Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.

init=/bin/sh - to naběhne holé jádro a ukáže se příkazový řádek. Pak lze opravit poškozené konfigurační soubory třeba v editoru mcedit nebo vi. Lze také zadat úroveň běhu systému (divný pojem, anglicky to je runlevel, to je jedno). Obvykle nula je vypnutí, 6 je restart, 1 je něco jako nouzový režim pod Windows (nezavádí se žádné služby), ostatní záleží na distribuci. A zadává se to init 1, nebo místo jedničky jiné číslo./var/log
Priste se zkuste prepnout do konzole pomoci klaves Ctrl+Alt+F1 a tom uz muzete pouzit programy, ktere vam popsal clovek prede mnou.
Mám s tím zkušenosti i dnes. V práci mám nastarost 20 PC a alespoň jednou do měsíce tak 2 až 3 přeinstalovávám. Kámoši mi říkají jak jim šlapou Win bez jedinýho spadnutí už tři měsíce atd., ale jakmile si sednu k jejich "bezchybnému" systému tak to spadne do pěti minut. A to si jen chci vypálit CD(DVD), zabrouzdat na NETu, poslechnout jejich mp3, podívat se na video a spustit nějakou blbynu(nic náročného). Prostě Windows dodnes ten multitasking funguje jen na oko.
PS: Já mám 600MHz 256MB RAM. Oni 3,4GHz 1GB RAM. A spustím si to samí bez žuchnutí(kromě Xine ten padá když je toho více spuštěného :-/).
vga=normal a poté to nastavit v Grubu/Lilu. Potom to možná bude chtít zakomentovat sekci DRI v souboru /etc/X11/xorg.conf a pak by to už mělo jet bez problémů.
binutils, make, gcc, hlavičkové soubory k libc a tak dále.make menuconfig je zkonfigurovat, pak příkazem make přeložit, nainstalovat make modules_install a nakonec z adresáře arch/i386/boot okopírovat bzImage někam (třeba do /boot) a zapsat do konfiguračního souboru zavadeče (obvykle /boot/grub/menu.lst či /etc/lilo.conf).chmod +x soubor, nebo se prostě napíše sh soubor, na začátku balíčku je totiž skript pro Bourne shell./etc/X11/XF86Config či /etc/X11/xorg.conf, je-li v něm správně uveden ovladač nvidia, a ne třeba nv. Dotyčná část konfiguračního souboru má vypadat třeba takto:
Section "Device"
Identifier "Card0"
Driver "nvidia"
....
EndSection
modprobe nvidia, to platí zejména pro systémy s démonem udev spravujícím adresář /dev.
Samozřejmě se i tak mohou vyskytnou problémy. Z vlastní zkušenosti můžu doporučit čerstvé jádro 2.6.12 a ovladače Nvidia verze 7174 (pro Rivu TNT 2). V případě potřeby lze nahlédnout i do /usr/share/doc/NVIDIA*.
Právě mě napadlo jestli by ten ovladač nešel nainstalovat aptem nebo přez yum ?
Tiskni
Sdílej: