nevýhodu, že takhle obsloužíš jen jednu doménu.
Konfiguraci (účty, přesměrování) do DB.Textová DB má taky svoje kouzlo.
tak si v postfixu nahodím jenom seznam domén
No právě.
a další nastavení typická pro SMTP
Co třeba aliasy?
Databáze má smysl, pokud ji potřebuju pro nějaký management. V tuhle chvíli ale existuje jen dost primitivní postfixadmin
Správa není zdaleka jen hotový klikátor.Spravovat to můžeš svým oblíbeným SQL klientem nebo si správu napsat na pár řádků v nějakém skriptovacím jazyce – výsledek je spolehlivé a jednoduché řešení (vícevláknový a víceuživatelský přístup, řízení práv, referenční integrita, rychlé vyhledávání, síťová transparentnost… věci, kterých bys s obyčejnými soubory těžko dosahoval).
Databáze teoreticky znamená další komponentu, která může selhat a snižuje dostupnost systému. Ale vzhledem ke spolehlivosti PostgreSQL (nebo i MySQL/MariaDB) bych se toho nebál. Výhody podle mého převažují. Co se týče spotřeby zdrojů, tam bych se DB vzdal asi jen v případě, že by poštovní server měl běžet na nějakém wifi routeru, jinak to není moc relevantní.
a jako tresnicka na dortu se ted _nektere_ eventy nesynchronizuji na iOS zarizeni.Vypadlo mi "pres CalDav".
Tiskni Sdílej: