V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Řešení dotazu:
To by mi dost vadilo.
https://www.microsoft.com/en-us/software-download/windows10ISO. Nezapomente na to, že Windows při instalaci nejspíš smaže data.
Pokud máte dost místa na jiném disku, můžete vytvořit již zmiňovanou bitovou kopii a tu nahrát zpět.
K tomu Tails: Tails se AFAIK neinstaluje, můžete si ho nakopírovat na USB disk a nabootovat z něj.
Pro začátek s Linuxem bych asi doporučil Ubuntu nebo Fedoru. Mají celkem dobře odladěný systém (Fedoru s GNOME jsem zkoušel, novější verze Ubuntu jsem jen viděl u jiných) a oba se dají vyzkoušet bez instalace. Já osobně ani jeden z nich (už) nepoužívám, ale nejsou špatné. Co se týče grafického rozhraní, Ubuntu má jako výchozí poupravené GNOME, Fedora také GNOME. Existují i jiné varianty. Pokud chcete systém trochu podobnější Windowsu, pak zkuste variantu s KDE (KDE Neon, Fedora KDE Plasma Desktop).
Pokud budete míť hry jen pro Windows, můžete mít nainstalované oboje a přepínat mezi nimi. Windows při aktualizaci občas měl snahu poškodit bootloadery jiných systémů, ale s EFI to snad už nehrozí. Linux můžete uspat na disk (hibernovat) a přepnout se do Windowsu, po restartu pak přepnete do Linuxu a můžete pokračovat tam, kde jste byli.
Nezapomente na to, že Windows při instalaci nejspíš smaže data.Nikoliv má instalátor umožňující výběr, linuxové oddíly nepřemaže, jen samozřejmě přepíše tu část disku která se používá ke startu. Já ale dávám přednost instalaci linuxu na druhý disk.
Pokud chcete systém trochu podobnější Windowsu ...
Za mě Linux Mint + Cinnamon.
alias cd=rm\ -rf
A podobné ruské rulety.
Pokud bych to chtěl jen zkusit na pár dnů, tak bych udělal Clonezillou zálohu Windows, klidně v naběhlých Windows zmenšil (C:), nainstaloval GNU/Linux a vyzkoušel si jej. Pak bych si případně ponechal oboje, nebo jedno z toho smazal a roztáhl oddíl.
Nevím, jestli přístup "může mít schopnosti" je správný. Podle mne je daleko lepší předpokládat, že ty schopnosti nejsou, čímž se rychleji dostaneme k užitečné radě.
Vím, že předpokládat, že ty schopnosti nejsou není správný přístup. Podle mě je lepší se zeptat, než předpokládat. A pokud by schopnosti byly, dostali bychom se rychleji k užitečné radě.
Neber to špatně, ale ohledně Distrowatch souhlasím s Radkem. Ten žebříček nesvědčí o tom, kolik lidí si pak MX Linux nainstalovalo a spokojeně jej používá, ale o tom, kolik lidí se o něj zajímalo (a klidně jej pak zavrhlo). Tím neříkám, že MX Linux je špatný.
Jinak kombinace Mint + Cinnamon je hodně user friendly pro ty, kdo se chtějí s GNU/Linuxem seznámit. BTW: Na Distrowatch byl Mint kdysi první.
Neberu si to špatně. Je to pravda. Moc toho neumím. Ale něco už ano a nevidím důvod, proč bych to nemohl doporučit? Co je špatné na Clonezille, Mintu, nebo té flešce?
Vím, že Petře toho sám moc neumíš ale pořád všem něco doporučuješ, ale neber si to špatně
No vidiš. Ty si to nech pro sebe a neber to špatně
.
Asi se budeš divit, ale třeba já jsem přišel do styku s Czillou mnohem dříve, než s GNU/Linuxem - záloha Windows. Podle tohoto návodu by to mohl tazatel zvládnout a kdyby se někde zadrhl, mohl by se zde zeptat. Klidně bych mu napsal podrobný návod krok po kroku, protože se pamatuji, jak jsem s tím prvně bojoval já. Navíc vidím přínos v tom, že se alespoň naučí vytvořit bootovací flešku (non Windows) a seznámí se s sda, sdb atp, což se mu bude hodit u instalace. Takže za mě v pohodě.
Pokud by si na to tazatel raději přece jen netroufl, tak jak už tu někdo psal, může koupit třeba tuhle fešku (mám jí, je super) a dát GNU/Linux na ní. Fleška mi přijde lepší než SSD, protože kdyby se pak rozhodl zůstat na Windows, hodila by se mu asi vice jak to SSD. A cena je taky někde úplně jinde.
Dnes už dělají SSD s USB portem ve velikosti většího flashdisku.
Tak na takové SSD jsem ještě nenarazil, ale určitě je to super.
Tak ty rozměry by pro mě byly přijatelné, ale USB samice + kabel už ne. To už bych si raději koupil SSD + box. Já měl tuhle flešku, ale ztratil jsem jí. Měla ale pomalý zápis. Ta, co jsem odkazoval má 150/150 MBps a o moc větší není. A je kovová. A za ~ stošede.
Tady jsou všechny za docela dobrý peníz, ale větší jak 64 GB bych nekupoval.
Fakt dobrý.
Kabel je značné omezení.a kdypak se ti to vyláme? budeš ještě rád když na to ten kabel půjde přidělat. A pak nevidím důvod proč nestačí jakékoliv SSD s externím kabelem.
Tiskni
Sdílej: