ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
maj tam nějakou trial verzi hele tak to mužeš zkusit ale asi ti to nepojede :O :O
Odporučil by som znížiť rozlíšenie skenovania, ak nie sú zdrojové súbory k dispozícii.Předpokládanám, že jsi to radil především kvůli tomu, aby se tečky slily, jinak je to pouze cesta, jak ztratit další procento obrazové informace. Správná cesta je získat co nejlepší sken, a pak laborovat s postprocessingem.
Len rozlíšenie bude musieť byť ešte menšie nech na tom nepohorí OCRJe to cesta, ale nikoliv nezbytně nutná. Během postprocessingu se to dá vyřešit filtrem co rozmázne skvrny podle barvy tím pádem lze cíleně „slít” pouze ty tečky. Pak už si s tím OCR poradí. Největší blbost je, tyhle materiály skenovat černobíle, nebo ve stupních šedi. Nejrychlejší je to mastit foťákem.
Vetsina originalu byla tisknuta 24 jehlickovymi tiskarnami, novejsi laserovkou, nektere jsou fotokopie. S kvalitou scanu fakt problem neni, zabyvam se tim uz snad 2 roky. Jde o software. Abbyy je kralem, predtim se jeste pouzivala Recognita. Zadny opensource se kvalitou OCR k temto nepriblizil.
To mozna puvodni tazatel. Jak poznamenava Alesuv prispevek DjVu ma nejake vychytavky navic, hlavne velikost je zajimava. Vysledek ukladame:
djvutool, a přes volbu algoritmu a dalších parametrů mohu výsledek dost výrazně ovlivnit.
V minulosti jsem používal i zmíněné balíky pro win prostředí. Podle mne už dávno zastaraly. V linuxovém prostředí je výborný nástroj pro zpracování PDF, který podporuje i OCR Master PDF Editor, který využívá právě tesseract. Dokonce má i nějakou podporu učení.
Já toho moc nevyužívám. Stránky na které pouštím OCR to většinou neopotřebují. Přeci jenom těch textů není zas tolik. Jen sem tam nějaká knížka. Ale jak jsem napsal, 20 let zkušeností.
Ovšem ten hlavním důvod, proč je na tohle DjVu lepší než PDF je ten, že lze do souboru vložit kontrolní součty všech vrstev, podepsané důvěryhodným certifikátem, takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace.Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy. Takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace. V čem je tedy rozdíl oproti DjVu?
Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy.Přiznám se, že zrovna tomuto moc nerozumím. Vím jak vypadá PDF a není mi jasné proč by měla být verzována zrovna textová vrstva, která má za cíl usnadnit vyhledání informace v obrazové vrstvě. Z DjVu dokumentu nikdy nelze vyrobit dokument, který by bylo možné zaměnit s originálem. To v prvé řadě. Je technicky nemožné, z něj vytáhnout obrazovou vrstvu a dodatečně do ní vlepit něco jiného. Což u PDF neplatí. A pokud to PDF bude falšovat osoba s přístupem k důvěryhodnému certifikátu, neodhalíte nic. DjVu formát navíc umožňuje vlepit i originální sken v jpeg2000. Prakticky se to ale nedělá. Prohlížeče s tím nepočítají a výsledný soubor by byl moc velký, takže např. archive.org udržuje originální skeny v tomhle formátu v samostatných archivech.
Tiskni
Sdílej: