Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Zdar,
jak to pak zalohujete, kdyz mate treba 1TB posty v maildirech co maji 100k mrnavych souboru ? Myslim nejaky zalohovaci SW /Bareos,NetWorker/ jake je casove okno zalohovani, kdyz se delaji treba inkrementalni zalohy a porovnava se co je v zaloze a co na disku.
Dik a zdar.
Jura
Pýtal som saJen to Peter asi neprešlo pres hranice.
Skoro 1mio malých souborů v jednom adresáři na ext3 spolehlivě zaměstnalo server na 8h při fsck (SAS). Přesun na SSD to zlepšil, ale pořád šlo o hodiny (přičemž pokud jde o IOPS, tak SAS měl tisíce a SSD deseti tisíce)
Ext4 už byla výrazně rychlejší (tuším šlo o pár desítek minut na SSD, ale už nešlo o stejné podmínky)
Kdysi jsem měl link, který porovnával identickou situaci na ext3 a ext4 a rozdíl byl skoro řádový.
Uz si vzpominam, proc mam Golise mezi zablokovanymi. Mele kraviny.+1
Velký počet položek v adresáři byl problém v dobách, kdy ext2 neměl podporu indexovaných adresářů, takže každý adresář byl interně organizovaný jako lineární seznam a operace jako vyhledání nebo smazání položky byly při velkém počtu souborů v adresáři pomalé. Už ext3 podporoval indexované adresáře hned od začátku a to není zrovna horká novinka.
100000 souborů v adresáři není pro žádný z dnešních běžně používaných filesystémů (ext4, XFS, btrfs) žádný problém. Zrovna včera jsem pro potřeby jiné zdejší diskuse zkoušel 10 milionů souborů (tj. stokrát víc) na XFS a ten to zvládal naprosto hladce.
Asi bych se vyhnul JFS (kdysi můj oblíbený) a ReiserFS. Ne proto, že by měly problémy s větším počtem souborů v adresáři, ale jsou méně používané a věnuje se jim podstatně méně vývojářů než ext4, XFS nebo btrfs.
Dovolil bych si nesouhlasit. Ext3 je z roku 2001 a dir_index dostal az o rok pozdeji.Už ext3 podporoval indexované adresáře hned od začátku a to není zrovna horká novinka.
To by ale byl problém i při konverzi na ext4, který dir_index
určitě podporoval hned od začátku. I tam by bylo potřeba dir_index
zapnout (a pokud možno i překonvertovat existující adresáře).
Spíš jsem měl na mysli, že možnost, že by někdo měl jádro s podporou ext3, ale bez podpory dir_index
, je už spíš jen hypotetická.
The "-D" parameter will actually enable the "dir_index" option by rebuilding directory index. It can be rebuilt (optimized) at any later time by running the check with the parameter.Takže stačí vědět, kdy se tohle objevilo u ext3. A stejně tak by to mohli admini na svejch strojích přebouchat, kdyby opravdu chtěli dir_index a nemaj ho.
Tiskni Sdílej: