Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Ten zbytek bych nechal na později...
IMHO je basic jazyk, ktorý človeka naučí niekoľkým veľmi nepríjemným programátorským zvyklostiam. Pokiaľ sa chceš programovaniu venovať hlbšie, tak basic nechaj tak (hlavne, ak si už v ňom robil) a uč sa niečo od neho odlišné.
Bol odporúčaný python - sám ho veľmi neovládam (nemám potrebu), ale tiež by som ho pre "začiatočníka" odporučil. Prípadne pascal, ale ten fakt len na učenie sa princípom a nie na reálne programovanie.
Neskôr samozrejme C/C++. Javu by som sa učil až potom. Tú rozhodne nie na začiatok.
int je totéž co longlong je totéž co int32_tint je stejně velký jako void* a lze mezi nimi bez omezení přiřazovat tam i zpátky/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
Viete to aj nejako podložiť? Schválne som si grepol kompletný strom apača 2.2.0, žiadne cesty doApache (dvojkového, 1.3 tyhle problémy nemá) se týká konkrétně ten poslední nešvar.
- knihovny jsou zásadně v
/usr/lib, tak k nim rovnou napíšeme natvrdo cesty, ať je nemusíme hledat
/usr/lib mimo príkladov v manuále tam nie sú.
Prečo?
V ceně (290kč versus 4x 690kč). A možná v rozsahu a hloubce
.
Ale vážne: myslím, že ta první jmenovaná bohatě postačí už vzhledem k formulaci původnímu dotazu. Ta druhá bude pravděpodobně solidní hardcore pro vážného zájemce do budoucna v případě, že by se dotyčný chtěl zabývat systémovým programováním.
Spíš se zabývá základními datovými strukturami a algoritmy nad nimi...seznamy, stromy, trie, všechno možné tam je.
Hardcore je především překlad, jako ostatně u všeho od Softpressu...
. Jako systémové beru celý ten spodek jádro + ovladače + základní knihovny.
Malá oprava. Tak části 1-4 jsou v jedné knize a je to polovina celku, tudíž to bude asi 2x 690, nikoli 4x. Navíc je zatím v prodeji pouze část první. Hmm, a jak na to tak koukám, tak ta polská má o dost větší záběr.
Naprostý souhlas.
- Je rozdíl umět syntaxi jazyka a umět programovat. Velký rozdíl.
V praxi jsem se dokonce setkal s několika "vývojáři" a softwarovými architekty, kteří se snažili dehonestovat programátorskou práci na úroveň námezdního dělníka. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Provalilo se, že kromě návrhu GUI rozhraní a naprogramování naprostých trivialit něco komplexnějšího nezvládají. Kvůli tomu a potažmo absenci představy o implementaci navržených algoritmů, je bylo nutné opravovat a měnit na optimálnější varianty.
Pythonista by řekl "nauč se Python", já Ti jako rubista poradím "vyzkoušej si Python a Ruby a co Ti sedne líp, toho se chytni a nepusť".
Ty dva jazyky mají hodně společného a asi nejlepší popis rozdílu mezi nimi, na který jsem zatím přišel, by se dal vyjádřit asi takhle: Python nabízí snadné a na pohled hezké řešení vetšinou se vyskytujících problémů, Ruby oku tolik sednout nemusí, ale zato jeho koncept sahá trošku víc do hloubky a ty horší se v něm mohou vyřešit třeba i líp. (Kdybych třeba chtěl do Pythonu doimplementovat generátory, musím sám hrábnout do runtimu – naštěstí je to už implementované – kdežto v Ruby můžu standardními prostředky na generátor (tj. de facto restartovatelnou funkci) transformovat třebas i interní iterátor, což konceptuelně není žádná sranda.
)
Jakmile Ti přestane stačit výkon a budeš potřebovat chroustat bity, sáhni po API příslušného jazyka a nauč se psát extenze v jazyku C. Z pythonovského API jsem moc neviděl, API v Ruby se mi moc líbí. Pokud se naučíš pracovat s geniálním nástrojem SWIG, který generuje lepicí kód automaticky z popisu rozhraní, můžeš i to API skoro vynechat (ale mít aspoň přehled je docela dobré...
). Je dobré zvládnout standardní prostředky vytváření extenzí, třeba MKMF v Ruby.
A znalost bashe je docela důležitá, je to standardní shell GNU systémů a najdeš ho snad všude. Myslím, že tohle všechno by Ti mělo vystačit na velice dlouho.
No a pokud se chceš porozhlédnout po state-of-the-art jazyku, který Ti může dát hodně zkušeností, otevřít nové obzory a dají se v něm poměrně snadno řešit velmi složité věci, podívej se třeba na takový Haskell...
Nauč se nějaký slušný jazyk, který Ti nebude házet klacky pod nohy a jehož kompilátoru nebudeš dělat otroka.Však už v dotazu zaznělo, že o Pascal rozhodně nestojí :o)
- jazyky NET, tj. C#, VB.NET, Mono
At se to nekomu libi, nebo ne, nejvetsi budoucnost budete mit s jazykem pro NET. Hlavni jazyk pro NET je C# (ostatni jazyky jsou pro NET umele naroubovane, napr. Delphi, Basic - nekdy uspesne VB.NET, nekdy neuspesne Delphi.
Opravdu je dulezite na co se chcete v Linuxu zamerit, a podle toho si vybrat programovaci jazyk - podle mne maji nejvetsi budoucnost programatori databazovych aplikaci. - dnes je databaze vsude.
Nebo jinak:
Kdyz budete prumerny programator pro NET - najdete praci
Kdyz budete spickovy programator pro NET - najdete praci a budete mit vetsi plat
Kdyz budete prumerny programator C - tezko najdete praci
Kdyz budete spickovy programator C - utrhnou vam ruce
(budete velmi zadany)
Zalezi na vas
PS: Samozdrejme jsou vyjimky - neberte mne zas moc vazne - no flame
Tiskni
Sdílej: